V letošních krajských volbách kandiduje na Vysočině celkem osmnáct uskupení. Předvolební besedy Jihlavských listů, na kterou byly pozvány všechny strany, se zúčastnili zástupci třinácti z nich, řazeno dle abecedy:

Ladislav Bárta (TOP 09 a Starostové pro Vysočinu)

Ota Benc (ODS)

Jiří Běhounek (ČSSD)

Pavel Heřman (Pro Vysočinu)

Miroslav Houška (KDU-ČSL)

Michal Jakeš (Strana zelených)

Milan Kočík (Pravý blok, strana za ODVOLATELNOST politiků, NÍZKÉ    daně, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET)

Vladislav Nechvátal (SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro VYSOČINU)

Drahoslav Oulehla (KSČM)

Jan Petrák (Národní socialisté - levice 21.století)

Marek Salaquarda (Strana svobodných občanů)

Jan Sedláček (Starostové pro občany)

Libor Votava (Dělnická strana sociální spravedlnosti)

Besedy se nezúčastnili zástupci těchto stran:  

 Česká pirátská strana, Česká strana národně sociální, Moravané, Strana práv občanů – Zemanovci, Strana soukromníků České republiky.

---Hlubinné jaderné úložiště---

JL: Přejděme k dalšímu tématu, které občany zajímá: Hlubinné jaderné úložiště na Vysočině, jste pro nebo proti?

Vladislav Nechvátal (Suverenita): Nemáme v programu vybudování úložiště, máme v programu podporu jaderné energetiky jako takové a s tím souvisí, jak nakládat s odpady. Byl jsem velmi zklamán odpověďmi šesti lídrů větších stran v televizní debatě, kdy všichni vlastně neodpověděli a strčili hlavu do písku s tím, že do roku 2065 se to vyřeší.

Ale ono se to nevyřeší, my se musíme připravovat na to, co když se to nevyřeší. Čas běží a bude se velmi rychle zkracovat. My říkáme – jestliže jadernou energetiku využíváme, musíme se připravit na uložení odpadů. Platí zásadní věc – odpad je třeba uložit nejlépe a Vysočina má tyto podmínky asi nejlepší. Je to o dopravě a Vysočina leží mezi dvěma elektrárnami. Jistě má právo každá samospráva se k tomu vyjádřit. Nelíbí se mi, jak stát dělá k tomu kampaň, aby vysvětlil, že v tuto chvíli se bavíme o průzkumech a nakonec i místní samosprávy mohou mít z průzkumů prospěch. To dnešní odmítnutí narychlo dělaných referend považuji za nezodpovědné. To, že je dneska v obci takováhle vůle neznamená, že tam za deset let nemůže být jiná. Bohužel tady sehrávají svoji roli různé iniciativy, které nějak různě pracují s informacemi a nakonec jsou i různě placeny, takže my říkáme, ať se průzkumy udělají.

JL: Ale pak se může stát, že všechny samosprávy řeknou, že úložiště nebo i průzkumy nechtějí…

Vladislav Nechvátal (Suverenita): To se jistě může stát. Ale věřím, že se tak nestane.

Ota Benc (ODS): Nejsem skutečně odborníkem v této oblasti, ale myslím, že by mělo zaznít několik zásadních věcí. Rok 2065 byl označen jako rok, kdy by mohlo dojít ke spuštění trvalého úložiště jaderných odpadů. Zdůrazňuji trvalého, protože ono to bude věčné úložiště, jak já tomu rozumím. Nevidím v tom však problém, protože to lze zabezpečit tak, aby to nemělo žádný zásadní vliv na životné prostředí.

Rok 2065 bude rokem, kdy se bude asi umět využít palivo uložené v dočasném úložišti, ale nebudeme asi tak úspěšní ve využívání toho již jednou použitého paliva. Takže si myslím, že v této chvíli jde spíš o to zabezpečit přechodná úložiště a řešení toho trvalého úložiště se ještě bude odkládat, a to ještě z jednoho důvodu – my vlastně možná vůbec nebudeme muset řešit otázku, jestli chceme být Česká republika tím místem, kde se bude ten odpad ukládat.

Ten odpad se možná někde bude odkládat za celý svět nebo Evropu, takže jde o předčasnou otázku, na kterou nejsme schopni relevantně odpovědět. Proto jsem – a teď se konečně dostávám k meritu věci - řekl, že v této chvíli bych nebyl proti trvalému hlubinnému úložišti na Vysočině.

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Já tady cítím takový určitý strach z neznámého. To bylo jako s jadernou elektrárnou, stát se víceméně nikoho neptal a postavil Jadernou elektrárnu Dukovany (JED). V okolí nikdo neměl právo se k tomu vyjádřit. Když se dělaly mezisklady, všichni cítili potřebu se k tomu vyjádřit. ČEZ zvolil politiku, kdy okolní obce přesvědčil a mezisklad vznikl. Stejná situace je nyní s odpadem.

Co říkal pan Benc, že přijdou reaktory, které budou umět zpracovávat již použité palivo, neznamená, že nakonec stejně nezůstane nějaký odpad. Ten, kdo jadernou elektrárnu má, musí také zabezpečit konec palivového cyklu svými prostředky, čili musí mít úložiště. V republice je jen několik míst, které mohou splnit náročné požadavky trvalého úložiště. SÚRAO by mělo udělat přesvědčovací kampaň a přesvědčit obce.

JL: Nás zajímá váš osobní názor.

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Můj osobní názor je, že se k úložišti dopracujeme dříve nebo později.

Jan Petrák (NS-LEV 21): My za LEV 21 říkáme: pokud to geologický průzkum umožní a místní samosprávy s tím budou souhlasit a ČEZ by je mohl nějak finančně zvýhodňovat, tak nejsme proti. Jaderná energetika je ekologičtější než tepelné elektrárny a jsme pro to, aby se rozhodlo, že bude i pátý blok jaderné elektrárny v Dukovanech, protože jsou největší zaměstnavatel v kraji.

