JIHLAVA (lb) - Zkomplikovat sousedské vztahy dokáže i vývod z digestoře. Své o tom ví manželé Štěpánkovi z jihlavského Královského vršku. ?Když vám majitelka druhé poloviny dvojdomku vyvede bez vašeho souhlasu a bez stavebního povolení výdech digestoře takřka do vašich oken, jste bezmocní,? říkají.

 Výdech digestoře je vyveden přibližně dva metry od ložnice Štěpánkových a podle nich jim tak majitelé sousedního domu, manželé Plášilovi, znemožnili větrání a otvírání oken. ?Zápach je to nesnesitelný, závidím lidem otevřená okna,? říká Marta Štěpánková.

 Majitelka sousedního domku však Štěpánkovým oponuje. ?Za tři čtvrtě roku, co byla digestoř v provozu, tak žádný problém nebyl. Vše nastalo až v době, kdy šla paní Štěpánková do důchodu,? vzpomíná Ivana Plášilová a dodává: ?O všem věděli, navíc manžela třikrát pustili na střechu jejich garáže, abychom mohli digestoř nainstalovat.?

 Případ Štěpánkových projednával jihlavský magistrát, Krajský úřad kraje Vysočina i Krajský soud v Brně. Poslední rozhodnutí vydal krajský úřad, který potvrdil postup manželů Plášilových. ?Domnívají-li se manželé Štěpánovi, že vyústěním digestoře směrem na jejich pozemek jsou omezeni ve výkonu vlastnických práv ke svým nemovitostem, mohou se ochrany proti neoprávněnému zásahu domáhat soudní cestou v civilním řízení,? uvádí v rozhodnutí Josef Matula, krajský úředník odboru územního plánování a stavebního řádu.

 ?Stává se nám velmi často, že se na náš odbor lidé obrací. Bohužel, nemůžeme zasáhnout,? přiznává vedoucí odboru životního prostředí jihlavské radnice Katarina Ruschová. Žádná městská vyhláška totiž blíže nic ve věci sousedských sporů neřeší. Pamatuje se třeba na chov domácích zvířat v Městské památkové rezervaci, ale to je vše.

 ?Mám zkušenost, že sousedské spory se dědí z generace na generaci. Lidé, kterým je 90 let se hádají s 90ti letými, 70 let se 70ti letými a 50 let z 50ti letými. Nejlepší je se dohodnout,? poznamenává K. Ruschová.

 ?Problematiku obtěžování pachem v rámci tzv. sousedských sporů je nutno řešit s odkazem na § 127 občanského zákoníku. Pokud nedojde mezi sousedy k dohodě, pak ten soused, jež se cítí obtěžován musí podat negatorní žalobu k soudu, v níž se bude domáhat toho, aby druhý soused takového jednání zanechal. Předpokladem úspěchu takové žaloby, je prokázání žalobcem, že je obtěžován žalovaným nad míru přiměřenou poměrům ? znalecký posudek,? popisuje Rudolf Sekava z Krajské hygienické stanice kraje Vysočina.