Se zásadní přestavbou křižovatky u Tří věžiček počítat zatím nelze. Není, kdo by ji financoval. Uvažuje se ale o snížení rychlosti na I/38.

 Další úpravy se motoristé pravděpodobně dočkají na silnici I/38 v prostoru křižovatky u Tří věžiček. Bude se tu jezdit jen padesátkou, a ne sedmdesátkou jako doposud. Snížení rychlosti chce navrhnout ředitelka jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Marie Tesařová.

 Těžká havárie dvou aut 20. července, při které se zranilo celkem osm osob, stále vyvolává polemiku nad bezpečností křižovatky u Tří věžiček.

 Druhým aspektem, pro který je křižovatka kritizována, je ve špičkách mnohaminutová doba čekání, než se podaří z vedlejších silnic odbočit na hlavní směrem na Jihlavu. V oblasti Tří věžiček stojí hotel s restaurací a především řada firem, včetně jedné dopravní - Jipocaru.

 Diskuze nad úpravou křižovatky semafory nebo kruhovým objezdem se táhnou řadu let. Jednání mezi státem, krajem a městem Jihlavou však vždy ztroskotala především na financích. I/38 je státní, ale stát do kruhového objezdu investovat nehodlá. „Z našich prostředků s tím nelze počítat,“ potvrzuje ředitelka Tesařová, která zde žádné větší investice nepředpokládá.

 Podle ní však nejsou stále vyčerpány všechny možnosti, jak křižovatku „udělat bezpečnější“. Na hlavním tahu přes křižovatku je snížena rychlost na 70 km/hod. a vozovka barevně upravena. ŘSD proto navrhne další snížení rychlosti nebo realizaci tzv. optickopsychologických brzd, což jsou pásy přes vozovku, známé z napojení silnice z Jihlavy na Znojmo.

 Pokud návrh od ŘSD na snížení rychlosti přijde, policie mu vyhoví. JL to potvrdila krajská mluvčí policie Dana Čírtková. „Snížení rychlosti by mělo být z obou stran, tedy od Jihlavy i od Havlíčkova Brodu,“ říká s tím, že to je dle policie v daném místě skutečně už to nejkrajnější řešení. Bude-li vše schváleno, úpravy křižovatky by se dle Tesařové mohly odehrát již na podzim.

 Bezpečnější křižovatka ale neznamená průchodnější. Problémy s čekáním by zmírnil například kruhový objezd. Dopravní společnost Jipocar si nechala odbornou firmou vypracovat jeho možnou variantu.

 „Odborníci zde doporučili ne klasický objezd, ale objezd spirálového typu. Jeho návrh nyní posuzuje ŘSD Brno,“ sdělil nám ředitel Jipocaru Jiří Vybíhal.

 Neshody však nastávají při řešení, kdo by případnou kruhovou křižovatku financoval. „Z našich prostředků s tím nelze počítat, že to je technicky možné, je jiná věc,“ konstatuje Tesařová.

 Náklady na objezd by byly několik desítek milionů korun. Kraj i město jsou ochotny případnou stavbu pouze spolufinancovat. Kraj ústy náměstka hejtmana Libora Joukla (ČSSD) viní město, že zde povolilo rozsáhlou průmyslovou zónu.

 Jihlavský náměstek Josef Kodet (KDU-ČSL) se ale domnívá, že hlavní financování řešení křižovatky má nést stát, pak kraj a až nakonec Jihlava. 
Ředitelka Tesařová z ŘSD se kloní ke kritice kraje: „Napojení průmyslových zón se má řešit před, a ne až po jejich realizaci.“

________________________________________________________________

 Libor Joukl (ČSSD) - náměstek hejtmana Kraje Vysočina

 Řešení křižovatky má dvě zásadní otázky. Zda prodají soukromí vlastníci okolních pozemků potřebné pozemky k umístění kruhového objezdu.

 Co je problematičtější, jsou finance. Jsou dva možné pohledy, kdo by ji měl financovat. Buď ten, kdo je vlastníkem komunikace vyšší třídy, což je silnice první třídy, tudíž ŘSD, respektive stát.

 Nebo ten, kdo situaci či stav vyvolal, což je město, které zde povolilo takto rozsáhlou průmyslovou zónu. Buď ono samo, či za spoluúčasti obce Střítež a firem v této zóně podnikajících by se mělo postarat o uvedení do souladu.

 Jestliže realizujete obchodní, průmyslovou či bytovou zónu, musíte přece zajistit napojení na sítě, včetně napojení na komunikaci.

 Ani v jednom z možných pohledů, dle mého názoru je druhý správný, není zainteresován kraj. Nemůže to být tak, že pan Kodet, jakožto představitel města, strčí hlavu do písku, jako by se ho to netýkalo, a možná by něco jako město přispěli.

 Pokud ti, kdo tento stav zavinili, se budou snažit vše napravit, já jako osoba zodpovědná za dopravu na krajských komunikacích (toto je prioritně silnice první třídy, tzn. ne krajská, ale státní), předstoupím před Radu kraje s návrhem spolupodílu kraje. Zde je však nejprve město Jihlava, obec Střítež, příp. podnikatelské subjekty a ŘSD. 

 Josef Kodet (KDU-ČSL) - náměstek primátora města Jihlavy

 Křižovatka u Tří věžiček je tvořena čtyřmi větvemi, z nichž dvě tvoří silnice první třídy Jihlava – Havlíčkův Brod (ve vlastnictví státu), jednu silnice III. třídy do Stříteže (ve vlastnictví kraje) a ta poslední větev, která je ze všech nejméně zatížená, je místní komunikací ve vlastnictví města.

 Každá křižovatka je vždy součástí komunikace vyšší třídy. Z toho plyne, že rekonstrukce křižovatky je v první řadě věcí státu, potom kraje a až naposledy města.

 Na všech jednáních, kterých jsem se za město účastnil, jsem uváděl, že město je ochotno se spolupodílet na rekonstrukci, ale pouze v odpovídajícím poměru.

 Bohužel většinou je vždy jak novináři, tak i náměstkem hejtmana prezentováno, že je rekonstrukce křižovatky věcí města a že město by ji mělo celou nebo alespoň její podstatnou část zafinancovat, ale s tím nemohu souhlasit.

 Město ukázalo svou dobrou vůli a vstřícnost při řešení situace na této křižovatce tím, že na své komunikaci pro bezpečnost chodců vybudovalo chodník, zastávky MHD a veřejné osvětlení. Také jsme deklarovali ochotu města, pokud by křižovatka byla řešena jako světelná (což je také jedno z možných řešení), převzít světelnou signalizaci do své správy.