V letošních krajských volbách kandiduje na Vysočině celkem osmnáct uskupení. Předvolební besedy Jihlavských listů, na kterou byly pozvány všechny strany, se zúčastnili zástupci třinácti z nich, řazeno dle abecedy:

Ladislav Bárta (TOP 09 a Starostové pro Vysočinu)

Ota Benc (ODS)

Jiří Běhounek (ČSSD)

Pavel Heřman (Pro Vysočinu)

Miroslav Houška (KDU-ČSL)

Michal Jakeš (Strana zelených)

Milan Kočík (Pravý blok, strana za ODVOLATELNOST politiků, NÍZKÉ    daně, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET)

Vladislav Nechvátal (SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro VYSOČINU)

Drahoslav Oulehla (KSČM)

Jan Petrák (Národní socialisté - levice 21.století)

Marek Salaquarda (Strana svobodných občanů)

Jan Sedláček (Starostové pro občany)

Libor Votava (Dělnická strana sociální spravedlnosti)

Besedy se nezúčastnili zástupci těchto stran:  

 Česká pirátská strana, Česká strana národně sociální, Moravané, Strana práv občanů – Zemanovci, Strana soukromníků České republiky.

---Jakou známku dáte vedení kraje?---

JL: Zkuste oznámkovat současnou politiku kraje.

Jan Petrák (NS-LEV 21): Já bych současnému vedení kraje dal tak 3-, protože není důsledně dořešena, není vyřešena problematika nezaměstnanosti, obslužnosti dopravy u nižších tříd, zadluženosti krajského rozpočtu a netransparentnosti koalice s komunisty, ale je to ovšem tichá koalice jenom za uvolněná místa ve finančním a jiných výborech.

JL: Jedničku, dal byste jim v nějaké oblasti, nebo ne?

Jan Petrák (NS-LEV 21): Ne, nedal.

Milan Kočík (Pravý blok): Za pět, protože bilionový deficit rozpočtu celé republiky svědčí o tom, že politika se dělá špatně, je tady nespravedlnost, je tady zkorumpovaná policie, je tady prohnilá justice. Za pět.

Marek Salaquarda (SSO): 4-, deficitní rozpočet, trvale a vědomě.

Michal Jakeš (SZ): Já možná nebudu tak přísný, já dám 3, protože my jsme to měli i v našem programu, pojmenovali jsme to dobré zachovat, špatné napravit, takže něco dobrého se tady stalo. Nicméně to, co nás asi nejvíc trápí je chystaná spalovna. Podle nás je to úplně celé špatně, a trošku ty tendence ve školství, to, co se rozpoutalo v posledních dvou letech, to bychom hodnotili dost negativně. Ale jinak dávám za tři.

Libor Votava (DSSS): Já souhlasím s kolegou z Pravého bloku, za pět, je tady korupce, zadlužení země, tito lidé, co od roku 1945 vládnou této zemi, patří dávno vyměnit, ať už to byli komunisti, ať je to ČSSD, ať je to ODS, ať je to TOP 09, jenom lidi balamutí.

Vladislav Nechvátal (Suverenita): Kdybych měl hodnotit celkovou politickou situaci v zemi a obecně, tak bych se klonil k těm nejhorším známkám, ale to bychom se bavili o všech politických stranách, otázka byla na krajské vedení, na současnou koalici, nebo jak tomu kdo chce říkat, pokud se týká správy kraje, tak bych nebyl tak tvrdý. Hodnotil bych je někde mezi dvojkou trojkou, ale samozřejmě to, jak se rodilo vládnutí, tam bych dal velmi špatnou známku všem stranám, které usedly v krajském zastupitelstvu.

Jan Sedláček (Starostové): Lepší trojka, s tím, že pozitivně bych hodnotil, že kraj pokračoval v těch nastavených trendech, které nastaly v už v předchozím období. Trošku negativně bych hodnotil, že se kraj přímo nezabývá malými obcemi, protože Vysočina je kraj malých obcí. Samozřejmě se nám nelíbí placená podpora uvolněných komunistických zastupitelů. Nelíbilo se nám mrhání penězi za poplatky u lékaře a další věci. Určitě bych to hodnotil lepší trojkou.

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Já hodnotím trojkou, nechci se zaplétat do celostátní politiky, myslím, že máme mluvit o kraji. Nejvíc vytýkám současnému vedení kraje určitý politický klientelismus, že obce, které mají vedení stranicky příbuzné jsou do jisté míry preferovány. Tam, kde to tak není, jsou naopak velmi potlačeny. To je moje hlavní výtka k současnému vedení.

