Listopad je měsícem vrcholící přípravy přírody a jejich obyvatel na nadcházející nepříznivé zimní období. Název je odvozen od padání listí, které je v tuto roční dobu ve středoevropských přírodních podmínkách typické. Příroda se ukládá ke spánku, aby do jara nabrala zase nových sil.
Je to ten nejoblačnější měsíc roku, kdy plískanice, první mrazíky, sněhové přeháňky, ve vyšších polohách někdy už stálý sněhový koberec, nevlídno, větry, prodlužující se večery, nedostatek slunečního svitu a přibývající zima mají za následek úbytek energie zvěře. Nastává období vegetačního klidu a pro zvěř je to období nouze s omezenými zdroji přirozené potravy.
Myslivci pomáhají překonávat zvěři toto nelehké období tím, že ji přikrmují. Pomoc myslivců je nejenom morální a legislativní povinností, ale především nutností. Nejvhodnějším krmivem je oves. Dále myslivci předkládají v malých dávkách plody kaštanů a žaludů a dbají, aby zvěř měla stálý přístup k soli. S napadnutím prvního sněhu myslivci zakládají seno do krmelců.
Myslivci také pečují o zemědělsky nevyužívané pozemky, tzv. biopásy, které se souhlasem vlastníka jsou osety plodinami poskytujícími zvěři potravu a kryt. Přirozených zdrojů potravy postupně ubývá, zvěř je nucena hledat potravu mimo kryt na polích. Zvěř se sdružuje do zimních tlup a stává se tak více viditelnou. Není to však projevem přemnožení zvěře, ale jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a funguje zároveň jako obrana před predátory.
Myslivci pomáhají lesníkům při sběru plodů lesních dřevin, opravách lesních školek proti vnikání zvěře, ochraně lesních kultur proti okusu a ohryzu zvěře nebo kontrole technického stavu přezimovacích obůrek.
V listopadu odlétají poslední stěhovaví ptáci, poštolky a některá káně lesní a naopak k přezimování přilétá brkoslav severní a káně rousná. Středně staří srnci shazují paroží, hranostajové přebarvují do zimní bílé srsti, tzv. bílého šatu a jezevci se ukládají k zimnímu spánku. Začíná říje kamzíka horského, chrutí prasete divokého, říje probíhá u mufloní zvěře a jelence běloocasého a doznívá říje dančí zvěře.
V listopadu probíhá hlavní část lovecké sezóny. Pokračuje lov prasete divokého, lišky obecné, srn a srnčat, zvěře jelení, mufloní, daňčí, kamzičí, siky japonského a Dybowského, jelence běloocasého, kozy bezoárové, zajíce polního loveckými dravci, jezevce lesního, husy polní, velké a běločelé, bažanta obecného a královského, krůty a krocana divokého, kachny divoké, poláka velkého a chocholačky, lysky černé, perličky obecné a hrdličky zahradní.
Od 1. listopadu lze lovit zajíce polního, králíka divokého, kunu lesní a skalní a ondatru pižmovou. Dne 30. listopadu naopak končí lov kamzičí zvěře, jezevce lesního, kachny divoké, poláka velkého a chocholačky a lysky černé.
Myslivci se věnují přípravě a organizaci společných lovů. Při společných akcích dodržují myslivecké zvyky a tradice, které jsou chloubou a dobrou prezentací naší české myslivosti a jsou hojně navštěvovány širokou veřejností.
Dne 3. listopadu myslivci uctívají svátek Sv. Huberta - patrona českých myslivců. Na jeho počest pořádají Svatohubertské myslivecké mše, koncerty lovecké hudby, jízdy svatého Huberta a další kulturní a společenské akce.
Chcete se na něco „mysliveckého“ zeptat?
Udělejte tak prostřednictvím JL. Své dotazy na Josefa Prokeše pište na adresu: klukan@jihlavske-listy.cz.
Otázka čtenáře Pavla B. z Jihlavy:
• Slyšel jsem, že kvůli kůrovcové kalamitě se má střílet více zvěře. Asi aby neokousávala nové stromky. Je to pravda?
J. Prokeš: Stavy zvěře a škody působené na lesní vegetaci jsou předmětem diskusí již delší dobu. Kůrovcová kalamita dané problematice dala jinou dimenzi a zvýšený odlov zvěře je považován za jednu z celé škály možností efektivní ochrany a obnovy lesa. Není to ovšem všelék. V současné době je zpracovávána celková novelizace zákona o myslivosti, kde bude i tato záležitost řešena včetně odpovědnosti myslivců a vlastníků lesních pozemků. Do doby schválení nových pravidel platí stávající platné plány chovu a lovu.
