Reklama

Šít i žehlit umím, tak proč bych doma nepomohl?

Foto: archiv ZD

Foto: archiv ZD

Co vás nejdříve upoutá na ženě?  

Záleží na vzdálenosti, ze které ženu vidím. Z dálky určitě postava, co taky jiného, že? Zblízka pak úsměv. Mám rád usměvavé ženy. Podle mě to totiž vypovídá i o jejich povaze. Usměvavé ženy jsou veselé a milé

 

 Máte tip, jak zaujmout ženu? 

Zaručený recept nemám. Snažím se být k ženám galantní a slušný. I když se to teď v éře prosazování genderové rovnosti nenosí, ženy jsou pro mě slabším pohlavím a muži by je měli chránit. A přeci jenom se jedná o tu hezčí polovinu naší populace.

 Co vás na opačném pohlaví nejvíc vytáčí?  

Přemýšlím, jak bych to nazval. Asi neupřímnost. To že „ne” neznamená vždycky ne. To, že ženy někdy neříkají, co si myslí, nebo vlastně někdy říkají právě úplný opak. Mužský mozek na tohle není stavěný. Spokojí se s jednoduchou odpovědí, že vše je v pořádku. A přitom nám prý musí být úplně jasné, že tomu tak není. V tomhle mi asi chybí jistá dávka ženské empatie.

 

 Měnil byste se ženami?  

Občas si říkám, že bych si to chtěl na chvilku jako žena vyzkoušet, ale rychle z toho vystřízlivím. Být mužem mi vyhovuje.

Jsou věci, ve kterých to mají ženy o něco lehčí než my, muži, ale ve většině případů je tomu naopak. A to nemluvím o jiných kulturách a časech… A krom toho mám klasický mužský jednostopý mozek, nezvládám dělat víc věcí naráz.

 Kdy jste naposledy někomu vyznal lásku? 

Včera večer své manželce a předtím po čtení pohádky našim dětem. Je pro mě velmi důležité, aby má rodina věděla, že je mám moc rád. Protože právě rodina je pro mě to nejdůležitější na světě. Chci, aby moji blízcí byli šťastní a spokojení, a láska k tomu prostě patří.

 Co vy a domácí práce? 

Nemám problém s žádnou prací. Ne, že by mě bavily, to tedy rozhodně ne J. Od mala jsme byli doma zapojeni do chodu a pomoci v domácnosti.

Na táborech, a později na kolejích se pak o sebe musí člověk postarat sám, takže třeba šít i žehlit umím, tak proč bych s tím doma nepomohl? A naházet vytříděné prádlo do pračky, není zas tak velký problém. To, jestli se pak ale pere na ten správný program, je už věcí jinou J.

 Zvládl byste uvařit nedělní oběd – co by to bylo?

Do vaření se nijak zvlášť nehrnu. Nikdy mě to nechytlo. Moje kvality jsou někde jinde než v kuchyni. Manželka naopak vaří velmi ráda.

Oběd bych ale zvládl. Volil bych maso, a to buď steaky, nebo hamburgery. Na klasickou českou kuchyni si ale moc netroufám. To rád přenechám povolanějším.

  O jakém povolání jste coby kluk snil?

Asi jako každý kluk to byl nejdřív popelář a kosmonaut. Postupně se ale sny měnily, ve škole mě bavila matematika, fyzika a chemie. Dovedl jsem si představit, že budu jaderným inženýrem nebo stavitelem.

Když jsem před rokem dláždil kousek chodníčku z kamenných kostek, chválili mě se slovy, že jsem se vždycky chtěl hůř učit, že mi práce rukama docela jde. Baví mě i práce se dřevem.

Snů o budoucím povolání jsem měl tedy hodně. Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že jednou budu starostou...

 Bez čeho byste si neuměl představit život?

Těch věcí je víc. A několik jsem jich už i zmiňoval. Na prvním místě je to rodina a děti. Dále bych jmenoval hlavně smích a sport.

 Jaká by byla vaše tři přání, kdybyste chytil zlatou rybku?

Nerybařím, takže o tomhle jsem nikdy nepřemýšlel. Těžce bych volil mezi dvěma úrovněmi přání. Jedna je globální, a má přání by se týkala světa bez válek, bez nemocí a bez lidského ničení našeho světa.

Druhá úroveň by byla ta soukromá, kdybych se spokojil se zdravím a štěstím svých blízkých a mým. Byla by to hodně těžká volba. A když už bych tu zlatou rybku chytil, ptal bych se jí mimo hru na to, co mě jako malého u pohádek vždycky zajímalo. Proč si jako poslední přání někdo nevybere, že chce ještě několik dalších?

 Jaký byl váš největší úlet?

V rámci možností se, zejména v poslední době, snažím neulétávat J.  Takže tím mým posledním úletem bylo rozhodnutí sestavit kandidátku a vyhrát v Cerekvi komunální volby.

 Při čem si nejvíc odpočinete?

V tomhle mám poměrně výhodu, že dokážu docela rychle vypnout. Když jsem s našimi dětmi, nepřemýšlím o ničem, co mě trápilo před tím. Naplno si jich užívám.

Podobně to mám s házenou, kterou ještě pořád aktivně hraji. Sport mě pohltí a nenechá myslet na nic jiného. Podobně to mám ale třeba i se štípáním dříví, kde si krásně vyčistím hlavu. A díky vynaložené síle někdy i vymlátím.

Odpočívám tedy fyzickými aktivitami, i když potom jsem opravdu úplně vyřízený.

 Jak by měla vypadat vaše ideální dovolená?

Na dovolené mám rád kombinaci všeho. Nic nedělat a jen tak ležet u rybníka nebo na pláži. To ale nevydržím dlouho a chci aktivně poznávat okolí. A to nejen v těch turisticky atraktivních a známých místech. Rád vidím pod pokličku.

U nás je to tak, že manželka vybírá místo a já pak plánuji výlety, trasy a program. Dost často pak ale s „domorodci“ vymyslíme ještě něco lepšího, co bychom u nich rozhodně měli vidět nebo zažít.

 Které místo na Vysočině máte nejraději?

Jsem velký patriot. Nemohu odpovědět jinak než Dolní Cerekev, krásné městečko kousek od Jihlavy.

 Kterou vlastnost považujete za nejdůležitější?

Velmi těžká otázka na závěr. Tolerance a upřímnost, také lidskost, či jak to nazvat. Mix vlastností jako je pravdomluvnost, pokora, slušnost s nutnou dávkou empatie.

 Jaké je vaše životní motto?

Snažím se k druhým chovat tak, jak bych chtěl, aby se druzí chovali ke mně. A jak říká moje babička: Každý dobrý skutek nám dláždí jeden schůdek do nebe.

 

 

Zdeněk Dvořákuvolněný

starosta městyse Dolní Cerekev

• ženatý, dvě děti

Pro ženy : 13.04.2019  Nový komentář   Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net