Ota Benc (ODS): Já bych se přiklonil asi k dostatečné, není to úplná nedostatečná, ale spousta věcí, která se měla udělat v tomto období se prostě neudělala. Mluvím především o situaci ve školství, ale i o situaci, která se týká zdravotnictví, a samozřejmě dopravy, tady bych navázal na kolegu Heřmana, protože se ukazuje, že propojení KSČM a ČSSD, je škodlivé nejen proto, že přináší přímé škody, viz ty placené funkce pro funkcionáře, ale vytváří také určité podhoubí pro tu politickou korupci a to se tady bohužel děje, takže ta dostatečná.

Drahoslav Oulehla (KSČM): Hned na začátek chci se vyjádřit k jednomu klišé, ještě než tu známku dám. Tady není žádná tichá nebo tajná podpora, tady byla veřejně deklarovaná smlouva, podepsaná, o vzájemné podpoře programových priorit. Bylo to před televizními kamerami, takže prosím, jestli na to chcete naskakovat i dál, tak jenom na vysvětlenou. Co se týká celkového hodnocení, za nás 1-.

Ladislav Bárta (TOP 09): Pohybuje se to někde kolem 2- až trojka, a to především z důvodů nehospodárnosti některých výdajů, navýšení počtu uvolněných zastupitelů, to je jedna věc, nedotažená záležitost v oblasti základního školství, dopravní dostupnost, navázanost propojení investic do silnic. Ač jsou, tak mnohdy neefektivně.

Myslím si, že rezervy jsou ještě v nákupech některých komodit. A jinak, co bych eventuelně viděl pozitivně, myslím si, že se v oblasti sociálních služeb pokračuje v trendu nastaveném v minulosti a komunikace s nestátními neziskovými organizacemi je také si myslím na lepší úrovni než v jiných krajích.

Miroslav Houška (KDU-ČSL): Moje hodnocení je 2 s tečkou, tečka je malinké mínus. Odůvodním, proč dávám takovéto hodnocení, možná může vypadat příznivě proto, že navázala sociální demokracie a krajské vedení, na strategické materiály, které jsme měli připraveny z předchozího volebního období, kdy jsme v radě kraje byli. Ty mínusy jsou proto, že se podle našeho názoru zbytečně uvolnila tři placená místa v zastupitelstvu kraje a další mínus je za první dva roky hospodaření či vedení kraje, kdy byly propláceny poplatky ve zdravotnictví.

Jiří Běhounek (ČSSD): Já myslím, že on si každý klepne. Zajímavé je, že nejvíc si stěžují obce, které byly nejvíce preferované. Město Třebíč dostalo nejvíc peněz z evropských fondů, prostě když to nechci vidět, tak to nevidím. Řeči o tom, že je tady dluh, to je prostě lež jak věž, protože se smotávají hrušky, jablka, melouny a třešně dohromady a vůbec nevíme, o čem mluvíme, až si to ujasníme, tak budeme vědět.

Kraj měl 1,420 miliardy korun strategických rezerv, ale za 3,4 miliardy zazávazkováno, to jsou ale evropské peníze, to je fondové hospodaření, to není rozpočet. Rozpočet jsme nikdy neudělali deficitní. První rok byl na nule nebo 20 miliónu, druhý rok 180 zisk teďka 500 milionů zisk nebo prostě kladné saldo a letos to vypadá řádově na 200.

Co se týče komunistů, všechny strany, a já to říkám pořád, a nechcete to slyšet, tak to neposlouchejte, měly možnost vstoupit do koalice. Vyjednávali jsme s ODS, KDU-ČSL i s KSČM, s nima poslední. Že se prostě dvojice ODS a KDU-ČSL chovala tak, že jako vyhrála volby, to je její problém, to není můj problém. A jestli komunisté zjistili, že na centrální úrovni je bezvadné mít šest náměstků, když byli třeba jenom čtyři a nebylo to na jednom ministerstvu a řekli si o ty posty a měli jsme takovouhle dohodu, tak já nevidím na tom nic špatného. Bylo to řádově 12 milionů za rok.

Ty úspěchy, které jsou, jsou naprosto jasné, já samozřejmě chápu, že ne všechno je úplně stoprocentní, takže si samozřejmě nedám jedničku nebo nedám nám jedničku, protože to by byla jaksi drzost, ale dvě si myslím, že ano, protože když si to srovnám s celostátní politikou, a teď ne, jestli tady někdo vládne, nevládne, rozkrádá atd., ale vůbec s tím přístupem, a srovnám si to s jinými kraji, kde třeba byla ODS s ČSSD v koalici, tak to nebudu dále komentovat. Za dvě.

----Téma „Spalovna“: Ano, nebo ne?----

JL: Teď přichází další téma a to je „spalovna“ a nakládání s odpady.

Jiří Běhounek (ČSSD): Zase na nikoho neútočím, konstatuju, motá se všechno dohromady. Evropská unie jednoznačně řekla, že se budou třídit odpady, Česká republika se k tomu připojila, já jsem teď byl v Náměšti nad Oslavou na veliké konferenci, která byla čtvrtou -biologicky rozložitelné odpady, další tři hovořily o všech dalších způsobech odpadového hospodářství a z toho se ukazuje, že se tomu prostě nevyhneme.

