Ostatky lidí z Budínky pohřbili v Jihlavě
V Jihlavě byly pohřbeny ostatky dvanácti německých obyvatel, které byly předloni vyzdviženy z masového hrobu na louce Budínka.
Ostatky dvanácti německých občanů z nalezeného hromadného hrobu v lokalitě Budínka u Dobronína na Polensku bylo pohřbeno na jihlavském ústředním hřbitově.
Ostatky lidí, kteří byli údajně ubiti revolučními gardami, pocházely z poválečné doby května 1945. Policie „kauzu Budínka“ vyšetřuje jako poválečnou vraždu. Její vyšetřování kriminalisté dosud neuzavřeli.
Uložení do hrobu předcházela smuteční mše v kostele u sv. Jakuba. Přítomno jí bylo na sto osmdesát lidí, převážně příbuzných obětí, včetně sedmaosmdesátiletého Fritze Hawelky, autora zprávy o poválečném násilí v Dobroníně.
Mši celebrovali německý a český kněz, Dieter Lang a Petr Božik. Pietního aktu se účastnila řada novinářů, včetně Lídy Rakušanové nebo autora filmového dokumentu o poválečných masových hrobech Davida Vondráčka.
Z Německa přijela spisovatelka Herma Kennelová, která ve své knize Bergersdorf (Kamenná) na hromadný hrob upozornila. Obavy z možného narušení mše či pohřbu se nevyplnily. Akci přesto policie monitorovala.
Farář Lang, jehož maminka pocházela ze Stonařova, v kázání mimo jiné vyzval k podání si rukou „nad otevřeným hrobem Budínky, a prosíme, přijměte naši ruku. Potlačovat nespravedlnost další nespravedlností se nám nelíbí. Chceme čestné zacházení.“
Zástupce pozůstalých Johann Niebler na hřbitově v proslovu uvedl, že zemřelí byli zatčeni, drženi v provizorní věznici v Dobroníně a umučeni. „Nakonec všichni přišli za mysteriózních okolností o život, je to skoro zázrak, že se podařilo ostatky najít,“ prohlásil.
Podle DNA bylo 12 lidí identifikováno a jejich jména jsou vyryta na kříži z mrákotínské žuly. Náhrobní kámen nese jména celkem 17 lidí. V němčině i češtině tu je vyryto: V okolí Dobronína přišlo o život na konci května 1945 v poválečném chaosu 17 mužů.
Otce Josefa pohřbíval dvaasedmdesátiletý Heinrich Polzer, z Berlína přijely i jeho děti. Rodina měla kovárnu v Kamenné u Dobronína, někdejším Bergersdorfu. „Otec mluvil česky i německy, takže měl české i německé zákazníky. Je tragédie osudu, že musel zemřít,“ řekl po obřadu novinářům.
O uložení ostatků vyjednával Niebler od loňského roku. Nejdřív uvažoval o dobronínském hřbitově, kde ale obec připustila jen pomník se jmény identifikovaných lidí, a pak o sousedním Ždírci.
Větší část ždíreckých obyvatel schválila uložení ostatků na tamním hřbitově v anketě. Německá strana se nakonec rozhodla pro hřbitov v Jihlavě.
Na stejném hřbitově budou pohřbeny také pozůstatky 13. těla, které se nepodařilo identifikovat a které převzala obec Dobronín. Obec si kvůli tomu pronajme samostatný hrob. Termín uložení ostatků zatím nebyl stanoven.



Jen bych se rád zeptal jak niebler přišel na to, že byli "umučeni" - tedy zemřeli na následky mučení a potom ještě za "mysteriózních" okolností přišli o život. Já nevím, ale když umírali Češi za útisku nacistů, tak umřeli jednou a hotovo. Zatímco jejich "sousedé-oběti" umřeli minimálně dvakrát. Pan Niebler přeci není lhář, tak tomu všichni věřte...
Vas komentar neni opravdu na miste. Rozpitvavate tu slovickareni. Moralka a pieta Vam pravdepodobne nic nerikaji.
ale notak, copak budete pod rouškou piety přehlížet lži? Moje forma úcty k těmhle zemřelým spočívá v tom, že jsem nerušil jejich pohřeb a dokonce jsem i skousnul, že to v rozporu se zákonem uložili do Jihlavy na hřbitov. Víc po mě nechtějte. Mě pořád zajímá co byli tihle lidé zač a co dělali za války. Vím o hodně případech, kdy němci zařídili smrt svým čs sousedům - a světe div se. Těsně po válce takovíhle lidi za "mysteriózních" okolnností zmizeli. Takže já stále pochybuju o tom, že jim nikdy Hitler doma nevisel.
Jaký lži zase? Já nikde nepíšu, že ti zavraždění byli čistí jak slovo boží. Ale narozdíl od Vás jsem schopen uznat, že Češi byli po válce i před ní vůči Němcům taky pěkná sebranka, hlavně po válce. Kdo byl Němec měl prostě smůlu a pak bylo horlivcům z RG jedno po kom jdou. Bylo to bohužel dobou, nechali se strhnout davovou psychozou. Myslím, že nějak podobně, se zachovala většina Čechů po únorovým puči k sedlákům. po válce by se to tady bez sedláků nerozjelo, ve městech by neměli lidi pomalu co jíst, ale pak to najednou obrátili a sedláci byli největší svině, kteří vykořisťovali pracující lid.
Já jsem psal, že pro samou pietu nechci přehlížet lži. A když mi někdo tvrdí, že se dá umřít dvakrát, tak nejspíš kecá, ne?