V rámci festivalu přináší Centrum experimentálního divadla Brno každoročně do Horních Dubenek už třináct let atraktivní i náročnou divadelní podívanou. "Pouze v roce 2000, kdy zde v Dubenkách nebyl farář a já neměl sílu Parrésii uspořádat, jsme jeden ročník vynechali," uvedl minulou neděli divadelník prof. Petr Oslzlý, ředitel Centra experimentálního divadla a spoluzakladatel Parrésie.

Samotná dvanáctá Parrésia ovšem začala už v sobotu projekcí autorských filmů výtvarníka Petra Barana. Ten byl potom v neděli při druhém dni programu k vidění za kamerou. "Z letošní Parrésie i dalšího zdejšího dění totiž vzniká zhruba třičtvrtěhodinový dokument, který by měl být na podzim odvysílán v televizi," vysvětlil farář Tomáš Vítek z místní evangelické fary - právě Farní sbor Českobratrské církve evangelické je hlavním organizátorem festivalu.

Titul festivalu "Parrésia" vychází z řečtiny, znamená otevřenost řeči, svobodu slova, veřejnost či otevřenost a upřímnost. Divadelní produkce před kostelem jsou tradičně spojeny s ranní bohoslužbou a duchovním slovem. Tématem nedělního prvního dopoledne byly "Jobovy zvěsti" a zkoušky, které jsou na lidi sesílány. S tímto tématem korespondovalo divadelní zpracování několika básní z Erbenovy Kytice.

V ranním kázání vysvětlil farář Vítek právě náhled na biblický příběh těžce zkoušeného Joba, který sám sice přežije, ale zemřou všichni jeho blízcí. "Realista satan, nebo důvěřivý Bůh...?" položil farář řečnickou otázku. Drsnou zkouškou podle něho Bůh vyjádřil právě důvěru, že jsou na Zemi jistě i lidé, kteří vytrvají, nedají se koupit a obstojí i v nejtěžších zkouškách.

Svatební košile, Záhořovo lože a další i méně frekventované příběhy z Erbenovy Kytice pak před kostelem ožily v náročném monodramatu "V poli mnoho bylin stojí", které s využitím střídmých a poetických divadelních prostředků připravila a již dlouhou dobu uvádí Jana Franková. Inscenaci přivezlo na Parrésii brněnské Divadlo U stolu, které se již dříve na Parrésii uvedlo např. inscenací známého textu Muž, který sázel stromy nebo čtením ze Starého zákona.

Na farním dvoře pak začala výstava obrazů umělců, kteří se již v minulosti objevili na Parrésii. Instalaci vévodí dřevěný objekt Jana Šimka, který zde vystavoval jako první a další jeho rozměrný objekt, právě zrenovovaný, zdobí i stěnu proti vchodu do kostela v Horních Dubenkách. Sám Petr Oslzlý z pozice majitele obrazu (prý i přes zákaz autorky) vystavuje juvenilní malbu své dcery Markéty z doby jejích devatenácti let.

Jednou z dominant výstavy je obraz Noe výtvarníka Rostislava Pospíšila. "Jako bytostný pohan jsem tehdy zažil pokoušení - a odolal jsem jen tak tak...," okomentoval v neděli s nadsázkou sám Pospíšil atmosféru kázání, společného oběda a tehdejší vernisáže na farním dvorku. Atmosféru pohody a skvělé divadlo ocenili mnozí i na prvním setkání letošní dvanácté Parrésie.

Festival bude pokračovat 29. července v 9 hodin opět ranní bohoslužbou Tomáše Vítka, tentokrát na téma "Synové se budou tázat otců svých: Čím jsou vám tyto kameny?" Před kostelem pak bude následovat představení ostravského Bílého divadla. Uvede hru Miodraga Bulatoviče "Červený kohout letí k nebi". V inscenaci režisérů Jana Číhala a Luďka Jičínského zazní moravské lidové písně.

Program Parrésie pak následuje 4. a 5. srpna a zakončí jej tradiční shromáždění u Studánky Páně na Javořici 26. srpna.