My jsme jako troubové, jiný slovo nemám, chtěli dát dohromady integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina, onen ISNOV, protože si jsme vědomi, že úplně ty malé obce, o kterých tady je řeč, si na to asi nešáhnou. Takže se to připravilo, dohodlo, existuje tady shoda, existuje i nějaká vůle větších měst a teď se hledá právnický krok, jak ten ISNOV skutečně převést do právnických podob tak, jako to je třeba v Rakousku, jestli budou podíly obcí, měst atd.

Druhou věcí, která s tím úzce souvisí, je Zařízení na energetické využití odpadu, což je tzv. ZEVO. To není žádná spalovna, z toho prakticky žádná jaksi, tam kde jsme se byli podívat, špatný vzduch nebo zplodiny téměř neutíkají, zůstává struska, to je pravda. Ale to je otázka zase, jak se s tím bude dál nakládat. A musíme si říct, jestli budeme dál vytvářet odpady a budeme je třídit, a co budeme s nimi dělat? Protože doba, kdy jsme oloupali brambory a ony se nám v hlíně rozložily, ty šlupky, to už je dávno pryč.

Musíme si říct, jak to budeme dělat, my nejsme tak silný kraj, nedělejte si iluze, abychom byli schopni to dát dohromady bez toho, že budeme spolupracovat. Možná, že nám nezbyde, než spolupracovat s jiným krajem, protože to nejsou žádné malé vstupy, a dneska se objevují plazmové spalovací prostory, které to ZEVO berou atd. atd.

Abych tady nedělal přednášku: takže my si myslíme, že ISNOV je nezbytný, protože nás k tomu dotlačí Evropská unie a její legislativa, a když to budeme mít v rukou a zajímavé je, že všichni odborníci říkají, že Vysočina je na tom dobře, protože už má náskok jednu nebo dvě koňské délky, před těmi ostatními kraji, a druhá věc, jestli spalovna, ZEVO, nebo jakým způsobem a kde, to je věc, která vyjde z nějakých diskuzí, víte jak se to vyvíjí a já jsem přesvědčen, že bez toho posledního článku, bez toho ZEVA se to nedá dát dohromady.

JL: My jsme psali ZEVO a v závorce spalovna, pro zjednodušení budeme dál v diskuzi používat spalovna.

Běhounek: To mně vůbec nevadí, pane šéfredaktore, ale když položíte lidem otázku, jestli jim vadí spalovna nebo ZEVO, tak spalovna jim vadí a ZEVO ne.

JL: Dáme slovo Straně zelených.

Michal Jakeš (SZ): Dobře, tak já začnu právě tím, co jste teďka nakousl, že skutečně proběhl jakýsi průzkum mezi občany Jihlavy, a tam oni se skutečně v závěru celého průzkumu jednoznačně vyjádřili v tom, že z deseti občanů sedm si, ať to nazýváme opravdu jakkoliv, jestli spalovna nebo ZEVO - tam právě bylo zadání i to, že tam bylo to ZEVO, ale to je opravdu otázka pouze terminologická - občané všichni moc dobře vědí, o co se tady jedná.

Tady je problém v tom, že kraj, mám dojem, že přikročil k tomu jednoznačnému řešení té spalovny, a přitom se tam uvažovalo o dalších sedmi nebo šesti variantách, já jsem u těch jednání nebyl, takže nevím, ale když jsme měli na zastupitelstvu v Chotěboři pana radního Ryšavého, tak nám to tak bylo sděleno, a pak těch ostatních pět nebo šest variant se z toho jednoznačně vyloučilo, a přikročilo se k tomuto řešení.

Byl bych v tomto opatrný i z hlediska ekonomického, protože nikdo doposud neřekl, kolik vlastně to obce, které se na tom budou podílet, má stát. Hovoří se o dvou a půl miliardách, o třech miliardách, to jsou všechno pouze zatím odhady, ani pan radní Ryšavý nám přesně na tuhle otázku neodpověděl a já se ptám, kdo to zaplatí? Protože Evropská unie sice dává tlak na třídění odpadu, což je naprosto v pořádku, ale dává právě postupně ruce pryč od tady těch velkých projektů, viz zpráva teďka z července 2012, kterou jsem měl možnost mít v ruce, a tam bylo jednoznačně řečeno, že tyto velké projekty jako jsou spalovny  apod. bude dotačně stahovat.