Marek Salaquarda (SSO): Zde se z některých směrů pracuje s neznalostí fyziky a vytváří se strašák. Některé politické síly toho využívají a naprosto odstrašujícím příkladem je odklon od jaderné energetiky v Německu. Obávám se, že tohle bude pokračovat i v dalších evropských zemích.

Jan Sedláček (Starostové): Já bych to nechal na samosprávách, aby si to rozhodli. Nesouhlasím s tím, že se mohou teď poškodit. Oni se musí rozhodnout, jestli ten průzkum chtějí nebo ne. Že tam někdo za deset let přijde a bude mít jiný názor je sice hezké, ale také se to stát nemusí. Ty peníze jsou asi lákavé pro ty obce, venkov je podfinancovaný a každá koruna je dobrá.

JL: A váš osobní názor?

Jan Sedláček (starostové): Já bych ty peníze nechtěl.

Drahoslav Oulehla (KSČM): Existuje směrnice Evropské komise z loňského roku, ze které vyplývá, že je zákaz vývozu vyhořelého paliva mimo území státu EU. Takové ty sny, že se to bude vyvážet za úplatu někde na Ukrajinu, v současné době právně možné nejsou. Jaderný odpad uložený v kontejnerech Kastor není vyhořelý, to není zužitkované jaderné palivo a bezpochyby věda bude umět tento zdroj využít. To bude modifikovat konečné řešení. Souhlasím s tím, že každopádně tady musí být rozhodnutí občanů, ne zastupitelstva, ale místní referendum. Myslím si, že již máme atomku, máme mezisklad a mohl by si to užít někdo jiný, kdo má vhodné geologické podmínky.

JL: A kdybyste měl hlasovat?

Drahoslav Oulehla (KSČM): V Dukovanech bych je samozřejmě nechtěl.

Marek Salaquarda (SSO): Kampaň by měla být informační, nikoliv přesvědčovací.

Nechvátal (Suverenita): Kolega říkal, že by nechtěl peníze za ty průzkumy. Já si právě myslím, že v tom není žádný problém, protože peníze jsou jenom za to, že tam obec umožní průzkum a ty k ničemu nezavazují. Podle mého názoru se taková obec poškozuje. Osvěta a informační kampaň SÚRAOa je slabá, a ti, co jsou proti, jsou v tomhle zdatnější. 

Michal Jakeš (SZ): My někdy máme nálepku jakýchsi ekologických teroristů, já bych to chtěl uvést na pravou míru. My zásadně nejsme proti JeDu. Když už tady je, tak je to pochopitelně zdroj zaměstnanosti. Nikdo z našeho vedení neřekl, aby se JEDu zavřela, je nám to podsouváno. Když ale již atomové elektrárny máme, musíme uvažovat o ukládání. Myslím si, že nakonec o ukládání bude rozhodovat konsensus v celém státě a nebude o tom rozhodovat kraj.

Můj osobní názor je ten, že se mě přítomnost hlubinného úložiště v kraji nelíbí, protože již máme elektrárnu a přechodné úložiště. Strana zelených má energetickou koncepci státu, kde se počítá i s alternativními zdroji. Ale jednoznačně víme, že v současné době to bez jaderné elektrárny u nás nejde. Rozhodně do trvalého úložiště mají co říct občané obcí.

Miroslav Houška (KDU-ČSL): Věřím, že pokud bude do roku 65 existovat mezisklad vyhořelého paliva, tak se najde technologie, která ho bude umět využít. Poté bude potřeba uložit menší množství. Pokud průzkumy ukáží výhodnost zbudování trvalého úložiště na Vysočině, pak nechť se to zrealizuje.

Jiří Běhounek (ČSSD): Problém je komplexní. Německo bude mít velké problémy, jeho ekonomové a energetici upozorňují na to, že klesá vzdělanost a inženýři utíkají. Až se jim podaří udělat jeden black out jako byl v Severní Americe, tak se tomu budou divit. Měl jsem jedno velký vystoupení v Rakousku, a když jsem se expertů ptal, jak chtějí docílit růstu dvě procenta, když jsou stoprocentními dovozci energie, nebyli schopni odpovědět. Když jsem byl na Rožínce, tak ti lidé s tím žijí staletí, mají tam těžbu a řekli, že by to měli rádi i dále. My do toho odsud nemůžeme zasahovat, je to jejich rozhodnutí, ale nakonec to stejně skončí jako veřejný zájem, to znamená dálnice, letiště nebo cokoliv jiného.

Libor Votava (DSSS): Preferuji prosazení jaderného úložiště v kraji. Dokonce bych prosazoval to, aby kraj do Evropy vyhlásil, že je schopen přijímat odpad z celé Evropy. Kraj musí na něčem vydělávat. Jsme radikálové. Dokonce bych se lidí tam, kde jsou vhodné ekologické podmínky, moc neptal.

Stát může vyvlastňovat i pro jaderné úložiště. Spíš než cpát peníze obcím bych je rovnou nabídl lidem. Lidi na to slyší jinak. Budete to mít za humny, dostanete práci a ještě dostanete ranec peněz pro vlastní potřebu, když s tím budete souhlasit. Věřím, že pak by se tak změnil názor lidí v té oblasti, že by nebyl problém tam úložiště umístit.

Ladislav Bárta (TOP 09): Jsou oblasti, které trpí vysokou nezaměstnaností. V Rožínce jsou jistě rádi, že se prodloužila lhůta těžby uranu. Technologie těžby se zlepšila, nedochází k takovému ohrožení zdraví pracujících. Za pár let budeme jistě o kus dál. My musíme hledat možnosti pracovních příležitostí. Jistě by to přineslo benefity do rozpočtu obcí. Nicméně bude to na rozhodnutí místní samosprávy.

Marek Salaquarda (SSO): Já bych se chtěl zeptat, odkud se ten ranec peněz vezme?

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Peníze jsou na jaderném účtu.

