Vzpomínáte, jak to bývalo s bytovou výstavbou v době socialistického Československa? Řídila se zákonem o hospodaření s byty, který platil od roku 1964 víc jak 27 let, tedy až do ledna 1992.
Bytový fond byl ve státním a kolektivním vlastnictví. Nájemníci ze zákona získávali právo na „trvalé užívání bytu“ a Místní národní výbor (MNV) přiděloval byty uchazečům zapsaným do pořadníku. Lidé mnohdy na byt čekali roky.
Mimo pořadník bylo možné přidělit byt osobě ve státním zájmu, např. pracovníkům cizích zastupitelských úřadů, členům vlády, a také třeba předním umělcům, přecházejícím do menších průmyslových obcí.
Byty podnikové a služební přidělovaly organizace po předchozím souhlasu závodního výboru Revolučního odborového hnutí (ROH). Byty z výstavby jednotných zemědělských družstev přidělovalo představenstvo JZD po schválení členskou schůzí, a vojenské byty přidělovala vojenská správa.
Kdo již dekret na byt měl, nebo jej nově získal, snažil se toto časově neomezené právo držet a nepustit. Mnohé babičky tak měly k sobě napsané vnuky, aby jim jednou byt zůstal. Kdyby totiž zemřely bez tohoto opatření, rodina by musela byt vrátit.
Státní byt nebylo možné si koupit, šlo jen získat dekret jako právo k užívání. Samozřejmě běžel černý obchod, v němž se lidé snažili byty kupovat a měnit.
Podmínky k rozvoji a růstu lidových a podnikových stavebních bytových družstev vytvářel zákon o družstevní bytové výstavbě. Členové družstev stavěli a financovali bydlení společně. Úvěrová podpora státu umožňovala získání vlastního bydlení svépomocí při výstavbě.
Byty v domech družstva byly vyňaty z přidělovacího práva národních výborů, družstvo nemohlo zrušit nájemní poměr se členem družstva, pokud trvalo jeho členství. Vždy jeden z dědiců měl nárok, aby byl přijat na místo zemřelého člena.
Bývalý šéf národního výboru: Žádná tlačenka neexistovala
„Nějaká tlačenka na byty? To neexistovalo, alespoň za mne ne,“ kategoricky odmítá dnes 69letý Vratislav Knoflíček. Je historicky posledním předsedou Městského národního výboru ve Žďáře nad Sázavou. Tuto práci vykonával od roku 1987 až do prosince roku 1990.
Jak bývalý představitel města vysvětluje, ve Žďáře, vedle rozsáhlé státní výstavby bytů, běžela ještě řada dalších možností. Družstevní byty předně stavělo SBD Zelená hora, své podnikové byty měl Žďas, Tokoz, Agrostav či Stavební podnik.
„O přidělování státních bytů rozhodovala bytová komise, složená z poslanců a dalších členů. Lidé, kteří neměli přístup k bytům u podniků, nebo jim chyběly prostředky na družstevní byt, podávali žádost o státní byt. Komise je zařadila do pořadníku a doba čekání, co já pamatuji, byla od jednoho roku do dvou let,“ říká Vratislav Knoflíček.
Žadatelům s nízkým platem nebo sociálním případům komise při rozhodování přidělovala body, kterými je upřednostnila.
Na otázku, zda se předseda MNV někdy setkal s případem tzv. prosazování „tlačenky“ na byt, Vratislav Knoflíček říká, že takový způsob on nikdy nezažil. „Když se lidé obrátili přímo na mne, tak jsem zavolal pracovnici, která tenkrát měla bytovou otázku na starosti a zeptal jsem se, jak na tom ten člověk je, zda jeho žádost v komisi projednávají. A to bylo všechno,“ říká.
Výjimkou prý mohl být případ, kdy např. poliklinika potřebovala doktora a neměla pro něho byt. „To jsme v komisi řešili, a dle situace jsme byt vyčlenili. Ale nebylo to po známosti, to tedy razantně odmítám. Já sám jsem to nezažil, a žádný takový byt jsem nikdy nikomu nepřidělil,“ dodává bývalý předseda MNV Vratislav Knoflíček.
Nejbouřlivější bytová výstavba v režii města prý ve Žďáře probíhala po celá osmdesátá léta. Největší podnikovou výstavbu zde již od 50. let 20. stol. prováděl státní podnik Žďas, a dal např. vzniknout sídlišti se zlidovělým názvem Stalingrad.