Bylo to kdysi na 40 %, teď už je to jenom na 20 %, kdo ví, jak to bude do budoucna. Je taky otázka, kdo celý projekt zaplatí, když už se odkloním od záležitostí ekologických, které jsou pro nás samozřejmě také jasné, protože tady se sice řekne, že se to všechno spálí a že z toho bude dokonce i teplo, ale přeci jenom ta struska, která z toho bude, tam přece zbývá a ještě zatím doposud nikdo neřekl, kam se toto bude ukládat a že ten odpad také bude vznikat. Takže to jsem jenom nastínil několik problémů, které s tím jsou spojeny. Neříkám, že se nemáme zabývat odpadovým hospodářstvím, samozřejmě, ale nám připadá, že se jednoznačně řeklo: bude spalovna a hotovo.

JL: Pane Jakeši, a vy byste byl pro spalovnu?

Michal Jakeš (SZ): My jsme samozřejmě pro, aby se na integrovaném systému pracovalo, to je samozřejmě v pořádku, něco se s těmi odpady dělat musí, nás jenom mrzí to, že se jednoznačně přiklonilo k tomuto řešení a nevíme proč.

Jiří Běhounek (ČSSD): Můžu lehce reagovat? Nepřiklonilo se, vy to dobře víte, že je to v diskuzi a že je to v otázce Jihlavy, jestli se k tomu přistoupí nebo nepřistoupí a prostě nedělejme si tady jako kouřovou clonu, kdo to zaplatí, zaplatí to obyvatelé jednotlivých obcí, protože ti budou povinni ten odpad třídit. To prostě je legislativa Evropské unie, neříkejme, že nějaký kraj. Kraj je instituce, která vytváří minimální množství odpadu.

Ota Benc (ODS): Jestli tedy dovolíte, já bych se k tomu taky rád vyjádřil, protože podle mě to bude jedna ze zásadních otázek, které budou v Kraji Vysočina řešeny.

Pan hejtman má pravdu, kraj v podstatě není tou zásadní institucí, která by o tomhle měla rozhodovat, protože za svoz a likvidaci odpadu jsou samozřejmě odpovědny obce. A také kraj tady hraje v podstatě koordinační úlohu, a nějakým způsobem to někam posunul, byla uzavřena smlouva o spolupráci, do které vstoupilo 16 měst a dalších 45 městysů a obcí do ní vstoupilo později a kraj tam hraje opravdu tu koordinační úlohu, ale velice důležitou.

Domníval bych se, že jeho úloha bude ještě v následujícím období růst, protože s tím, co má kraj za úkol, souvisí především ochrana životního prostředí a tady bude mít kraj tu zásadní úlohu, a to je vlastně kontrola, monitoring čistoty ovzduší a čistoty vod, protože vzduch, čistý vzduch a čistá voda, to je největší bohatství našeho kraje. Na tom se shodneme všichni.

Jenom jestli dovolíte, můžu mluvit o chviličku dýl, než jsem mluvil předtím. Ten projekt má skutečně několik pilířů a opravdu na posledním místě je spalovna, neboli to ZEVO. A podle čísel, které mám já k dispozici, které by možná rádi čtenáři slyšeli, nebo si je potom přečetli, tak by tam mělo se spalovat 100 až 150 tisíc tun komunálního odpadu. Pan hejtman mě možná doplní s přesnými čísly, dneska se na skládkách Kraje Vysočina ukládá zhruba 220, 250 tisíc tun.

Tak, to jsou ty první pilíře, že se bude více třídit a vlastně vytvářet méně odpadu, více třídit, využívat také ten biologický odpad, to BRKO. Takže ISNOV, BRKO, ZEVO, takové krásné výrazy, ale co by mělo být řečeno, budou to velké náklady, na které se budou opravdu podílet města, potažmo samozřejmě občané těch měst a může to být v tomto kraji pouze Jihlava, protože ta má kapacitu využít tu energii. Ať už je to energie tepelná, nebo energie elektrická, a to budou další investice, které musí Jihlava udělat.

A ještě poslední dvě informace, pokud se bude těch 100 až 150 tisíc tun ročně spalovat ve spalovně, tak to vytvoříme zhruba dalších pět tisíc tun tzv. nebezpečného odpadu, který se bude likvidovat na skládkách, které by k tomu měly být speciálně určeny, a dalších dvacet tisíc tun té strusky, které by mohly být využity třeba ve stavebnictví a nebo uloženy na stávající skládky, a tím se prodlouží také jejich použitelnost, protože to je další veliký problém. Vím to dobře, protože jsem z Přibyslavi, kde je relativně velká skládka.

Takže tenhleten problém bude obrovský a myslím si, že bychom jako budoucí představitelé kraje měli v tomto případě postupovat skutečně společně a dívat se na to tak, že je to věc, od které nemůžeme odejít a říci si, že se s tím nedá nic dělat. Nicméně, a to je moje poslední myšlenka, omlouvám se, možná že celý ten problém tkví v tom, že je v této chvíli zatím opravdu malá informovanost lidí. Každá takováhle akce prostě potřebuje jasnou informační kampaň. A to by měla být taky úloha kraje.