Vladislav Nechvátal (Suverenita): My jsme taky byli na Dolní Rožínce a je to přesně tak, jak říká pan hejtman. Ti lidé vědí, že to je jejich prospěch a že jim to neškodí. Při dobré osvětě si myslím, že referenda by dopadala úplně jinak. To se neděje a je to chyba státu.

Jiří Běhounek (ČSSD): Máte naprostou pravdu, SÚRAO to vzalo za špatný konec. My se tady bavíme o úložišti, ale máme tady radon. Víte, jaký je pozadí? Víte, kolik dostanete při jednom rentgenovém vyšetření? Při CT, při nukleární magnetické rezonanci? To nedostanete za celý život!

---Proč by měli lidé volit malé strany?---

JL: Nyní se zeptáme menších politických stran, proč by je lidé měli volit?

Libor Votava (DSSS): Toť otázka. Za každý hlas bychom byli každopádně vděčni. Nechceme být za křiklouny, co něco křičí a chtějí všechno zrušit. Domnívám se, že kraj je pouze ocásek státu. Může přerozdělit jen to, co mu stát dá. Stát hospodaří tak neuvěřitelně špatně, že kraj i kdyby byl sebelepší, tak nedokáže nic změnit. My se krajských voleb účastníme ne z naivity, že já se stanu hejtmanem, ale proto, aby lidé věděli, že existujeme a naší prioritou je probojovat se výš, až budou volby do poslanecké sněmovny.

Michal Jakeš (SZ): My usilujeme o zastoupení v krajském zastupitelstvu. Zelené myšlenky jsou v Evropě, nechci říct moderní, ale měly by zaznívat. Strany s podobnými názvy možná nemají rozhodující slovo, ale jejich hlas by měl být slyšet. Proč by tomu nemělo být i na Vysočině?

Marek Salaquarda (SSO): Máme pocit, že celá veřejná správa vstupuje stále více do života občanů. Slovo svoboda přestává mít ten správný rozměr. Totéž platí i ekonomice, o řízení státu. Množství regulací a kvót brzdí trh a společnost nějakým způsobem kolabuje.

Milan Kočík (Volte Pravý blok): Už musí skončit to plané politické žvanění, arogance politiků a měla by nastat národní, duchovní a mravní obroda. Tu vidíme právě v přímé demokracii, vládu lidu s lidem a pro lid musí být tím, že se lidé budou vyjadřovat ke všemu, kde probíhá nějaký tok peněz referendy a budou mít možnost odvolat jak politika, tak úředníka snadno a rychle.

Jan Petrák (NS-LEV 21): Kandidujeme proto, že chceme řešit především problémy obyčejných občanů. Nezaměstnanost, zdravotnictví dostupné pro všechny, aby se nezvyšovali tyto poplatky. Jsme strana nová, máme kvalitní odborníky a chceme vnést novou krev do krajské politiky. Někteří politici zavedených stran tam jsou již x let a pro občany toho zatím moc neudělali. Nejsme spojeni s žádnými aférami, úplatky, naše snaha je co nejvíc pomoci občanům.

Vladislav Nechvátal (Suverenita): Za poslední dva roky vidíme, kam se celý politický systém dostal díky neměnným vodám. Systém z centrální politiky prorůstá na kraje včetně zkorumpovanosti a je potřeba, aby menší strany oživily českou politiku. Kraje jsou jedním ze stupínků, kde by měly začít a jejich lidé by se zde měli naučit politiku v dobrém slova smyslu dělat. Naším cílem jsou určitě také parlamentní volby. Kraj má pouze zákonodárnou iniciativu, je to správa, může být dobrý hospodář. Do parlamentních voleb 2014 chceme přinést iniciativu hájení českých zájmů.

Jan Sedláček (Starostové): Jsme hnutí, které se skládá ze 49 starostů a jednoho místostarosty malých a středních obcí. Pokud se dostaneme do krajského zastupitelstva, chceme podpořit lidi na venkově. Lidem se tam nežije úplně nejlépe. Vím, že kraj toho nemůže hodně spravit, ale my bychom si představovali trochu větší péči o obce Vysočiny.

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Naše kandidátka je z velké části také tvořena starosty a lidmi z komunální politiky. Myslíme si, že v krajské politice je i místo pro nezávislé kandidáty a byli bychom rádi u rozhodovacích procesů, které v kraji probíhají. Krajskou politiku považujeme za prodloužení obecné politiky, protože ono by to mělo harmonovat. Nechceme přinášet velká celostátní téma, to necháváme politickým stranám, které to dělají, jak umí, my to dělat nechceme a dokonce to odmítáme. Chceme, aby to, co se odehraje na půdě zastupitelstva, mělo přímou návaznost na obce.

 ---Čeština je potvora---

JL: Menší strany můžeme chápat i jako zástupce občanů, proto jim dáme prvním možnost dotazů. Máte nějaké otázky na větší strany?

Jan Petrák (NS-LEV 21): Chci se zeptat pana hejtmana, na co by se v budoucnu více soustředil nebo dělal lépe?

Jiří Běhounek (ČSSD): Neskromně odpovím, že jsem makal 12 hodin denně na plný obrátky a samozřejmě vždycky se dá něco dělat lépe. To mne každý přesvědčuje a až mi to předvede, tak budu rád. Věnovat se je třeba zprofanovanému vykřičenému dopravnímu systému, protože my tady na jedné straně říkáme 704 obcí – nehodlám komentovat, jakým způsobem jsme vznikli a že jsme nestálí, v minulém století jsme šestkrát měnili způsob státní správy a já si pamatuji, jak v roce 1999 byl ze strany obcí neskutečný odpor proti okresům, to jsou největší lumpové, zlikvidovat a dneska po nich voláme, tak jsme normální?

Takže si myslím, že jsme to dělali dobře, dělali bychom to dál a soustředili bychom se na to, co aktuálně bude, protože když nebudou peníze, tak třeba nebudeme moci stavět silnice. To já dneska nevím. Někdo z vás řekl, že kraj je odkázán na to, jakým způsobem přepošle stát peníze – uvědomte si, že rozpočet kraje je osm a půl miliardy a z toho čtyři a půl miliardy jsou průtočky, které jsou na školství. Letos nám díky DPH chybí 110 milionů vybraných daní, které prostě nedostaneme. A my si nemůžeme zvýšit daně.

