V krajském městě Jihlavě bydlí jen v městských podnájmech podle odhadu několik tisíc lidí, z nichž většina jich má v místě nahlášen i trvalý pobyt, nebo jim v jeho zřízení nic nebrání. Odlišná je ale situace u dalších tisíců nájemců v soukromých nemovitostech, kde se jejich přihlášení k trvalému pobytu pronajímatelé mnohdy brání. Jejich obavy jsou ale podle odborníků zbytečné.

Obvyklým argumentem pronajímatelů, kteří si nepřejí, aby jejich nájemci, respektive podnájemci, měli v nemovitosti trvalý pobyt, je strach z exekutorů. Ten je přitom v dnešní době už poměrně zbytečný. „Exekuce movitého majetku se provádí zcela výjimečně a výnos z dražeb je minimální. Navíc to lze ošetřit tím, že se v rámci smlouvy podepíše předávací protokol, do něhož pronajímatel sepíše movitý majetek, který přenechává nájemci k užívání. Tím je jasně dáno, že nejde o majetek povinného v rámci případného exekučního řízení,“ vysvětlil vedoucí správního odboru jihlavského magistrátu Jan Vystrčil.

Jak dále upozornil, pronajímatelé, kteří odmítají možnost přihlášení k trvalému pobytu, staví své nájemce do krajně nepříznivé situace, neboť například sociální dávky lze vyřizovat pouze v místě trvalého pobytu. Tito lidé pak musí cestovat často stovky kilometrů, pokud potřebují něco vyřídit.

Obecně platí, že takové ustanovení v nájemní nebo podnájemní smlouvě je nezákonné, a tedy právně nevymahatelné. „Mnohem účinnější je upravit ve smlouvě lhůtu, ve které je nájemce povinen po skončení nájmu přehlásit svůj trvalý pobyt jinam, a to například i pod smluvní sankcí. Je dále iluzorní myslet si, že úředníci evidence obyvatel zkoumají v rámci přihlášení k trvalému pobytu kompletní text smlouvy, to skutečně není v našich možnostech. Pokud je smlouva platná a účinná, trvalý pobyt přihlásíme,“ dodal Jan Vystrčil. Jihlava vlastní 747 nájemních bytů a 409 bytů v bytových družstvech.