JIHLAVA ­ Největší hromadná dopravní nehoda všech dob, k níž došlo ve čtvrtek 20. března na vysočinském úseku dálnice D1, odhalila mnohé nedostatky v chování řidičů.
 
 Za místem střetu se oka~mžitě vytvořily kolony a vozidla záchranářů nemohla k místu nehody projet. Ne všichni řidiči respektovali pravidlo, že musí zůstat průjezdný prostřední jízdní pruh. O důležitém opatření, které se stalo v polovině roku 2006 součástí zákona, jsme hovořili se zkušebním komisařem odboru dopravy jihlavského magistrátu Pavlem Smetanou.
 
 "Aby byl při dopravních zácpách na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla zajištěn plynulý průjezd vozidel s právem přednostní jízdy, což jsou vozidla hasičů, záchranářů a policistů ­ tedy vozidel s modrými majáky, zákon o provozu na pozemních komunikacích nově stanovil způsob vytváření tzv. průjezdného jízdního pruhu o šířce nejméně tři metry. Toto pravidlo platí na dálnicích a rychlostních silnicích."

 Kdy se řidiči musí začít řadit tak, aby vytvořili požadovaný volný jízdní pruh?
 
 "Zákon hovoří v tomto směru jasně. Pokud hustota provozu na dálnici a rychlostní silnici o dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyvolá vznik kolony stojících vozidel.
 
 Řidiči jsou povinni ještě před zastavením vozidla v zácpě vytvořit takový jízdní pruh, do kterého jiná vozidla než vozidla s právem přednostní jízdy nesmějí vjíždět. To neplatí pro vozidla vlastníka pozemní komunikace a vozidla technické pomoci.
 
 Jsou­li v jednom směru jízdy tři a více jízdních pruhů, sníží vzájemný boční odstup řidiči vozidel v levém a středním jízdním pruhu nebo středních jízdních pruzích. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích v jednom směru jízdy mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici nebo na střední dělicí pás."
 
 Proč se tak řidiči nechovali?
 
 "Část řidičů o tomto u nás poměrně novém ustanovení zákona možná vůbec neví. Další skupina o něm sice ví, ale řidiči se zřejmě nedokázali v dané kritické situaci dobře orientovat a vhodně na ni zareagovat. Ne protože by nechtěli, ale prostě nevěděli, jak se mají zachovat. Za kolizí pak vznikla dosti nepřehledná situace, která se příjezdem dalších vozidel ještě více zkomplikovala."
 
 Učí se o tomto pravidlu v autoškolách a zkouší se z těchto znalostí při závěrečných zkouškách?
 
 "Jestli a v jakém rozsahu se tato problematika učí, to by byla otázka spíše pro majitele a učitele autoškol. Nezkouší se to z prostého důvodu ­ protože do té praktické situace se žák autoškoly vlastně ani nedostane ­ nezkoušíme totiž na dálnici ani na rychlostní silnici.
 
 Druhou věcí je skutečnost, že ve zkušebních testech na toto téma neznám žádnou otázku. Nevím o tom, že by to bylo ve zkušebních testech. Ale na druhou stranu je potřeba uvést, že řidiči, kteří jezdí pravidelně do zahraničí, toto pravidlo znají. V cizině už totiž platí několik let."
 
 S dálnicí bývá také spojeno další pravidlo, kterému se říká "zipování". Jak se mají při něm řidiči chovat?
 
 "Na silnici, případně na dálnici, bývá občas avizováno omezení nebo snížení počtu jízdních pruhů. Nejčastějším důvodem bývá uzavírka, nebo dopravní omezení po dopravní nehodě. Pravidlo zipování platí v místech, kde se počet jízdních pruhů snižuje a přitom je taková hustota provozu, že vozidla jedou velice pomalu, popojíždějí doslova krokem a dá se tedy hovořit o souběžné jízdě.
 
 Vozidla sice jedou vedle sebe, ale nejedná se o předjíždění. Ve všech těchto případech platí, že řidič, který jede v průběžném jízdním pruhu, musí umožnit ostatním řidičům zařadit se také do tohoto pruhu, a to právě na základě pravidla ZIPu."
 
 Jak to vypadá v praxi?
 
 "Všechno je samozřejmě závislé na vzájemné ohleduplnosti řidičů. Pokud na silnici či dálnici dojde k omezení v jízdním pruhu, dojede řidič až na počátek omezení a oznámí blinkrem změnu směru jízdy.
 
 To klubíčko musí začít rozmotávat řidič v průběžném jízdním pruhu, který umožní zařazení řidiči z druhého pruhu. Pak se vozidla při zařazování pěkně střídají, jako když se zapíná zip. Toto pravidlo funguje velice spolehlivě a plynule za předpokladu, že jsou řidiči k sobě ohleduplní a střídají se v řazení tak, jak jsem popisoval."
 
 Vraťme se ještě k hromadné nehodě na dálnici D1. Dalo se jí nějak zabránit a co bylo hlavní příčinou kolize?
 
 "Žádná šablona na řešení takové situace zřejmě neexistuje. Nikdy to ale není blesk z čistého nebe. I to počasí se nějak vyvíjí. Takže řidič může zareagovat na danou situaci zejména včasným snížením rychlosti jízdy. To se na dálnici při hustotě provozu asi nestane a nestává. Když se sejdou všechny tři faktory ­ kluzká vozovka, zhoršená viditelnost a vysoká rychlost vozidel, tak to tak dopadnout muselo."
 
 Dana Čírtková