Jan Petrák (NS-LEV 21): Ještě mám dotaz na pana Bence. Všiml jsem si vašich plakátů, jste tam vyfocen a píšete, že si lidé zaslouží lepšího hejtmana. V čem byste to dělal jinak?

Ota Benc (ODS): Ten slogan Zasloužíte si lepšího hejtmana neříká, že ten současný hejtman je špatný…

JL: Ano je to šalamounsky napsáno.

Ota Benc (ODS): Protože lepší je, jak je známo druhý stupeň od dobrý. Proto to usilování být lepší v časovém horizontu tady je.

Jiří Běhounek (ČSSD): Čeština je potvora.

---Benc: Rušení nemocnic? Ne!---

Ota Benc (ODS): No to mě povídejte! Takže určitě v tomto smyslu to není holedbání nebo tak něco, věřím, že jste to pochopili a pochopí to i občané Vysočiny. Je to o tom, že by se určité věci měli dělat lépe.

Tři zásadní oblasti alespoň: Nedobře řešené je školství. Za poslední čtyři roky ubylo 27 % žáků. Kapacity škol zůstávají, školy jsou poloprázdné a úroveň klesá. To je problém, který se tyto čtyři roky neřešil. V roce se z iniciativy kraje připravovalo jakési plošné sloučení škol, to je zásadně špatně. My považujeme gymnázia za jakousi páteř vzdělávacího systému a chtěli bychom, aby kvalita škol byla zachována a školy byly zachovány. Integraci gymnázií do odborných škol považujeme za velice škodlivý proces. Těch věcí je samozřejmě více.

Je zapotřebí se zamyslet, co bude s našimi nemocnicemi. Pan Běhounek ve svých představeních říká, že ODS bude rušit nemocnice, pravice bude rušit domovy důchodců, pravice přináší chudobu. To jsou explicitní výroky, které se objevují v letácích u občanů Vysočiny. To prostě není pravda.

Na druhou stranu se musíme zamyslet, zda bude schopni některé projekty udržet. Například teď vznikají u všech nemocnic urgentní příjmy jako nové budovy, které budou určitě vyžadovat i velké provozní náklady. To bude další věc, která se bude muset nějakým způsobem řešit. Jenom provozní dotace do nemocnic, to znamená, aby ten provoz vůbec fungoval, ačkoliv nemocnice by se měla nějakým způsobem sama financovat, jsou v řádech stovek milionů u každé nemocnice za poslední čtyři roky.

JL: Teď vás přeruším – vy jste řekl o panu hejtmanovi, že v letácích má něco lživého. To by se mělo vysvětlit.

Jiří Běhounek (ČSSD): Já tady nepůjdu na tenký led ani na konfrontaci toho, co má v letácích ODS. Osobní urážky a útoky přejdu, protože jsem nad věcí.

Já jsem si nevymyslel restrukturalizaci. To si vymyslela vláda, ODS s TOP 09, ta nás tlačí do těchto věcí. Kraj do toho v podstatě nemůže vůbec mluvit. Stát nás vyšachoval. Udělal si memorandum mezi ministerstvem, vládou a pojišťovnami. Kde stojí v ústavním pořádku v péči o pacienta? Tak se nad tím zamyslete.

A co se týká nemocnic – my nemůžeme chtít medicínu 21. století v prostorách roku 1930. To je světový trend. Jestli chceme změnit přístup toho, jak je o vás staráno. Jestliže jsme měli dneska příjem pacienta na 25 místech v nemocnici, přátelé, tak si to zjistěte.

Co se týká gymnázií, také se nebudu pouštět na žádný tenký led. Chtěli jsme sloučit některé školy a vznikly happeningy, po všech městech málem protestní akce, rodiče mě téměř linčovali za to, že chceme šáhnout na jejich školu. Tak jsem udělal to, co jsem udělal. Jestli se vám to zdá málo, jsem zvědav, až to budete dělat vy. Řekl jsem – nechcete? Je to v pořádku. Ale já vás upozorňuji, že tu školu nakonec zavřeme. Protože na ni nebude. A dneska už ve dvou městech budeme muset školu pravděpodobně zavřít, protože na ni není. Jestliže jsme museli vrátit 87 milionů státu za finanční prostředky pro školy, tak každá škola propustila tři až čtyři učitele. Říkat, že se to mělo dělat jinak, tak já se ptám jak?

Já jsem zažil, kdy se v roce 2006 tohle slučování dělalo. Tam se klidně sloučily průmyslovky s učňovskými školami a podle toho to taky tak vypadá. Tak si to projděte, kde to bylo, jak to bylo, jakým způsobem. A na gymnázia jsme nikde nešáhli. My jsme řekli, že je scetné podle SCIA, aby se vytahovali schopnější děti do gymnázií. Je otázka, jestli gymnázia podporovat, ale čtyřletá, ale jestli byla diskuse o osmiletých jako takových.

A poslední věc, to musím říct. Gymnázia, to je samozřejmě hezké, ale všechny firmy tady chtějí strojaře, stavaře, z učňovských škol, zemědělce. Nepamatuji, aby někdo z gymnázií přešel do těchto oborů. Jdou na vysoké školy a pak se deset procent vysokoškoláků nevrátí do kraje.

JL: Pane Benci, slyšel jste odpověď.

Ota Benc (ODS): No, my jsme tu odpověď neslyšeli. My jsme se ptali na výroky hejtmana a on odpovídal na to, co jsem říkal já. Já na to můžu reagovat, ale nerad bych tu debatu zúžil na jakési boxerské utkání mezi mnou a panem hejtmanem. Nicméně my máme kroky, které bychom dělali, lépe připraveny. V oblasti školství i hospodaření kraje, kde já osobně vidím ten největší problém.