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Nebudu to natahovat, ale několik věcí musím říct. Kraj má zhruba půl milionu obyvatel a zhruba každý obyvatel vyprodukuje ročně tak zhruba půl tuny odpadu. Skládky, které pokrývají území kraje, jsou dneska už z velké části naplněny a je otázka několika let, než bude jejich kapacita vyčerpána. Takže se nedomnívám, že by řešení bylo v dalším skládkování.

Těžko někdo vymyslí nějaký nový způsob, že ta kombinace, která se tu nabízí, to znamená lepší třídění, využívání bioodpadů, recyklace odpadů, které recyklaci snesou a teprve ten zbytek, který nejde ani skládkovat, ani recyklovat, myslím skládkovat biologicky, nejde ani recyklovat, by měl být do toho energetického zařízení zapojen.

Jestli ta ekonomika bude vycházet, nebo nebude vycházet, to samozřejmě zatím ty prognózy říkají, že by to zdražilo pochopitelně teplo, ono to není levná věc, ale já se domnívám, že prostě kapacita kraje není v dalších skládkách. Takže ten start, který kraj momentálně nachystal, považuji za pozitivní a je potřeba to rozvinout, aby to bylo dotažené ve všech detailech, aby nevznikly škody, které by byly horší než třeba v současnosti se skládkováním.

Ladislav Bárta (TOP 09): Určitě bych souhlasil, že zařízení pro energetické využití odpadu bude pro Kraj Vysočina nutností a bude nutná dohoda. Dopravní dostupnost Jihlavy, kapacita k využití tepla, předurčují tu Jihlavu jako lokalitu, se kterou se musí velmi vážně uvažovat. Tady si myslím, že bylo trošku nešťastné, že se to dostatečně nevysvětlovalo, že se tady hrálo vlastně i s nějakými dalšími lokalitami.

Jsem místostarosta města Žďár nad Sázavou, kde Žďár byl jednou z lokalit, a myslím si, že snaha mého kolegy dotáhnout toto zařízení do Žďasu nebylo úplně nejšťastnější, a naopak možná uškodilo té Jihlavě v tom jasném tahu na branku, v tom zdůvodňování a objasňování celé té záležitosti.

Takže to je věc, která nás tady čeká a navíc umožňuje to i to, že do budoucna by možná těch skládek na Vysočině mohlo ubýt, protože i v těch evropských zemích se mnohdy skládky zpátky využívají k tomu, že se vytěží a používají se znovu v té spalovně, když to řekneme takhle, k tomu, aby tu energii a teplo bylo vyráběno. Takže tím můžeme naopak Vysočinu zpátky vyčistit, ale nepůjde to bez vzájemné dohody všech včetně toho, abychom to dokázali náležitě vysvětlit občanům, že skutečně nenamontujeme na Vysočinu nic, co by ohrožovalo životní prostředí, na kterém prostě stojí náš cestovní ruch, a to, že považujeme Vysočinu za nejkrásnější kout naší republiky.

Jiří Běhounek (ČSSD): Pokud jste to sledovali, tak už je připravený, monitoring ovzduší, právě proto, abychom měli alespoň časovou řadu delší než dva nebo tři roky, abychom mohli srovnat, zda to ovlivnilo nebo neovlivnilo stav ovzduší na Vysočině.                       

Miroslav Houška (KDu-ČSL): Jenom shrnu, to co už de facto bylo řečeno. Spalovně ano a třídění, lepšímu třídění odpadů dvakrát ano. Jenom připomenu to, co už tady moji předřečníci řekli.

Před pár lety jsme otevírali na Pelhřimovsku skládku komunálních odpadů v Hrádku u Pacova. Pamatuju si, že tenkrát jsem položil jako zastupitel, či starosta naší obce Častrov otázku, co jednou s těmi odpady tam dobře a dokonale uloženými bude. Bylo mi odpovězeno, že se v budoucnu právě nějaká taková spalovna bude provozovat a budou se, jak říkal Láďa Bárta, odpady z ní likvidovat, takže na toto období se těším.

Jenom k těm analytickým podkladům, o kterých hovoříme a už skoro se někteří zvedáme pro nebo proti nim ze židle. Opravdu to jsou podle mě analýzy, které zaplaťpámbu kraj připravuje a budeme moci je v příštím volebním období zdokonalit a vyhodnotit. Poté až uděláme všechny pro a proti, tak zkonstatujeme nejlepší řešení a vyhodnotíme, kde má spalovna stát či jakýmkoliv způsobem jiným se má provozovat. Přirozeně měla by to být spalovna s moderní technologií, moderní technologické procesy dnes umožňují, jak už bylo řečeno, energetické využití odpadního tepla, takže já v této spalovně až tak velký problém nevidím.

