Na webových stránkách JL se anonymní přispěvatel domnívá, že prodejna tak "nepřímo podporuje trestnou činnost, včetně prodeje sprejů a šíření sprejerské kultury". "Paraziti označkovávají své revíry a žádná nová fasáda nezůstane čistá. A ještě oznámí, že bojují za šeď města," doplňuje jeho názor Miroslav Tuna.

Obchod Gauner sídlí v Kosmákově ulici, stopa vede k mladíkovi Martinovi. "Něco si nafotím sám, něco mi chodí mailem, i anonymně," vysvětluje v suterénu obchodu, kde se prodává "skejt" móda a mj. i barvy ve spreji. Podle Martina nechce být obchod byznysem, ale spíš místem setkávání lidí, kteří vyznávají podobný životní styl - snowboarding, kola, break dance a také street art včetně kontroverzního sprejerství.

"Spousta firem využívá v reklamách sprejerských motivů, i třeba T-Mobile nebo O2," hájí Martin názor, že nejde o propagaci trestné činnosti, a zmiňuje i řadu časopisů týkajících se graffiti, kde je móda prokládána reklamami na sprejerské barvy. Ostatně v záhlaví "gaunerovského" webu je poznámka, že "redakce v žádném případě nepodporuje kriminální aktivity s graffiti spojené a nepřebírá za ně žádnou odpovědnost".

"Databáze" nevadí ani náměstkovi jihlavského primátora Radkovi Vovsíkovi, který se silně zasazoval o řešení problému ilegálního sprejerství. "Je to jejich věc. Stejně jako nemůžete postihnout člověka, který prodává alkohol, tak nemůžete postihnout někoho, kdo pořizuje snímky sprejerských výtvorů a prodává barvy," říká a jako příklad legální výzdoby uvádí klub Trane.

Pomoc pro policisty?
Podle Martina může být databáze také pomůckou pro policisty, kteří mohou mít přehled, kde se jaká díla vyskytují. "Využitelnost této webové stránky pro policii je prakticky nulová," oponuje tisková mluvčí jihlavských policistů Jaroslava Slavíková. Ještě loni policisté chtěli řešit snímky, na kterých byl zachycen i sprejer, ale ty pak správce webu smazal a nyní tam dominují fotky bez lidí. Výjimkou je kategorie "G-stickers", kde třeba vidíme mladíka vyfoceného u onálepkované cedule jihlavského sídla ČSSD.

Martin snímky třídí do kategorií "legál", "vlaky", "začátečníci", "ulice", jiná pravidla nepoužívá, už proto, že tato kultura už ze své podstaty žádná nemá. Zdůrazňuje ale zásadu, že graffiti jsou záležitostí prostor typických pro velké město: činžáky, dlouhé stěny, podchody, paneláky ano, venkovská stavení, rodinné domy, zahrádky ne.

"Jsou to věci, které patří všem. Mě se taky nikdo neptá, jestli se chci při procházení ulice dívat na ošklivý billboard," argumentuje Martin, který prý už podle "podpisu" pozná charakter autora. Gauner přitom není jediný podnik v Jihlavě, který podporuje "street art" včetně prodeje barev - dalším je obchod Smile.

Podle Martina je sprejerství také - "pro někoho bohužel, pro někoho bohudík" - jednou z mála možností seberealizace mladého člověka. "Když je sprejer dobrý, může se už v patnácti letech stát králem velkoměsta," říká Martin.