 ---Votava: S ICOMem bych nejednal---

JL: Další se hlásí pan Votava.

Libor Votava (DSSS): Chtěl bych se zeptat na jednu konkrétní věc. Jak bude kraj dál vyjednávat s firmou ICOM a s panem Kratochvílem, který dle mého názoru je kriminálník a který se za své peníze dostal milost od prezidenta a který se dnes staví do pozice Boha a vyžaduje po kraji nějaké peníze, který já osobně bych mu nikdy nepřiřkl. Zajímalo by mě, kdyby se konkrétně pan Benc nebo pan Běhounek, jak to budou chtít do budoucna řešit, jestli kraj ustoupí, neustoupí.

Jiří Běhounek (ČSSD): Jsem zvýhodněný vůči ostatním, protože jsem to jednání vedl, dále ho vedu a - nebudu na to odpovídat.

Libor Votava (DSSS): Dobře, ale berete pana Kratochvíla jako férového člověka, se kterým je vůbec o čem jednat?

Jiří Běhounek (ČSSD): Nemohu si vybírat, kdo je férový a kdo není. Je to generální ředitel firmy ICOM, má svéprávnost, já jsem to neřešil, ani jsem to neodsuzoval ani nic. Musím s ním jednat, protože mu nemůžu říct: s vámi nechci jednat, ani vám nemůžu říct, že s vámi nechci jednat, když přijdete s jakýmkoliv problémem. Že vznikla takováto situace je mi líto, ale k tomu, co pan Kratochvíl je nebo není, se vyjadřovat nebudu, tohle je ekonomická otázka, kde si ujasňujeme naše pozice, to znamená kraje a pozice ICOM transport, který říká, že má větší náklady. Tak zjišťujeme, kde jsou jaké záležitosti s tím spojené. Protože ten zákon, který hovoří o platbě ve veřejné službě dopravy je tak složitý a komplikovaný, že se do toho radši vůbec nebudu pouštět. 

Ota Benc (ODS): Pane Votavo, já si nemyslím, že je pan Kratochvíl kriminálník, to za prvé, abych odpověděl na váš dotaz. Za druhé si myslím, že to jednání s Krajem probíhá a bude nadále probíhat. Pokud je mi známo tak dopravní obslužnost na silnicích zajišťuje ICOM v kraji Vysočina zhruba ze sedmdesáti procent.

Jiří Běhounek (ČSSD): 40% samostatně a s dceřinými společnostmi je to 70%.

Ota Benc (ODS): Takže vidíte, je to zásadní dopravce v Kraji Vysočina a myslím si, že by nebylo vůbec dobré, aby nastalo něco, že by ICOM najednou začal odmítat dopravu provádět. To bychom to asi na Kraji neuměli hned vyřešit. Proto jsem byl trochu vyděšený z otevřeného dopisu inženýra Joukla a jsem rád, že se toho pan Běhounek ujal, jako hejtman a jedná na pozici skutečného partnera Kraje. To je myslím dobře. A třetí věc - pokud vím, tak ICOM vykonává dopravní obslužnost i v dalších možná čtyřech, pěti, šesti krajích a myslím, že tam žádný problém není. Tak doufejme, že se tady na Vysočině problémy, které jsou spíše ekonomického rázu, vyřeší. Jestli vám takto, pane Votavo, stačí odpovědi. Bude se muset jednat, bude.

Libor Votava (DSSS): Vaše odpovědi mi nestačí, protože já bych opravdu s takovýmto člověkem nejednal. Protože si pak myslím, že slabost demokracie je v tom, že vy žádného člověka, který se prohřeší proti tomuhle státu, nejste schopni ani potrestat. To je chyba téhleté demokracie, ale ne samozřejmě v úrovni kraje, protože kraj nemá zákonodárnou moc, proto říkám, že kraj je ocáskem státu. Já na tom trvám, že bohužel je, a proto se to musí změnit nahoře. Ale neuspokojili mě vaše odpovědi.  

Jiří Běhounek (ČSSD): Ten otevřený dopis, to byla reakce na to, že já s panem Kratochvílem jednal, odjel jsem na zahraniční služební cestu a vzniklo to, co vzniklo. Já to nebudu rozebírat, jestli to bylo cíleně, nebo necíleně, nebo něco takového. To znamená, že byla vyhlášena stávková pohotovost v době mé nepřítomnosti, takže samozřejmě pan Joukl reagoval tak, jak reagoval. Jak reagovat v té dané situaci mohl, nebo jak se rozhodl, to já nebudu hodnotit. Po návratu se rozjelo kolo jednání a podle mého soudu, já jsem to panu Kratochvílovi jasně řekl, a řekl jsem to i novinářům - donutil mě k tomu, že jsem se tomu začal velmi intenzivně věnovat, všem otázkám které jsou spojeny s rozklíčováním nákladů firmy ICOM, a proto, když jsme měli setkání mezi čtyřma očima, tvrdé, velice důležité, on sám řekl, že jdeme na další schůzku, další jednání je 8. října.

---Integrovaný dopravní systém---

JL: Pokud nejsou další otázky, tak na závěr našich besed dáváme každému z vás možnost položit otázku komukoliv chcete. Začněme u pana Jakeše.

Michal Jakeš (SZ): Může to být otázka pro všechny větší strany, protože jsem byl vyzván z pozice malé strany. Nechci říci, že se v tom nic nedělalo, nechtěl bych, aby ta otázka vyzněla tímhle způsobem, to ne, protože vím, že se o té věci jednalo a trošku to souvisí s dopravou. Sen mnoha občanů Kraje Vysočina je, a vím, že to není lehké, tady u nás vybudovat ten zmiňovaný integrovaný dopravní systém. Jestli se z vaší pozice třeba domníváte, že třeba, ne za čtyři, ale osm, deset let, se lidé dočkají toho, že nasednou v malé vesnici na autobus, přijedou do většího města, tam odtud přijedou vlakem do Jihlavy a tam půjdou na trolejbus na jednu jízdenku. Jestli se tohohle, neříkám, že za čtyři roky, protože to asi není v silách nikoho, jestli se tohohle třeba za osm, deset let dočkáme?