Jan Petrák (NS-LEV 21): My za LEV 21 jsme pro spalovnu i pro třídění, ale z hlediska ekonomických dopadů bych to všechno nenechával na občany, ale využil toho, to tady pan Benc neřekl, že ministerstvo životního prostředí, které má možnost dotací, je v rukách Tomáše Chalupy, jeho spolustraníka a využít i projektů Evropské unie v oblasti životního prostředí, máme tady Fond životního prostředí, kde jsou velké miliardy, tak proč to nevyužít a tady bych využil i pozici kraje, který by o to měl usilovat, aby ti občané nebyli tak zatíženi těmito finančními náklady.

Jan Sedláček (Starostové): Pro nás malé obce jsou ty odpady opravdu velkým problémem. Za dobu, co vlastně třeba jenom já jsem na obci, se zvýšilo množství toho odpadu úplně neuvěřitelným způsobem. Přesto, že se lidé na vesnici naučili třídit odpady, vzrůstá i ta složka toho vytříděného a můžeme očekávat, že v nejbližší době půjdou nahoru poplatky za popelnice nebo za odvoz odpadu. Je to prostě velký problém, se kterým si asi my jako malé obce těžko budeme vědět rady a určitě pomoc kraje bude nesmírně důležitá.

V otázce spalovny my jako starostové nemáme jednoznačný názor, řada mých kolegů na to má pozitivní, s tím byla seznámena a podpořila by spalovnu, někteří naopak by raději preferovali více třídění. Můj osobní názor je, že tu spalovnu ano. Ale to je můj osobní názor.

Trošku se právě obáváme toho, aby se nestalo z toho, jako se postupně stává, další taková surovina, nebo něco jako je elektřina, plyn, voda, odpadní voda, kdy to vlastní často i nadnárodní společnosti a aby se z toho nestal další způsob, jak vytahovat peníze z lidí.

Drahoslav Oulehla (KSČM): Souhlasím s nezbytností věnovat pozornost třídění, a to v té souvislosti, že je třeba nahlížet na surovinu především na odpad především jako na surovinu, která má svůj další význam a zpracování. To, co nedokážeme takto použít, nezbývá než spalovat, a soudím, že existencí takového zařízení, ať už se jmenuje spalovna v uvozovkách, nebo nějakou jinou zkratkou. Myslím, že i ta existence spalovny pomůže dalšímu lepšímu třídění odpadů a získávání surovin.

Vladislav Nechvátal (Suverenita): Tak všechno tady bylo řečeno a já jsem rád, že to tak bylo řečeno, my samozřejmě podporujeme tento systém nakládání s odpady včetně spalovny a jsem jenom rád, že v tomto případě, pokud se jedná o odpady klasické, že kolegové, kteří dnes třeba v krajském zastupitelstvu sedí, mají tento názor.

Je to potěšující o to víc, že když v té debatě v České televizi zástupci těch stran, které by Česká televize ráda viděla v zastupitelstvech, tak tam se vyjadřovali k hlubinnému úložišti jaderného odpadu a tam jsem byl velmi zklamán, protože tam jste strčili hlavu do písku všichni. Protože si uvědomme, že jestliže společnost produkuje nějaké věci, nějaké záležitosti využívá, tak je musí řešit a jsem rád, že odpady chcete řešit a byl bych rád, kdybyste se takhle stavěli i k hlubinnému úložišti a k těm průzkumům mezi občany.

Tady zase vidím tu roli toho kraje, je potřeba ty věci kvalifikovaně vysvětlovat a vést tu kampaň. Potom skutečně nelze pokládat otázky zjednodušeně, protože vždycky nikdo nechce nic, co jaksi vidí nějak nepopulárně a je potřeba vést lépe tu osvětu.

Marek Salaquarda: Já mám jenom jednu poznámku, protože s tříděním a s nějakým správným nakládáním s odpadem se nedá než souhlasit, na tom se myslím shodneme úplně všichni, kteří tady jsme. Nicméně co mně přijde trošku zavádějící zmiňovat dotace jako nějaký zdroj peněz, aby občané byli odlehčeni. Ty dotace nejsou nic jiného než peníze, které občané už jednou zaplatili.

---Kdyby byla spalovna ve vašem městě…---

JL: Jak byste hlasovali, kdyby spalovna měla být v místě, kde vy bydlíte, třeba v Přibyslavi.

Ota Benc (ODS): Tak jestli mohu, řekl jste první Přibyslav, tak já se vyslovím. My tam máme skládku komunálních odpadů, což je poměrně velká zátěž na životní prostředí, takže my v Přibyslavi jsme na tyto věci poměrně citliví, ale já už předtím řekl, že zásadní rozhodnutí stejně bude muset udělat sdružení měst a obcí, ne samotný kraj.

My tady říkáme své názory, jak bychom asi v krajském zastupitelstvu k této otázce přistupovali. A já znovu opakuji, že zásadní slovo budou muset říci občané po důkladné informační kampani, aby se s takovoto záležitostí ztotožnili a brali ji jako jisté plus, nebo jistou výhodu pro ten jejich region. I když asi ta kampaň bude obtížná, ale právě proto ta úloha toho kraje bude tak významná.

