V den 50. výročí startu legendární mise Apollo 11, při které lidé poprvé vkročili na povrch Měsíce, nastane mimořádný astronomický úkaz, jehož svědky budou moci být za předpokladu příznivého počasí i obyvatelé České republiky. Půjde o částečné zatmění Měsíce, které proběhne krátce před půlnocí v noci z 16. na 17. července 2019.
Zatmění Měsíce vzniká ve chvíli, kdy se kosmická tělesa Slunce, Země a Měsíc seřadí v uvedeném pořadí do jedné přímky. Na první pohled by se mohlo zdát, že vzhledem k tomu, že Měsíc obíhá okolo Země s železnou periodou 27,3 dne (jde o tzv. siderický měsíc, kdy se těleso Měsíce dostává na stejné místo na obloze vůči hvězdám), resp. s periodou 29,4 dne (jde o tzv. synodický měsíc, tedy o dobu, která uplyne mezi dvěma novy, resp. dvěma úplňky), zatmění by měla nastávat každý měsíc. Situaci však do značné míry komplikuje skutečnost, že Měsíc okolo Země obíhá po rovině, která je vůči rovině oběhu Země kolem Slunce skloněna přibližně o 5°. Prakticky se tedy stává, že Měsíc zemský stín v drtivé většině případů míjí (při úplňku se nachází nad nebo pod stínem).
Vzhledem k tomu, že přibližně 150 milionů kilometrů vzdálený světelný zdroj v podobě Slunce je plošný (skutečný průměr Slunce je asi 1,4 milionů kilometrů), Země do prostoru vrhá kuželový stín, jehož průměr se s narůstající vzdáleností od Země zmenšuje. Měsíc okolo Země přitom obíhá ve střední vzdálenosti asi 385 tisíc kilometrů, tedy ve vzdálenosti, kde průměr zemského stínu při pozorování ze Země odpovídá úhlovému průměru přibližně 1,5°. Úhlový průměr Měsíce při pozorování ze země je jen asi 0,5°.
Průměr kruhového zemského stínu, do kterého se může Měsíc ponořit je co do svého průměru tedy asi jen třikrát tak velký, jako je průměr měsíčního disku. Je proto zřejmé, že v mnoha případech měsíční disk neprojde přesně středem zemského stínu, ale pouze se k ideálnímu středu stínu přiblíží, což v praxi znamená, že se do zemského stínu neponoří celý měsíční disk, ale pouze jeho část. V takovém případě hovoříme pouze o tzv. částečném zatmění.
Při nadcházejícím zatmění Měsíc v úterý 16. července vyjde nad ideální horizont při pozorování z Jihlavy ve 20 hodin a 52 minut (v závislosti na zeměpisné délce se mohou časové údaje východu Měsíce lišit až v řádu několika minut). Úplný zemský stín se na měsíčním disku začne objevovat necelé dvě minuty po 22. hodině. Stín se nejprve začne objevovat na severovýchodním okraji disku (tj. vlevo nahoře). Postupem času se bude pozvolna stále více nasouvat na Měsíc, až ve 23 hodin a 30 minut zakryje přibližně 65 % měsíčního disku. Tou dobou nastane maximální fáze.
Zastíněná přitom bude severní část Měsíce, takže se pozorovatelům naskytne velice neobvyklý pohled, kdy Měsíc bude nad obzorem ve tvaru lodičky. Po půl dvanácté začne zemský stín z měsíčního povrchu opět ustupovat směrem k severozápadnímu okraji měsíčního disku (tj. vpravo nahoře). Těsně před 1. hodinou ráno ve středu 17. července pozorovatelný zemský stín z měsíčního povrchu zmizí a částečné měsíční zatmění skončí.
V souvislosti s pozorováním je vhodné upozornit na barevné změny, které jsou pro měsíční zatmění charakteristické. Při měsíčních zatměních totiž Měsíc z oblohy nemizí zcela, pouze dochází k jeho výraznému potemnění, přičemž toto potemnění obvykle bývá zbarveno do červena.
Načervenalou barvu zatmění způsobují sluneční paprsky, které dopadají na měsíční povrch poté, co prošly skrz zemskou atmosféru. Míra načervenalosti je přitom závislá na konkrétním stavu zemské atmosféry. Platí, že čím více volných částic se v atmosféře v okamžiku zatmění nachází, tím výrazněji je zatmění zabarveno do červena. Barva zatmění však záleží i na mnoha dalších faktorech. Nedávné výzkumy například identifikovaly jistou souvislost mezi orientací Země a výskytem šedého až namodralého nádechu okraje stínu.
Podle astronomů se tyto barvy při zatmění na Měsíci mohou objevovat díky ozonu v zemské atmosféře v případě, kdy se zatmění nachází ve správném úhlu nad severní polokoulí, tedy nad tou zemskou polokoulí, která má oproti jižní zemské polokouli mnohem souvislejší ozonovou vrstvu.
V případě bezoblačné oblohy bude možné zatmění v Jihlavě pozorovat s Jihlavskou astronomickou společností z vyhlídkové terasy jihlavské brány Matky Boží. Pozorovatelna se veřejnosti otevře v úterý 16. července ve 21.30 hod. a bude přístupná až do středy 17. července do 1. hod. Při nepřízni počasí bude pozorování zrušeno.
Miloš Podařil, Jihlavská astronomická společnost
