REGION Vysočina hospodaří s přebytkem a je druhým nejméně zadluženým krajem v republice. V době, kdy se začíná chystat krajský rozpočet na příští rok, jsme oslovili radního pro majetek a finance Miroslava Houšku (KDUČSL).

  Je výše dluhu pro kraj rozhodující?

  "Není problém půjčit si peníze, ale je umění rozvrhnout si své potřeby tak, abychom si museli půjčovat co nejméně. Investice, které nyní provádíme, platíme "ze svého" a ještě šetříme peníze do fondu strategických rezerv. V něm je máme proto, abychom je mohli ve vhodnou chvíli použít spolu s penězi evropskými na velké investiční záměry."

  Co je tedy důležitější než výše dluhu?

  "To, že nás banky považují za důvěryhodného klienta, rychle s námi dokážou projednat a uzavřít obchodní vztahy a třeba nám i půjčí peníze za výhodných podmínek. Samozřejmě záleží, na co si půjčujeme.

  Příkladem může být projednání a schválení pětisetmilionového úvěru od Evropské investiční banky. Od samého začátku vyjednávání o podmínkách úvěru jsme věděli, že půjčené peníze budeme potřebovat na opravy silnic. Pesimisté tvrdili, že vyřízení úvěru bude trvat rok a bude složité, mj. kvůli zpracování projektové dokumentace.

  Ale já jsem zjistil, že pokud půjdou půjčené peníze jen na tzv. povrchy silnic, tak se lze velice rychle a elegantně některým podmínkám banky vyhnout. A návštěva zástupce banky to potvrdila. V terénu viděl několik silnic, které byly ve špatném stavu, vše kladně zhodnotil, a peníze byly do dvou měsíců."

  Jakou roli má v rozpočtu zmíněný Fond strategických rezerv?

  "Je to zásobárna s jednou miliardou korun a mohou na ni "sáhnout" jen krajští zastupitelé. Ti za dobu trvání fondu rozhodli, že se z něho využije 3,4 miliardy korun. Asi se ptáte, jak chceme z jedné miliardy vykouzlit trojnásobek. Finta je v tom, že každá koruna z fondu se využije v jiném časovém období tak, aby celková částka vyšla."

  Jaký je vlastně rozdíl mezi hospodařením firmy a kraje?

  "Podnikatel si bere úvěr za jiných okolností než kraj. Vezme si ho třeba na pilu a splátky z něj pak promítne do ceny nábytku. Kraj ale nic nevyrábí a musí pouze rozhodovat, které potřeby svých obyvatel uspokojí dříve a které později. A nemůže žít na úkor budoucnosti."

  Ale zdálo by se, že právě v současném období tučných eurodotací kraj moc šetřit nemusí.

  "Naopak, právě když kolem nás sviští miliony, musíme dbát na zvýšenou opatrnost, abychom odolali pokušení vytvářet megalomanské nepotřebné projekty. V minulosti jsem slyšel několik starostů říkat: "Obec přece nikdy nemůže zkrachovat!" A už se k tomu pár obcí přiblížilo, musely začít prodávat hospodu, kulturák, lanovku a tak dále.

  Nejvíc mi vadí, že i teď spousta lidí stále žehrá na nedostatek peněz. Nerozumím jim, protože jsem nabyl přesvědčení, že kde je chuť do práce a dobrá vůle, tam se nakonec peníze vždycky najdou."

  Jak probíhá příprava rozpočtu na rok 2009?

  "Právě s ohledem na předchozí slova jsem letos zvolil jiný postup než v minulých letech. Po jednotlivých odborech úřadu nechci jen požadavky, ale i podrobnou analýzu skutečných a předpokládaných výdajů, vyhodnocení předpokládané úspory a jejich převedení do rezerv."