Jiří Běhounek (ČSSD): Můžu reagovat? Pan Benc má naprostou pravdu v tom, že krajské zastupitelstvo o tom rozhodovat nebude. Bude o tom rozhodovat ta instituce, která vznikne ze sdružení obcí, právně vytvořená, tak jak je to jinde v Evropě, takže krajské zastupitelstvo v žádném případě nebude rozhodovat o tom, zda bude ZEVO tam nebo tam, jako nebude rozhodovat o tom, kde bude úložiště jaderného odpadu, to prostě si řekněme otevřeně.

Nemusí to ZEVO tady být na kraji, nemusí, ale pak je třeba všem férově říct, že likvidace odpadu a jeho třídění se vším všudy bude násobně dražší. To prostě bude s dopravou atd. Ale nepřeju si, jak pro sebe, pro své děti, a teďka ne ve zlým, jako ve smyslu dopadu, aby vznikly nadnárodní skupiny, který to prostě začnou vozit a vytěžovat a bude vás stát jedna popelnice ne 500, ale 3000 měsíčně nebo já nevím kolik.

Opravdu je to velmi složité a velmi citlivé, takže naprosto souhlasím s tím, že je třeba jednání vést, proto jsem tady velmi rád slyšel, že jste uznali, že kraj se stal koordinátorem a snažil se to dát dohromady a vidíte, že v určitých situacích, když všichni cítí, že prostě se to musí řešit, tak jsme schopni se domluvit a já věřím, že to bude i v jiných oblastech. Ale jenom aby bylo naprosto jasno, kraj o tom rozhodovat nebude, takže kdybychom měli hlasovat, tak je to hypotetické a já říkám, že bych pro ZEVO hlasoval, když to chcete teda slyšet, ale rozhodovat o tom nebudeme.

JL: Ptali jsme se na to, jestli jste pro to, aby spalovna byla u vás, takže pane Benci, jste pro to, aby to bylo v Přibyslavi?

Ota Benc (ODS): To je velice hypotetická otázka, protože v Přibyslavi to nemůže být. Kdybyste se mě zeptal, kdybych byl občanem té obce, kde to má být postaveno na základě široké diskuze a důkladné informační kampaně, a z toho, co vím teď, tak bych hlasoval ano.

Pavel Heřman (Pro Vysočinu): Já to malinko uvedu, před dvaceti lety jsem zažil diskuze kolem jaderné elektrárny, když se jednalo o mezisklad jaderných odpadů. Po tom absolutním odporu se tam nakonec dospělo k nějaké dohodě. Ono je potřeba brát v úvahu i časový faktor, protože až ten problém začne tlačit, tak časový předstih, který momentálně tady je by, se mohl ztratit. Takže pokud já bych hlasoval, tak bych hlasoval pro.

Marek Salaquarda (SSO): Po té komunikaci, která tady byla zmíněna předtím, že těm lidem tady bylo dostatečně vysvětleno, to znamená, pokud někdo hlasuje na základě neúplných informací, tak se potom může dopustit omylu nebo něčeho s čím by potom později nemusel souhlasit. Já bych hlasoval pro, pokud bych věděl to, co slyším teď. Já s tím nemám problém.

Milan Kočík (Pravý blok): Jednoznačně systém referend po důkladné osvětě a prosazování přímé demokracie s tím souvisí vlastně ty referenda, ty lidi se k tomu musí umět vyjádřit. Pokud by se to týkalo mý obce, byl bych proti.

Jan Petrák (NS-LEV 21): Já bych teda hlasoval, i když jsem z malé obce z hlediska nějaký dopravní obslužnosti by to asi nebylo ekonomický, ale z hlediska té nutnosti a to bych hlasoval pro.

Vladislav Nechvátal (Suverenita): Já nemám problém i někdy s rozhodnutím, které třeba nejsou úplně jednoduché, nepopulární, a pakliže budu přesvědčen o tom a s dostatkem informací, tak nemám problém hlasovat pro a i když samozřejmě jako zastupitel a teď mluvíme komunální, obecní, vždycky musím hájit zájmy své obce, přesto jsou prostě situace, kdy ten vyšší zájem prostě, rozumím mu a je to nezbytné.

Michal Jakeš (SZ): Já nemusím mluvit v podmiňovacím způsobu, jak už jsem zmínil, ta otázka byla nastolena v chotěbořském zastupitelstvu a já jsem se, ačkoliv to nebyla otázka, jestli to vyroste v Chotěboři, dokonce se vyjádřil proti, i když to má vyrůst ve 40 kilometrů vzdálené Jihlavě. Ačkoliv můžu být sám proti sobě, ale já jsem ty důvody tady říkal, nemusím říkat už ty ekologické znova, ale tam jsem i na zastupitelstvu hovořil o těch ekonomických - to znamená, že když rozpočítáme, kolik má kraj obyvatel a kolik to má celé stát, tak souhlasím s tím, že sem nepustíme do toho zahraničního investora, protože ten by si potom s cenou mohl dělat úplně, co chtěl.

