Žďárský místostarosta Jaromír Brychta před šestadvaceti lety ve škole zabavil páťákovi autíčko. Letos mu je vrátil.

 Současný místostarosta před nástupem na radnici pracoval jako učitel ve 3. základní škole ve Žďáře nad Sázavou. Když si jeden z tehdejších páťáků hrál pod lavicí s vzácným terénním náklaďáčkem, kantor mu jej zabavil s tradiční větou, že ho uvidí až na konci školního roku…

 Učitel však na zabavené autíčko zapomněl. A v 1994 vyměnil učitelské ukazovátko za starostenské křeslo. „Nedávno jsem dělal na chalupě pořádek a s nostalgií se přebíral krabicemi se školními věcmi. A najednou odněkud vyjel tento teréňák. Moc pěkný model,“ oceňuje i po letech místostarosta Jaromír Brychta.

 Náhodně pak svého bývalého žáka po letech spatřil: když šel v rozkopaném centru města přes provizorní chodník, poznal v hloubce pod sebou v jednom montérovi majitele autíčka. Jaromír Brychta si dle svých slov vzpomněl na svůj dluh, a proto druhý den ráno přibalil do místostarostovské aktovky i teréňák.

 Mladého muže nemohl víc pře­kvapit. „Je to fakt on! Teréňák gaz,“ nevěří vlastním očím Miloš Pátek v montérkách, když v ruce otáčí kovově lesklý model, který se k němu vrátil po 26 letech. Bývalý žák 3. ZŠ dostal vzácné autíčko od Ježíška, a vzpomíná si, že mu je učitel coby jedenáctiletému klukovi zabavil někdy v roce 1986.

 „Měl nás na ruštinu a výtvarnou výchovu, s autíčkem jsem si hrál právě při ruštině,“ přiznává Pátek. O učiteli nemůže říci nic špatného, byl prý vždy přísný, ale spravedlivý. „Nečekané prověrky od něho nehrozily,“ rozesměje se.

 Co nyní s nečekaným darem udělá? „Dám ho synovi, kterému je zrovna pět let. Bude to takové putovní autíčko,“ řekne montér a teréňák schová do kapsy.