Dnes přinášíme pár tipů, i vlastních nabytých zkušeností zahrádkáře - amatéra. Hodí se i v případě, že jsme ovoce či zeleninu nakoupili od drobných pěstitelů.

Jablka a hrušky

Ovoce sklízíme ještě před tím, než dozrají k přímé konzumaci. Poznáme to po rozkrojení, kdy se bílá jadérka začínají barvit dohněda. Kdybychom nechali ovoce zcela dozrát na stromě, musíme počítat s kratší skládkovou trvanlivostí.

Jablka a hrušky češeme opatrně, dbáme, abychom zbytečně nevytrhli stopku. Právě plody se stopkou vydrží déle.

Dbáme, aby se o sebe vzájemně neotlačily a neotloukly. Když nám ovoce při česání spadne na zem, byť na něm není nic znát, již je zařadíme do bedýnky určené k rychlé spotřebě.

Buďte přísní

Ovoce vytřídíme podle jakosti. Dlouhodobě lze totiž skladovat jen plody zcela bezvadné. Hniloba začíná od každé, i nepatrné ranky, a hnijící plody pak na skládce nakazí ostatní.

Jak staří praktici radí, jablka a hrušky ukládáme stopkou nahoru, aby  bylo ovoce  zůstalo ve stejné poloze, v jaké by jinak dozrávalo na stromě. Ovoce také nesmí přesahovat hladinu okraje bedničky. Při složení beden na sebe by se vyčuhující plody otlačily ode dna vrchní bedny a začaly se kazit.

Hruškám dřív voskovali stopky

Hrušky většinou ve sklepě dozrají velmi rychle, a tak je lepší je trochu podtrhnout. Zrání můžeme zpomalit i jednou starou metodou. Totiž ponořením stopek do rozehřátého vosku, jak to dřív hospodáři dělávali. Teprve po zatuhnutí můžeme hrušky uložit do bedniček, nebo do štelářů.

Starý fígl se švestkami

Když je řeč o švestkách, mnohé muže napadne kapalná podoba. To je jistě dobrá varianta, ale naše babičky si uměly poradit i jinak. Stačí velká sklenice a obyčejná pšeničná mouka. Plody pro tento účel sklízíme za suchého počasí a musí být i se stopkami, pár dní je necháme v průvanu vydýchat.

Bezvadné švestky střídavě prosypáváme obyčejnou pšeničnou moukou, aby se vzájemně nedotýkaly. První a poslední vrstvu vždy tvoří mouka. Sklenici hermeticky uzavřeme, protože fígl je v tom, že na plody nesmí působit vzduch.  Švestky pak lze v zimě odebírat postupně, horní vrstvu znovu zasypeme. Před použitím mouku z plodů omyjeme a pro čerstvou chuť je prý dobré švestky na okamžik podržet v sítu nad parou.

Brambory na uhlí

Brambory po vykopání necháme na hromadě vydýchat a oschnout. My už roky vždy hned po sklizni brambory omýváme a do sklepa uklízíme zcela čisté a oschlé. Někdo ale radí zbavit brambory případné hlíny jen mechanicky. Záleží na každém.

Brambory můžeme dle jakosti urovnat do bedniček a naskládat na sebe, nebo naplnit tkané či síťované pytle. Brambory potřebují tmu, nebo alespoň příšeří. Jinak začnou klíčit. Pak se v této lilkovité rostlině začne tvořit jedovatý solanin.

Některým zahrádkářům se osvědčilo skladovat brambory v bedýnkách, na rozložené vrstvě dřevěného uhlí. Tak si prý zachovají čerstvou chuť po celou zimu, a dřevěné uhlí navíc působí proti klíčivosti.

Pro brambory si vytvoříme oddělenou část sklepa, např. přepážkou. Jinak zejména jablka velmi rychle přejímají typický pach brambor.  

S mrkví do písku

Kořenovou zeleninu, jako mrkev, celer či petržel, ukládáme v bedýnkách zasypanou pískem či rašelinou. Kořenovou zeleninu můžeme předtím umýt a nechat oschnout, celer náchylný k hnilobě však před uskladněním nemyjeme a nečistot jej zbavíme nasucho. Do písku lze zakládat i košťálovou zeleninu, jako kapustu a zelí.

Dnes někdo kořenovou zeleninu jednoduše naskládá do pevného černého igelitového pytle, do něhož udělá ze stran větrací otvory, a neuzavřený pytel postaví na zem. Prý to funguje.

Aby dýně vydržely do jara

Oblíbenou dýňovou polévku si můžete uvařit třeba i v březnu. Odolnější jsou dýně hokaido. Odřízneme je s delší stopkou a necháme je několik dní na slunci vyzrát. Jejich slupka ztvrdne a plody se stanou odolnější. Ve sklepě dýně uložíme do plastových beden, a neměly by se vzájemně dotýkat.

Česnekem vycpěte punčochy

Cibuli a česnek neskladujeme přímo v tmavém a vlhkém sklepě, tam by to cibulovinám nesvědčilo.  Vyhovuje jim chladná a suchá místnost, např. půda.

Po sklizni sušíme svazky cibule a česneku rozvěšené v suchém průvanu, pak odšupíme horní znečištěnou vrstvu a odstřihneme zbytky natí podle toho, zda budeme vyvazovat copy, nebo cibuloviny uložíme, např. do bedýnek. Naše babičky cibulí nebo česnekem naplnily staré punčochy a silonky a válečky přehodily na půdě přes ráhno.  Měly tak přehled o jejich stavu.

Rajčata kořeny vzhůru

Letos byla opravdu pěkná úroda rajčat, a tak jsme vařili protlaky, kečupy a další pochutiny. Pokud čekáte, že uhodí mrazy, a na rostlinách jsou ještě nezralé plody, lze něco podniknout. Rostliny opatrně vyjmeme i s kořeny, kořenový systém zabalíme pevně např. do novin. Pak celé rostliny pověsíme kořeny vzhůru do chladné místnosti. Tak mají plody šanci ještě dozrát, ale musíme počítat s opadáváním. 

S vlašskými ořechy do průvanu

Vlašské ořechy je důležité po sklizni správně usušit na dřevěných lískách. Teprve pak jimi naplníme síťované nebo jinak prodyšné pytle. Ty zavěsíme do průvanu, třeba na půdu.  Ořechy by ale neměly by být dlouhodobě vystavené mrazu. Také pozor na myši, jsou  schopné vymyslet nemožné... 

A jedna babičkovská rada pro záchranu starších ořechů. Pokud je přes noc namočíme do slané vody, ořechy se nám pak budou loupat a také chutnat jako čerstvé. Ale musíme je rychle spotřebovat, či jádra zamrazit. 

Bytová vychytávka

Když nemáme v bytě chladný sklep, ovoce nám i v těchto podmínkách déle vydrží, když je v bedničce rozložíme na usušené kopřivy. A to pomáhá i v létě, v případě broskví, meruněk či třešní se stopkami.