Takže když už, tak souhlasím s tím, že by to skutečně dělalo konsorcium obcí, ale pak si spočítejme, kolik to rozpočet jednotlivé obce bude stát. Takže to uzavřu: jednou jsem už hlasoval a hlasoval jsem proti, ačkoliv to nebylo v Chotěboři, ale má to být v Jihlavě.

Libor Votava (DSSS): Já jsem se ke spalovně ještě nevyjádřil, ale souhlasím s přítomnými nebo s většinou přítomných, že bych byl pro spalovnu, byl bych pro to, aby byla vedle naší obce, ale pak bych také požadoval, aby ta obec z toho měla určité výhody.

Jan Sedláček (Starostové): Já to mám úplně jednoduchý, v naší obci to prostě vyrůst nemůže, my jsme památková rezervace, a sice CHKO části vrchů, nedokážu si představit, že by tam byla spalovna. Ovšem pokud by byla takováhle otázka tohoto typu, tak většina starostů malých obcí musí komunikovat s občany, já bych nemohl hlasovat podle toho, jak teď chci, musel bych to vykomunikovat s občany a teprve potom bychom udělali rozhodnutí.

JL: Kdyby bylo referendum...

Jan Sedláček (Starostové): Řídil bych se tím referendem jako zastupitel. Musel bych si nejdříve všechny informace pečlivě shrnout a výhody a nevýhody zvážit. Tlačíte mě do nějakého rozhodnutí, které tady je. Říkal jsem, že se spíše kloním k tomu, aby v Kraji Vysočina vznikla spalovna, ovšem nejdřív bych musel…nejsem pevně rozhodnut…

Drahoslav Oulehla (KSČM): Pro ty, kterým jsem to nesdělil zřetelně: já jsem z Dukovan, tam je atomová elektrárna, takže ta má odpověď je tím trošku podmíněna. Nebyl bych pro spalovnu svým hlasem z toho důvodu, že my jsme kraj kraje. Má-li to sloužit kraji, tak by celá dopravní zátěž směřovala k této spalovně a využití produktů, elektřina by šla, ale teplo zase Dukovany nevyužijí a budeme ho posílat do Třebíče.

Čili, kdybych byl občanem Třebíče, byl bych také pro a není to proto, že bych v Dukovanech se obával nějakých dopadů negativních z té spalovny, už proto, že je tam atomka a máme velice zřetelné zkušenosti s přínosy atomky, zejména v pracovních příležitostech, ale i s negativy. Tam jsem zastupoval čtyři hektary - lidi vedle meziskladu vyhořelého paliva a představa, že si tam někdo svobodně třeba založí ovocný sad, no tak je zcela jaksi mimo realitu, to znamená, ti lidé také na druhou stranu mají určitou nevýhodu a ta je částečně kompenzována tím sousedstvím atomky, ale tak jak bylo tady kolegou řečeno, nelze očekávat nějakou plnou výhodu z toho, že tam budu mít spalovnu. To je záležitost, která je spíš iluzí.

Ladislav Bárta (TOP 09): Pokládáte hypotetickou otázku, já na ni hypoteticky odpovím. V situaci, kdy by město Žďár nad Sázavou a vlastně celý okres budoval svou vlastní spalovnu, tak jak je to možné i jinde v zemích Evropy, to znamená ve Švýcarsku, že je pro daný kanton daná spalovna, tak jednoznačně říkám ano, protože pokud ten odpad vyprodukuji, tak potom s ním musím umět taky naložit. A protože jsem také schopen v tom místě i ekonomicky využít to, co mně ten odpad dává. Takže jednoznačně ano, ale musel by to být jiný typ spalovny, který prostě bude pro dané území, a pak si dokážu představit i to, že jsem vedle chráněné krajinné oblasti, ale mám dvě možnosti. Buď to budu sypat do země, anebo prostě to energeticky nějakým způsobem využiju. Takže na vaši hypotetickou otázku tahleta hypotetická odpověď, která si myslím, že není úplně zcela nereálná.

Miroslav Houška (KDU-ČSL): Dovolil bych to, aby se u mé obce stavěla spalovna, ovšem potřeboval bych pro toto rozhodnutí pádné argumenty, obvykle si ve své hlavě udělám tzv. SWOT analýzu, kdy vyhodnocuji všechna pozitiva i negativa, příležitosti a rizika a v této analýze mi v současné chvíli vychází, že nemůže u Častrova stát spalovna, nejsme ve středu našeho kraje, pro který bychom tuto spalovnu řešili, takže se mi ta odpověď řekla velice jednoduše.

(Pokračování v 2. části)