Reklama
Dnes je středa 24.04.2019     svátek má Jiří

Co si takhle něco svátečního upéci?

PRO každé období je typická nějaká barva. Pro Velikonoce jsou hlavní žlutá a zelená. Ilustrační foto: Pixabay

PRO každé období je typická nějaká barva. Pro Velikonoce jsou hlavní žlutá a zelená. Ilustrační foto: Pixabay

Velikonoční sváteční pečivo, zejména z domácích vajíček, už bývá krásně žluťoučké, neboť slepičky začaly zobat zelené.

V lidové tradici mají jednotlivé druhy pečiva svůj význam. Stejně jako zvyk zakrojit do pečiva k uctění koledníků.

A co dříve hospodyňky na velikonoční stůl napekly? Začnou se vám sbíhat sliny…

 

Mazanec je snad nejstarším doloženým velikonočním pečivem. Připravuje se ze stejného těsta jako vánočka, ale s více vejci. Dle tradice se peče na Bílou sobotu, a mazanec býval i obřadním darem.

Babičky, než jej daly do trouby, mazanec nařízly křížem. To na památku smrti Ježíše na kříži. Možná se podivíme, ale mazanec původně nebýval sladký.

 

Jidáše jsou tradičním velikonočním pečivem. Válečky z kynutého těsta, stočené do tvaru provazu symbolizují způsob smrti apoštola Jidáše, který zradil Krista.

Toto pečivo, nejlépe potřené medem, se má dle tradice jíst na Zelený čtvrtek před východem slunce. Údajně nás tak ochrání před hadím uštknutím.

 

Beránek, pocukrovaný, a s červenou mašlí pod krkem, je nepostradatelnou ozdobou ve-likonočního stolu. Z piškotového či třeného těsta, s kandovaným ovocem a oříšky uvnitř, a rozinkami namísto očiček. V křesťanství symbolizuje Beránka božího, nevinného, čistého a poslušného. Byl obětován na kříži, aby zachránil lidstvo od hříchu a smrti.

Obřadní pokrm je znám už od středověku, ale zda míval sladkou podobu, nebo šlo původně o jehněčí maso, to už asi nezjistíme.

Našeho sladkého beránka bychom si dle tradice měli upéci na Bílou sobotu. Křesťané jej na Boží Hod odnášeli do kostela posvětit.

Forma na beránka bývala vzácnost a hospodyně si ji vzájemně půjčovaly. Šlo o umně zpracované kameninové tvary, do kterých se buď nalilo těsto, a upekl se beránek v celku, nebo se pekl zvlášť přední a zadní díl, a ty se slepily a nazdobily bílkovým sněhem… Forma musela být dobře vymaštěna sádlem a vysypána strouhánkou, aby šel beránek dobře vyklopit a neroztrhl se.

Některé babičky mají krom beránka ještě formu na velikonočního zajíčka. Tzv. „ostrházi“ pochází z Německa a k nám se dostal počátkem 20. století. Zajíc se symbolem plodnosti, života a štěstí.

 

Plecovník, někdy zvaný plecák pochází ze Slezska. Připravíme jej tak, že do chlebového těsta zabalíme vařenou uzenou plec, zformujeme bochník a po chvilce kynutí upečeme.

 

Šoldra, to jsou kousky bílého kynutého těsta, plněné uzeným masem, vejcem či klobásou. Někde se pečivu říká muřin.

 

Hlavička tradiční lidový velikonoční pokrm s kopřivami a bylinkami. Měl snad být připomínkou mučednické trnové koruny… Původní hlavička se vyráběla z masa obraného z telecí hlavy, smíšeného s hustou krupičnou kaší. Teprve později přišlo ke slovu uzené maso, krájené pečivo a vejce…        

 

Pro ženy : 16.04.2019  Nový komentář   Komentáře (0)

Komentáře


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net