Redaktor Jihlavských listů Jan Mazanec vydává svou druhou knihu rozhovorů. Po titulu K plnosti (rozhovor s tajným biskupem Stanislavem Krátkým) mu v Karmelitánském nakladatelství vyšla publikace s názvem "Čím to, že jste tak klidný". "Zpovídaným" je tentokrát českobudějovický biskupský vikář Václav Dvořák. Svého kolegy jsme se zeptali:

Proč sis k dialogu opět vybral kněze?

 "Jak Václav Dvořák, tak předtím Stanislav Krátký působili v době totality v tzv. podzemní církvi. Oba chtěli zůstat kněžími, ale kvůli pronásledování za války i totality mohli působit víc ve fabrikách než v kostelech. Proto byli blíž lidem, se kterými se mnohdy tajně setkávali v malých komunitách.

 Možná proto se oba dnešní čilí osmdesátníci zdají odvážnější, praktičtější a shovívavější k lidem než mnozí biskupové či teologové. Škoda, že jejich zkušenost "dělnických kněží" církev víc nevyužila. Přitom se jí hroutí systém správy velkých farností a podle odborníků má šanci přežít právě v malých živých komunitách, a nemusejí to být jen řeholníci."

Jak jsi Václava Dvořáka vybíral a čím je tak výjimečný?

 "Dostal jsem se k němu přes pana Smětáka z Pelhřimovska, což je starý moudrý sedlák. Oba se potkali v 50. letech v kriminále a dodnes se navštěvují. Václav Dvořák mě zaujal upřímností, tím, že nemluví "církevnicky", má nadhled a humor. A nestěžuje si na trápení, protože ví, že nepříjemné zkušenosti z války a kriminálu ho posílily."

Nebylo vzhledem k jeho věku obtížné vzpomenout si na dobu před osmdesáti lety?

 "Což paměť on má dobrou, ale domluvili jsme se, že knížka nebude nostalgickým tlacháním. Spíš mě samotného zajímalo, jak si může člověk uchovat víru, optimismus a zdravý rozum i v krizích. A že nezatrpkne ani po válce, ani po kriminálu padesátých let, ani když většinu života nemůže dělat své povolání."

Kniha je vybavena bohatou obrazovou přílohou. Nebylo těžké sehnat dobové fotografie?

 "Jedním z nejlepších kamarádů Václava Dvořáka je Petr Piťha, někdejší ministr školství a také kněz. Ten kromě další pomoci sehnal i řadu cenných fotografií."

Můžeš čtenářům přiblížit nějakou myšlenku mons. Dvořáka, která tě opravdu zaujala?

 "Některé mohou vypadat jako ohrané, ale znějí jinak, když je říká člověk s tak bohatými zkušenostmi. Třeba: "Nemá smysl nad sebou rozjímat, musíš se přijmout jaký jsi, protože takový jsi od Boha. Ten tě má rád a když chceš dobro, je vždy na tvojí straně a dá ti všechno, co potřebuješ. Proč se něčeho bát?"

A zjistil jsi, proč je mons. Dvořák tak klidný (viz název knihy)?

 "Název knihy je mírná nadsázka, protože on se umí taky pěkně rozčílit. Ale klidný je uvnitř. Prý tak silně cítí Boží přítomnost, že už ani nemusí věřit, protože on už ví."

Petr Klukan