Vánoce bez dárků, dokážete si to představit? To, co je v Česku tradicí, nemusí platit pro ostatní.

 Srbové slaví Vánoce podle juliánského kalendáře. Tradice mají jedinečné a odlišné od našich. V domech například nesmí chybět dubové větvičky, sláma, žito, kukuřice a nejrůznější druhy oříšků. Na rozdíl od našich Vánoc si tam lidé zpravidla nedávají dárky.

 Vánoce v pravoslavném Srbsku lidé slaví především v kruhu rodiny blízkých přátel a ve svém kostele. Sedmadvacetiletá Dijana Vunič ze Srbska se do Čech s manželem přistěhovala počátkem roku 2009. Oslavují oboje Vánoce, jak ty české, tak srbské.

 „Manžel to tak dodržuje odmalička, jeho matka je původem z Humpolce. Oboje Vánoce jsou svým způsobem pro nás vzácné,“ říká usměvavá mladá žena z Jihlavy. „České kvůli tradicím, srbské jsou pro nás velmi emotivní, jelikož jsme daleko od domova a rodiny,“ vysvětluje.

 Vánoce se v Srbsku slaví podle juliánského kalendáře tři dny. Začínají až 6. ledna, na takzvaný Badnji večer – předvečer svátků. Končí půlnoční bohoslužbou v kostele, jehož podlaha je pokryta slámou, symbolem narození Krista.

 Hlava rodiny se vydává do lesa, aby tam uřízla dubovou větev zvanou „chrastova grana“. „To musí přinést muž, nikoli žena, na Štědrý den ráno,“ popisuje Dijana Vunič jeden ze srbských vánočních zvyků.

 Právě tato větev, ozdobená slámou a okrasnými větvičkami, je pak pod názvem „badnjak“ symbolem srbských pravoslavných Vánoc.

 „Večer se do baráku přinese sláma, která se dává pod jídelní stůl jako vzpomínka na pana Krista, který se narodil v postýlce se slámou,“ vypráví paní Dijana. „Často se na slámu dávají ořechy, ovoce anebo bonbony jako pohoštění pro narozeného Ježíška.“

 Na stole podle jejích slov nesmí chybět svíčka a květináč, do kterého se pár dnů před Vánocemi zasadí pšenice, aby vyrostla právě ve sváteční dny ze zeminy symbolizující růst a život.

 Vánoce – srbsky Božić – začínají 7. ledna. Během rána přijde na návštěvu – nejčastěji po předchozí domluvě – host „hlídač“. Měla by to být milá osoba, které si rodina váží. „Říká se, že podle toho, kdo první vstoupí do baráku na Vánoce, takové návštěvy budou chodit po celý rok,“ dodává mladá žena.

 Vánoční snídaní bývá tradiční pokrm „cicvara“, což je jídlo z kukuřičné mouky, sýru, vody a sádla, spolu s tradičním vánočním chlebem bez droždí a vajec.

 Do něj se během výroby dává kovaná mince. Kdo si to může dovolit, tak třeba i zlatník anebo více mincí. „Hotový chleba se nekrájí, ale láme, a kdo ve svém kuse najde mince, bude mít dost peněz po celý rok,“ komentuje další ze srbských tradic Dijana Vunič.

 Vánoční oběd je hlavním pokrmem svátku. Na stole by mělo být minimálně 13 jídel, které symbolizují apoštoly. „Většinou je na stole pečivo, polévka, pár druhů masa, brambory, pár druhů salátů, „sarma“ - mleté maso v závinu z kyselého zelí - tradiční srbská specialita, desert, ovoce a suché plody, víno,“ vypočítává paní Dijana.

 Druhý den Vánoc se podle ní hlavně odpočívá nebo navštěvují rodiny, třetí den patří návštěvě hřbitova.

 U českých Vánoc se jí prý nejvíce líbí, že si lidé dávají dárky pod stromeček. „U nás v Srbsku to není až tak typické. Během dětství jsme prožili těžké chvíle, byla válka, sankce, takže o nějakých dárcích jsme ani uvažovat nemohli,“ zmiňuje na závěr Dijana Vunič.