Většina peněz v rámci Regionálního operačního programu (ROP) půjde na opravy silnic či veřejných prostranství. Významný podíl tvoří i cestovní ruch a podpora veřejné služby. Největší zájem o čerpání byl v kapitole Infrastruktura pro cestovní ruch, kde bylo evidováno 89 úspěšných žadatelů. Převis žádostí činil 60 procent.

 Z projektů ROPu schválených minulý týden se bude nejvíc dotovat rozvoj měst a obcí. Největší zájem o dotace na svůj rozvoj mají obce a města do 5000 obyvatel. V nejbližší době budou následovat další výzvy s objemem až sedm miliard korun.

 Z nově schválených projektů se na Vysočině konkrétně budou opravovat náměstí a jiná veřejná prostranství, rekonstruovat sportoviště a školy, modernizovat nezisková střediska nebo budovat knihovny a jiná kulturní centra.

 "Schválení projektů ovšem znamená jen jejich začátek. Celý proces realizace projektu, pokud není ze strany žadatele dobře ošetřen, může také skončit fiaskem nakonec i vrácením peněz," upozornila náměstkyně hejtmana pro regionální rozvoj Marie Černá (SNK-ED).

Manželství krajů

 Nyní je stav rozdělení dotací mezi Vysočinou a Jihomoravským krajem v rámci ROP zhruba na padesáti procentech, ovšem jižní Morava ještě nepodala své největší projekty na opravy silnic. Nejmenší podíl dosud Vysočina vybrala z peněz na podporu služeb v cestovním ruchu, a to jen asi 11 procent. Kraj ale v nejbližší době hodlá podat v této oblasti dva velké projekty za 17 milionů Kč.

 "Manželství z rozumu Vysočiny s Jihomoravským krajem zatím funguje celkem dobře," domnívá se Černá. Podle ní byla "prubířským kamenem" právě tvorba ROPu. "Oba regiony jsou rozdílné a dohodnout se v nich na společných prioritách nebylo jednoduché," doplnila.

 S podáváním žádostí do ROPu se začíná spěchat. Důvodem je posílení české koruny. "Za sedm měsíců od doby, kdy byl program schválen, jsme posílením koruny ztratili už tři miliardy. Proto chceme, aby bylo co nejdříve co nejvíc peněz rozděleno mezi žadatele," uvedla Marie Černá. Místo plánovaných 20 miliard pro oba kraje zbude kvůli významnému posílení koruny vůči euru něco přes 17 miliard.

Příklady úspěšných žadatelů

 Nejvíce peněz ze všech žadatelů, kterým výbor regionální rady Jihovýchod schválil projekty, získalo město Bystřice nad Pernštejnem. Města a obce přitom mohly žádat na více projektů zároveň, což byl i případ Bystřice. Ta má nyní celkem přislíbeno 76 milionů korun - z toho 58 na regeneraci veřejného prostranství a 18 na modernizaci atletického stadionu.

 Z nově schválených projektů na Vysočině dále dominuje rekonstrukce zimního stadionu ve Světlé nad Sázavou s částkou 65,8 milionů nebo Centrum kultury, sportu a zájmových činností včetně školní tělocvičny v Osové Bítýšce za 33 milionů korun.

 "Nebylo to pro nás jednoduché. Jsem neuvolněný starosta malé obce s 840 obyvateli a projekt jsme museli připravit ve svém volném čase. S žádostí nám velmi pomohla Regionální rozvojová agentura Vysočiny," uvedl starosta Osové Bítýšky Josef Mach (KDU-ČSL)

 S žádostí o dotace uspěly nejen města a obce, ale také neziskové organizace. Příkladem je Domov odpočinku ve stáří na zámku v Myslibořicích, který provozuje diakonie Českobratrské církve evangelické. Domov má nyní na rozšíření svých služeb přislíbeno 10,7 milionu korun.

 "Já jsem celou dobu přípravy žádosti říkal, že musíme počítat spíš s tím, že to nemusí projít. O to větší jásot a křik se u nás rozlehl ve chvíli, kdy jsme se našli v tabulce schválených projektů," říká ředitel neziskového zařízení Petr Haška a dodává, že u neziskovek je "boj o dotace" těžší, protože získají peníze jen na činnost a provoz, ale ne na investiční akce.