Topíte doma, na chatě, chalupě… dřevem? Pak právě nyní je ta správná doba, kdy byste se jím měli zásobit. A až se zima zeptá: Máte dostatek dřeva? Můžete směle odpovědět: Ano.
„Nyní je opravdu ideální čas na pořízení zásob na zimu. Levnější už nebude. Navíc topení dřevem patří k nejlevnějším způsobům vytápění,“ avizuje Václav Kodet, jednatel Správy městských lesů Jihlava (SML).
Dřevo poškozené kůrovcem totiž ve většině případů končí jako palivové. A proto z toho mohou profitovat ti, kteří dřevem topí.
Podle zprávy jihlavské radnice je v městských lesích kůrovcovou kalamitou ze sedmi úseků nejvíce postižena Zborná, Bílý Kámen a Bradlo. Jedná se o nižší polohy kolem řeky Jihlavy a jejich přítoků, kde se nedostatek vody projevuje nejdrastičtěji.
V loňském roce bylo vytěženo cca 50 000 m3 kůrovcového dříví a v letošním roce do konce května už 45 000 m3 kůrovcového dříví. „Za oba roky 2018 a 2019 odhaduji, že budeme mít vytěženu možná i pětiletou těžbu,“ doplnil Kodet. Meziročně SML klesly ceny surového dříví na trhu o 47%.
Radnice uvedla, že Správa městských lesů nyní prodává dřevo za ceny z roku 1992.
Dřevo „po kůrovci“ uskladněte bez kůry, aby se dál nešířil
V době levného dřeva si každý chatař či chalupář dělá zásoby dřeva na příští roky. Nevadí, že je napadené lýkožroutem? Téma pro Jiřího Bartoše z oddělení lesního hospodářství krajského úřadu.
Co se s „kůrovcovým“ dřevem má dělat? Lze jen nařezat a uskladnit k vyschnutí?
Je přirozené, že v současné době, kdy cena dříví reaguje na jeho přebytek, mají mnozí potřebu předzásobit se palivovým dřevem.
V praxi je většinou situace taková, že dřevo, se kterým se za tímto účelem obchoduje, je ve stavu, kdy kůrovec již prostor pod kůrou opustil, a tedy takové dřevo pro své okolí už není žádným nebezpečím.
Velice často jde zároveň o hmotu bez kůry, a tedy z principu samého musí být bez přítomnosti tohoto nebezpečného škůdce.
Ten se vyskytuje toliko v kůře, resp. v prostoru mezi kůrou a dřevem – do dřeva samotného neproniká.
Spíše výjimečně se palivové dřevo obchoduje s kůrou. Pokud tomu tak je, pak je možná přítomnost tohoto škůdce pod kůrou, a tedy nebezpečí ohrožení zejména okolních porostů, kde je dřevo uloženo.
Možná se má dřevo odkornit a kůra spálit. Ale tak to asi chalupáři dělat nebudou. Nemůže být pak napadené dřevo dalším zdrojem „nákazy“?
Pokud je kůrovec přítomen pod kůrou, je třeba se chovat tak, aby se nerozšířil do okolí. Asanaci lze provést chemicky, nebo mechanicky - odkorněním.
Postup musí být odlišný podle toho, v jaké fázi vývoje kůrovec je. Je - li ve fázi světlého či tmavého brouka a při odkorňování se mechanicky nepoškodí, většinou z kůry „vypadne“, schová se v půdě či jinde nebo odlétne a může dále škodit. To je třeba brát na zřetel.
Ve fázi vajíčka, larvy či kukly odkorněním ztratí možnost dokončit vývoj a tedy pro tuto fázi je mechanická asanace vhodná. Chemická asanace má svoje úskalí a její používání vyžaduje určitou odbornost.
Nemůže lýkožrout z takového dřeva napadnout i dosud zdravý les u chaty nebo místa, kam ještě brouk nedoputoval? Co s tím? Co poradit?
V současné době jsou veškeré porosty, včetně těch smrkových, tak oslabené, že stačí málo a i relativně slabému napadení kůrovce smrky podléhají.
Zároveň je zde fakt, že pro kůrovce překonání vzdálenosti i několika kilometrů, a to díky vzdušným proudům, není žádný problém.