JL: Za osm, deset let tam třeba nebude nikdo z nich.

Michal Jakeš (Strana zelených): Myslím, jestli se na tom začne pracovat, a tím nechci říci, že se na tom nepracovalo, aby to nevyznělo takto.

Jiří Běhounek (ČSSD): V červnu 2010 to zastupitelstvo odmítlo, najděte si hlasování, jak kdo hlasoval. Tenhleten systém integrovaného dopravního systému, tak jak byl navržen, byl drahý a byl neefektivní, protože jste jel z jedné obce do druhé nebo města Jihlavy se čtyřmi přestupy, a to prostě nikdo nechtěl. Takže se pracuje na kilometrovém nebo „peněžence“, aby se dala užívat u různých dopravců.

Nedovedete si představit, jak je obtížné dohodnout se s Českými drahami a ostatními institucemi, jednotlivými dopravci. Jen autobusovou dopravu zajišťuje 22 dopravců v kraji. Takže se na tom pracuje a předpokládám, že během volebního období 2012-2016 by se nějaký způsob dopravy připravil – autobusy na zavolání, malé autobusy, svoz na místa, kde by se dalo přestoupit do velkého autobusu. Když se na to podíváte zcela otevřeně, tak my mnohdy skutečně vozíme luft.

---Finanční toky v nemocnicích---

Marek Salaquarda (SSO): Chci reagovat na něco, co řekl tuším pan Bárta. Říkal jste, že je potřeba zprůhlednit finanční toky v nemocnicích. Má otázka zní: Jak je možné, že v institucích, které jsou placeny z veřejných peněz, jsou finanční toky neprůhledné?

Ladislav Bárta (TOP 09): Osobně si tuto otázku nedokážu vysvětlit, nicméně z pohledu toho, jak byly v minulosti nastavovány výsledky hospodaření nemocnic a jak tam byly dodatečně dodávány dotace, aby bylo hospodaření nemocnic najednou vyrovnané - z roku na rok byly všechny nemocnice v černých číslech, to znamená, že byly v plusu. Osobně si myslím, že došlo k nějaké změně a víte, že nastavená účetní osnova se může ledasjak prostě doladit a já bych rád, aby v tomto to bylo dostatečně průhledné. Myslím si, že se tam čarovalo s čísly, to je můj osobní názor.

JL: Chce na to pan hejtman reagovat? Protože jestli někdo čaroval s čísly tak to musel být někdo z jeho strany.

Běhounek (ČSSD): Jestli na to mám reagovat, tak ať se na mne pan místostarosta nezlobí, ale ten vůbec neví, o čem mluví.

---Elektronické zdravotní knížky---

JL: Další dotaz prosím.

Jan Petrák (NS-LEV 21): Na pana Běhounka. Protože on je jako místopředseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny a byl spuštěn projekt IZIP, elektronických knížek, kterou po určitém období zastavil stávající ministr zdravotnictví Leoš Heger. Ale zjištěno bylo, že se zatím vypotřebovalo půl miliardy a ty vlastně utekly oknem. Kdo za to podle jeho názoru může a bude nějak postižen management VZP?

Jiří Běhounek (ČSSD): To je na schůzku a dvouhodinové vysvětlení, jestli chcete, milerád vám to poskytnu. Projekt IZIP elektronických knížek byl zahájen v roce 2002. Je to projekt, který je mezi firmou IZIP a vámi - to znamená mezi pojištěnci nebo klienty nebo pacienty. VZP do toho vstoupila až posléze, když řešila otázky kontaktů přes portál s jednotlivými poskytovateli a s jednotlivými pacienty. Je tam hloubková kontrola.

Nebudu komentovat, že to je velké politikum a že to není politikum, které se týká sociální demokracie, že to je politikum proto, že pan ministr - mám dopis, kde píše, že on do toho vůbec nevstoupil, že on s tím nemá vůbec žádnou souvislost, že to je odpovědnost správní rady VZP. Ten dopis mám v materiálech, který jsem včera dostal. To je jedna věc a druhá věc je, že v dané situaci není kontrola ukončena.

Za normálních okolností to funguje tak, že se udělá státní kontrola, kontrolovaný subjekt se vyzve, aby se vyjádřil, a pak se o tom mluví, že ano? Na tiskové konferenci se řeklo, že tam je sekyra 450 milionů. Ale těch 450 milionů nebylo zatím prokázáno, že tam chybí. To znamená, že je to otázka dalších diskuzí, je to mediálně udělané a je to úplně stejně mediálně udělané jako deset tisíc akutních lůžek. O postelích – vůbec to není důležité. Restrukturalizace není o postelích, to je o tom, kolik přijde peněz do nemocnic. Ty si s tím poradí. Když se řekne, že se má tohle rušit nebo tohle, tak to vyvolává to, co jsme si už řekli. To jen aby bylo jasno. Takže moje odpověď za správní radu zní: jasné to není, odpovědnost zatím žádná vyvozena nebyla a systém, který je – deset zástupců státu nebo vlády může navrhnout odvolání ve správní radě, místopředsedu, ředitele, zatím se tak nikdy nestalo. 

---Hasičský záchranný sbor---

Vladislav Nechvátal (Suverenita): Já bych položil otázku panu Bártovi z TOP 09. Předpokládejme, že pan Bárta a TOP 09 bude skutečně v krajském zastupitelstvu. Co uděláte pro to, aby v důsledku rozpočtové politiky TOP 09 nedocházelo k uvažované hrozbě, a to k rušení hasičských záchranných stanic. Budete z pozice kraje proti tomu nějak vystupovat? Budete se snažit zachovat dostupnost té sítě? Nebo to necháte bez povšimnutí? A jste připraven z pozice krajského zastupitele eventuálně i nějak finančně pomoci tomu, aby k tomuto nedošlo? A jak to budete vysvětlovat těm starostům a občanům, kterých se to dotkne?

