Dvě lokality v kraji už nic nenamítají proti průzkumu geologického podloží. Výstavba úložiště jaderného odpadu na Vysočině je tak zase o něco blíže.

 Zatímco o vybudování úložiště vyhořelého jaderného paliva nechtějí obce, sdružené v celkem sedmi lokalitách po celém Česku, stále nic slyšet, geologický průzkum, potřebný k výběru nejvhodnějšího kandidáta, už tak striktně neodmítají. Ze tří možných míst v našem kraji se mu nebrání Kraví Hora na Ždársku a Horky na Třebíčsku.

 Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění, které si Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) nechala nedávno vypracovat. Právě ta má výběr nejvhodnější lokality pro výstavbu úložiště na starosti. Obce láká na milionové příspěvky do rozpočtu výměnou za to, že jim průzkum geologického podloží nebude vadit.

 Po výsledcích průzkumu začíná sílit varianta, že úložiště vyhořelého jaderného paliva vznikne v budoucnu na Vysočině. Průzkumným pracím se totiž nebrání hned dvě lokality v kraji. „Vstřícný postoj existuje mezi občany v lokalitách Kraví hora na Žďársku (76 %), Čihadlo na jihu Čech (63 %) a Horky na Třebíčsku (53 %),“ vypočítala Tereza Bečvaříková, mluvčí SÚRAO. Na otázky v rámci průzkumu v každé lokalitě odpovídalo 300 lidí.

 Jan Prachař, ředitel SÚRAO si na základě výsledků aktuálního průzkumu pochvaluje hlavně činnost pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti. „Podařilo se jí do zákona prosadit příspěvky, díky kterým mohou některé obce získat až čtyři miliony korun ročně po dobu trvání geologického průzkumu,“ vysvětluje si změnu přístupu obyvatel v některých lokalitách.

 Každá obec může po dobu průzkumu čerpat ročně 600 tisíc korun a dalších 0,3 koruny za každý metr čtvereční svého katastru v průzkumném území.

 Ve třetí vysočinské lokalitě Hrádek na Jihlavsku by to, pro tamních šest obcí ročně dohromady, znamenalo příspěvek do rozpočtu přesahující hranici 11 milionů korun. V průměru tak necelé dva miliony korun na jednu samosprávu.

 Krajské metropoli nejbližší lokalita ale geologické práce na svém území nechce. „Průzkum dopadl stejně, jako když se naši občané vyjadřovali k úložišti v referendu, nebo když zástupci SÚRAO přijeli do obce. Úložiště ani průzkumné práce tu nechceme,“ podotýká starosta Cejle František Němec.

 SÚRAO s každým dalším měsícem, kdy nezačne s průzkumnými pracemi, stále více tlačí čas. Podle už dříve schváleného harmonogramu musí být do konce roku 2018 vybraná hlavní a záložní varianta pro výstavbu úložiště. Samotná jeho realizace má začít v roce 2065.