Na začátku března bude Miroslav Vrzáček usilovat o to, aby na volební valné hromadě počtvrté v řadě mohl na další čtyři roky šéfovat Krajskému fotbalovému svazu. V rozhovoru také bilancuje právě skončenou fotbalovou část.

 Podzimní fotbalová sezona je u konce. Jak moc velkou komplikací je fakt, že se nepodařilo kvůli počasí nakonec předehrát původně plánované první jarní kolo?

 Pro nás bylo od první chvíle prioritní, aby se dohrála kompletní podzimní část. Proto považuji i zpětně za naprosto správné, že sportovně-technická komise rozhodla o zrušení předehrávky původně plánovaného prvního jarního kola. Namísto něj se o právě skončeném víkendu dohrálo 30 odložených zápasů právě kvůli nedávné sněhové kalamitě. Předehrávka jara se sice mohla hrát příští víkend, záleželo by pochopitelně na dalším vývoji počasí, ale mužstva, kterým se podařilo své duely odehrát v původně plánovaných termínech, by měla dvoutýdenní přestávku, a proto by to z více hledisek nebylo správné.

 Není proto řešením začínat v létě fotbalovou sezonu dřív?

 Za sebe říkám, že kdyby se podařilo nastavit model soutěží tak, aby podzimní část skončila v polovině října, budu první, kdo bude pro. V současnosti začínáme sezonu počátkem srpna, a přesto s tím jsou problémy. Nemyslím ani tak v krajských soutěžích dospělých, ale spíš v mládežnických kategoriích. Například u žáků máme problém, aby v srpnu soutěž vůbec začala. Všichni nás tlačí k tomu, aby tihle malí fotbalisté měli srpen volný.

 Fotbalisté mají několikaměsíční pauzu. Vás ale na počátku března čeká volební valná hromada, na které budete obhajovat post šéfa svazu. Původně jste přitom už kandidovat počtvrté v řadě nechtěl, co vás přimělo ke změně názoru?

 Především fakt, že cítím podporu napříč našim krajem, zatím slouží zdraví a mám stále chuť do fotbalu, a za další, že se sekretářem panem Pechem jsme spolu na Vysočině začali a spolu bychom chtěli i skončit.

 Krajský fotbalový svaz za dobu své existence letos zaznamenal nový rekord v návštěvnosti. Na zápas Krajského přeboru dorazilo v Chotěboři 700 diváků. Čím si ale vysvětlujete, že je o fotbal v kraji větší zájem než dříve?

 Když se podíváte na soupisky mužstev, hrajících nejvyšší krajskou soutěž, tak prakticky v každém najdete minimálně jednoho hráče, který dříve hrával vyšší soutěže, nebo třeba i první ligu.

 Ať už ve Staré Říši nebo v Čáslavicích, které získaly Pacandu, Šustra nebo Vojtíška. Taková jména jsou pro diváky pochopitelně atraktivní a když se k tomu přidá i zápas, který je zároveň i sousedským derby, nebo jde o pouťové utkání, zrodí se taková rarita jako v Chotěboři.

 Vždyť tolik diváků mnohdy nepřijde ani na profesionální soutěže.