Ladislav Bárta (TOP 09): Nejsem úplně do každého detailu informován o tom, co se odehrává ve sněmovně. Nicméně, velmi si vážím práce hasičů, těch, co skutečně nasazují životy, zachraňují majetky a podílí se na té každodenní práci. Vím, že časem se hasič v té hierarchii posune někam výš. Stává se z něj někdy i pracovník, co je v kanceláři a není v tom výkonu. Já se obávám toho, že i tohle je otázka, se kterou si bude muset hasičský záchranný sbor nějakým způsobem poradit. Že ty prostředky, které jsou do něj vkládány, neříkám, že by jich mělo být výrazně méně, ale zauvažovat o té efektivitě, zda jsou některé pozice vytvořené, které ubírají prostě tomu, aby v terénu bylo hasičů víc. To znamená, že jsem pro, aby byl systém zachován.

Snaha TOP 09 není o tom rušit hasičský záchranný sbor v integrovaném systému, ve kterém je, nicméně jde o to, vytvořit tlak na to, aby ti hasiči sami vzali rozum do hrsti a skutečně vytvořili podmínky k tomu, aby ti dole nebyli nějakým způsobem ovlivněni. Nejsnadněji se vždycky začne brát těm dole a ti, co jsou v teple kanceláře, možná organizují ty odpovědi tohohle typu.

Hasičů si velmi vážím, máme ve Žďáře sbor dobrovolných hasičů, který je poloprofesionální, je nasazován. I město Žďár se podílí. I z pohledu toho si dokáži představit podporu hasičů z Kraje Vysočina a viděl bych skutečně posílit složku těch dobrovolných hasičů tak, aby na těch vsích dobrovolní hasiči byli.

  ---Program venkova a Fond Vysočiny---

Jan Sedláček (Starostové): Mě hrozně mrzí, že se tu probíralo úložiště, spalovna, takové věci, myslím si, že to nejsou ty největší problémy tady toho kraje, že velký problém je venkovský prostor. Tím, že se o venkov Kraj dlouhodobě nezajímá. Neexistuje ministerstvo venkova, někde se začít musí a mohlo by se začít na tom Kraji. Zeptal bych se pana hejtmana, jak vidí budoucnost programu venkova v souvislosti s novým rozpočtovým určením daní a také ve Fondu Vysočiny.

Jiří Běhounek (ČSSD): Rozpočtové určení daní prosazovali starostové ze všech možných stran. Já jsem vždycky říkal, že to bude velmi složité a že nakonec na to obce doplatí. Nikdo to nechtěl slyšet, tak si to spočítejte a uvidíte. Nevidím jediný důvod, proč bychom rušili ten program, ale to by ministerstvo zemědělství muselo mít pochopení pro to, že na těch vesnicích něco je. Za třetí jsme jedním z nejzemědělštějších krajů, a pokud vám to pomůže, tak všechny ostatní kraje závidí našim zemědělcům, jak já se o ně starám, že se snažím je posunout a snažím se pro ně něco udělat. To není sebechvála, to je konstatování, protože když se podíváte, kolikrát zemědělci byli v médiích a ostatních záležitostech, tak je to naprosto jasné, když si vezmete, že stát nedá kraji, co se týče možnosti ovlivnění zemědělství, téměř žádné pravomoce a kompetence, tak si myslím, že jsme se snažili třeba ve vodě v oblasti Želivky atd. udělat mnohé. Nyní vyjednáváme s EU přes ministerstvo zemědělství, aby kvóty na dobytek, na bioplynových stanic, aby to tady neskoupily firmy, které tady budou pěstovat kukuřici a svážet ji…

JL: Teď vás přerušíme, neboť pan Sedláček se hlásí s technickou poznámkou.

Jan Sedláček (Starostové): Ptám se na Program venkova a Fond Vysočiny.

Jiří Běhounek (ČSSD): Pokud budou prostředky v takovém stavu v jakém jsou, tak uvidíme. Až se představí rozpočet, tak se to udělá. Máme šetřit, nemáme rozhazovat, nemáme dávat peníze nějakým velkým způsobem, slyšíte to tady pořád, tak já vám teď říkám, že až budeme mít rozpočet, tak uvidíte, jak to bude. Bude ho přijímat zastupitelstvo, a když zastupitelstvo rozhodne, že ne, tak samozřejmě ne. Já budu dělat pro to všechno, aby to bylo. Co udělá zastupitelstvo, to je věc jiná.

---Havarijní plánování---

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Mám dotaz na pana hejtmana a týká se havarijního plánování, protože máme tady dálnici, jadernou elektrárnu, samozřejmě je bezpečnost energie vysoká, ale přes to všechno, náhoda je potvora, může se stát všelicos, takže jak vidí budoucnost havarijního plánování v této oblasti.

Jiří Běhounek (ČSSD): Vy jste zkušený člověk z Třebíče, víte dobře, že jste součástí havarijního plánu, ten se stále rozvíjí. Teď nás čeká cvičení v roce 2013, které se prakticky dotýká všech složek krajského integrovaného záchranného systému po celém kraji. Pravidelně se cvičí. Co se týče dálnice, to je složitější záležitost, protože jsem komunikoval s panem ministrem Dobešem, kde bohužel odpovědi na otázky, které jsem mu položil, to znamená, co s mosty, co se šířkou dálnice, co se sjezdy z dálnice, kam se odstaví kamiony atd., zatím na to nikdo schopen odpovědět není. Upozornil jsem ho na to, že může nastat úplně stejná situace jako letos v březnu, kdy dva kamiony, které zapadly, prakticky zlikvidovaly veškerý provoz, takže budeme asi muset přistoupit k tomu jako letos, to znamená, zastavit provoz a nikoho tam nepustit. Takže co se týče havarijního plánovaní, tak prakticky pořád funguje, je to rozběhnuté, co se týče dálnice, odpověď neznám.

