"Podle mého názoru se ale není čeho bát. Určitě je dobře, že se o tom hlasuje, ale například ve Švédsku už úložiště jsou a žádný problém s nimi nemají. Navíc by to pro obec určitě znamenalo ekonomický přínos," myslí si zdejší občan Jan Zlatuška.

 Právě on byl jedním ze 38 obyvatel, kterým by výstavba úložiště v okolí Rohozné nevadila. Naopak proti jeho realizaci se vyslovilo rovných 200 právoplatně zapsaných voličů. "Dalších 14 hlasů bylo neplatných. Celkem se referenda zúčastnilo 238 obyvatel z 348 voličů," nastínila zájem lidí o referendum místostarostka Dagmar Marešová.

 Ocenila také, že účast byla vyšší než při volbách do obecního zastupitelstva v listopadu 2006. "Tehdy to bylo kolem 60 procent. K referendu přišlo o více než deset procent voličů více."

 Vedení obecního úřadu připravilo také petici pro všechny, kteří mají k obci vztah a vypsaného referenda k této otázce se zúčastnit nemohli.

 "Od úterý mohou všichni ti, kteří v obci nejsou přihlášeni k trvalému pobytu, vyjádřit svůj názor na úložiště právě pomocí petice," uvedla Marešová.

 Ačkoliv občané Cejle dali jasně najevo, že o úložišti nechtějí nic slyšet, budou mít možná podobně jako další obce v okolí Rohozné smůlu. Současná podoba atomového zákona totiž neumožňuje obcím spolurozhodovat, zda na jejich katastrálním území úložiště vyhořelého jaderného odpadu vybudovat, či nikoliv.