PELHŘIMOV - Petr Zelenka, který zvýšenou dávkou heparinu zavinil smrt několika lidí, netrpí duševní chorobou, a je tedy za své činy zodpovědný. Takové jsou závěry posudků čtyř znalců. Jedním z nich byl i pelhřimovský psychiatr Max Kašparů.

 Podle něj v tomto případě nešlo o typické vraždy, ale o ublížení na zdraví s následkem smrti - to by ale stejně nemohlo ovlivnit rozsudek nad Zelenkou, na kterém se soudci shodli: doživotí.

 S psychiatrem, spisovatelem a jáhnem římskokatolické církve Maxem Kašparů se nyní ale bavíme spíše o popsání hlubšího pozadí celého Zelenkova motivu.

 

Jaký jste měl ze setkání s Petrem Zelenkou dojem?

 "Jakožto autor posudku si nemůžu dovolit "mít z něho dojem", musím k němu přistupovat profesionálně: nestranně a nezaujatě. Navíc se musím snažit "překročit" všechny vrstvy, které se za dva roky od začátku Zelenkovy činnosti (minulý týden to bylo právě dva roky, kdy podal první zvýšenou dávku heparinu) na celý případ vlivem soudu, výslechů a medializace nabalily.

 Ono něco jiného je dělat posudek den po události, a něco jiného po dvou letech. Těmi silnými vrstvami je vše překrýváno a dotyčný je navíc vlastně dneska někým jiným, než byl tehdy."

 

Podle vás bylo jeho tehdejším motivem vzrušení namísto touhy zabíjet, protože kdyby chtěl "jen" vraždit, tak by to udělal jinak?

 "Kdyby chtěl "jen" vraždit, podal by pacientům místo heparinu daleko "účinnější" látku, po které by došlo k okamžité zástavě srdce a dotyčný by zemřel ihned. Jemu ale o zabíjení nešlo. On chtěl ty lidi dostat do silně rizikové situace, ve které sám zažije napětí mezi dvěma věcmi: přežije - nepřežije?"

Jan Mazanec 

 

Více v úterním vydání JL.