---Malé strany oživením---

Ota Benc (ODS): Využiji příležitosti, nepoložím dotaz, ale pozdravím své kolegy, poděkuji za příjemnou a smysluplnou debatu a chci říct, že právě ti zástupci tzv. malých stran byli velkým oživením a věřím tomu, že právě i oni se dostanou do nového krajského zastupitelstva a budou oživením současného stavu, který já osobně nepovažuji za úplně dobrý.

Drahoslav Oulehla (KSČM): Také chci ostatním účastníkům besedy poděkovat. Cítil jsem se mezi vámi dobře, mimo ten úvod, kdy padly invektivy k existenci uvolněných zastupitelů za KSČM. Co se týká mě, nabízím vám, protože myslím, že jste neměli možnost vidět do toho objemu práce, který se vykonal a vůbec do náplně, který měl legislativní výbor, nabízím vám, přijďte se podívat. Ať už zvoleni budete nebo já budu, bylo by dobře, abychom na tu solidní atmosféru, která tady byla, navázali také znalostí věci.

---Jak se cítily malé strany?---

Ladislav Bárta (TOP 09): Zeptal bych se „malých“ stran, jak se cítily. Ti, kteří neměli možnost být v těch velkých diskuzích v rozhlase a v Otázkách Václava Moravce - zda byla tato diskuze alespoň náplastí na to, že jste tam nemohli být.

Vladislav Nechvátal (Suverenita): Poděkuji Jihlavských listům za besedu, za Suverenitu mohu říct, že to byla jedna z mála příležitostí kde vyjádřit svůj názor. Bohužel velká média s námi zachází, tak jak zachází. Myslíme si jednu věc a mnohokrát jsme to říkali: Veřejnoprávní televize, rozhlas nemá to tak dělat. Buďto má dát prostor všem, nebo nikomu. Je to ovlivňování výsledků voleb. A neobhájí to žádnými průzkumy, ničím.

Jan Sedláček (Starostové): Přidám se k tomuto názoru. My jsme byli aktéři takové malé aférky po Otázkách Václava Moravce, takže…nevím, jestli je to ta správná náplast, mě stále mrzí, že ten venkov se tady trošku vynechal, asi jsme měli být aktivnější a více prosazovat to téma, ale určitě jsme rádi, že jsme sem byli pozvaní a měli alespoň trošku prostor, abychom vyjádřili své názory.

Jan Petrák (NS-LEV 21): také bych chtěl poděkovat Jihlavským listům, že umožnily nám menším stranám vyjádřit názor a poděkovat i tady větším stranám i hejtmanu Běhounkovi za vstřícnost a ochotu odpovídat na otázky. Možná, že někdy byly nepříjemné, ale to politika přináší, že se na to musí člověk trochu povznést a odpovědět.

JL: Končíme tedy děkováním. Novináři bývají až nesví, když jim politici tolik děkují.

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Také bych chtěl poděkovat, je to slušné. Přesto bych si chtěl trochu rýpnout do těch průzkumů. Dávají různá hausnumera, já nevím, kdo je organizuje, ale ty výsledky jsou tak diametrálně odlišné, že nevím, jakou to má vypovídající schopnost. Potom to rekrutování do jednotlivých debat vypadá, jak vypadá.

Marek Salaquarda (SSO): Připojím se k poděkování za pozvání - a náplasti nehledáme.

Michal Jakeš (SZ): Opakoval bych se, co řekli kolegové, děkuji moc za pozvání Jihlavským listům a děkuji svým kolegům a také svým kolegům tzv. velkých stran, že přišli přímo lídři nebo z předních míst kandidátky. Upřímně řečeno jsem měl malinko obavy, že sem pozvou někoho ze sekretariátu apod, a oni mě překvapili, že se dostavili v podstatě ze špiček jejich kandidátek. Takže jsem byl rád, že jsem měl možnost tady se všemi pohovořit.

---Povznést se nad místní problémy---

Miroslav Houška (KDU-ČSL): Pro mě byla také ta názorové odlišnost velmi přínosná, která byla na začátku debaty. Má otázka na „menší“ strany je tato: Chcete i v budoucnu se zvolenými zastupiteli, pokud jimi nebudete, spolupracovat v nějakých řekněme konkrétních situacích svoje názory nejenom prosazovat, ale přednášet a vnášet tak do zastupitelstva kraje jiný náhled než třeba zastupitelstvo má a dokážete se třeba i povznést nad své místní, městské a obecní problémy a vložit se do té role krajské?

Jan Sedláček (Starostové): Samozřejmě, že ano a nebojte se, že by to bylo extra příjemné, pan Běhounek ví, jak to s námi starosty je. Ale určitě bychom to nedělali jenom pro své obce.

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Kdybychom to nedokázali, tak nebudeme kandidovat.

Vladislav Nechvátal (Suverenita): Samozřejmě, vítali bychom to.

JL: Zbývá pan hejtman, zda má nějakou otázku.

Jiří Běhounek (ČSSD): Jestli dostávám jako poslední slovo, tak děkuji. Ten záznam nechte a pustíme si ho po volbách, až začnou vyjednávání a až se začnou řešit skutečné problémy. Slova jsou krásná, skutky jsou trochu jiné. Takže všem děkuji za to, že tady zcela otevřeně vystupovali a řekněme, že udrželi emoce na uzdě a uvidíme, jakým způsobem se to ukáže.

Malinká vsuvka na závěr: Zastupitelstvo má 45 lidí. Téměř pravidelně je rozloženo po devíti zastupitelích z každého okresu a otázka pana Houšky byla naprosto na místě. Protože mnohdy se v zásadních věcech objeví naprosto nepochopitelné účelové koalice nebo diskuze o tom, jak to má být nebo nemá. Proto vás vyzývá, abyste po té, co skoční volby, protože jediný průzkum, který je objektivní, jsou volby, abychom se sešli a skutečně pro tu Vysočinu pracovali, protože jinak nám ji rozeberou, to vám garantuji.

 JL: I my všem děkujeme za účast.<