Je zajímavé, že uspořádání právě tohoto sídliště pokládají dnešní architekti ze velice povedené. Výstavba byla promyšleně kombinovaná se zelení. Jen Stalingrad nepočítal se vzrůstajícím automobilismem, a tak dnes parkoviště stále více ukrajují zelené plochy.
Poptávka po městských bytech převyšuje nabídku
Kolik mají bývalá okresní města Vysočiny obecních bytů, a jak je mohou lidé získat? To JL zjišťovaly v anketě, kdy zástupci radnic odpovídali na společné otázky. Zde jsou výsledky.
Kolik vaše město spravuje obecních bytů, jaké velikosti či charakteru?
Radek Tulis, tiskový mluvčí magistrátu města Jihlavy: K 31. 3. evidovalo město 843 bytů, z toho 336 bytů v domech s pečovatelskou službou (DPS), 15 bezbariérových bytů, 20 bytů určených pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci, spojené se ztrátou bydlení nebo s nevyhovujícím bydlením.
Velikosti bytů jsou od 1+kk až po 3+1. V DPS zpravidla byty 1+1.
Markéta Firychová, vedoucí úseku pronájmů a prodejů, Havlíčkův Brod: Město vlastní 796 bytů různých velikostí, od 1+kk až 4+1 standardního charakteru.
Věra Cahová, odbor hospodářský MěÚ Pelhřimov: Celkem 560 bytů různé velikosti, většina bytů bez snížené kvality.
Josef Klement, místostarosta Žďáru nad Sázavou: Současně má město cca 631 bytů. Z toho je 243 bytů vel. 1+1 na tzv. svobodárnách, v domech s pečovatelskou službou je jich 213. Zbylé byty se řadí do kategorie „ostatní“, tzn. domy s dotací, holobyty atd.
Eva Lamichová, odbor správy majetku a investic města Třebíč: Město spravuje 502 bytů, o velikosti od 0+1 do 3+1. Jde o byty v domech s pečovatelskou službou, byty sociálního charakteru a byty v programu startovacího bydlení.
Celkem 206 bytů je v DPS, ostatní byty jsou sociálního charakteru, a to včetně startovacích.
Za jakých podmínek zde lidé mohou získat bydlení?
Jihlava: Poskytování bytů se řídí schváleným Mechanismem hospodaření s byty ve vlastnictví statutárního města Jihlavy.
Byty v DPS jsou určeny pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení.
Bezbariérové byty jsou zvlášť upravené pro bydlení zdravotně postižených osob.
Ostatní byty se poskytují formou výběrového řízení (VŘ) za smluvní nájemné, v souladu s „Mechanismem“.
Havlíčkův Brod: Městský byt lze získat formou Nabídkového řízení na pronájem volných bytů nejvyšší nabídce smluvního nájemného, je zde tedy draženo nájemné. Dále město vlastní byty v DPS a omezené množství bytů pronajímaných v režimu „sociálního bydlení.“
Pelhřimov: Podle pravidel rady města.
Žďár nad Sázavou: Budoucího nájemce ve VŘ vybírá bytová komise na základě poskytnutých nebo i zjištěných informací. O uzavření smlouvy o nájmu bytu rozhodne rada města.
Třebíč: Podmínky pro získání pronájmu v městském bytě jsou stanoveny v Pravidlech, která jsou volně dostupná na webu města.
Jaký je o obecní byty zájem?
Jihlava: O přidělení bytů v DPS, o bezbariérové byty a o byty určené pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci je stálý zájem. Vedený pořadník je průběžně uspokojován.
Je-li vyhlášeno VŘ na pronájem bytů se smluvním nájemným, je vždy velký zájem.
Havlíčkův Brod: V současné době poptávka po městských bytech převyšuje jejich nabídku.
Pelhřimov: Mírně stoupající.
Žďár nad Sázavou: Město nemá současně žádný pořadník, ze kterého by se jasně definoval zájem o byty. Na každý volný obecní byt se vypisuje samostatný záměr a zájemci se hlásí o konkrétní byt. Těchto zájemců je cca 20-30, většina z nich se opakovaně pokouší byt získat.
Třebíč: Zájem o byty je velký, měsíčně je do příslušných seznamů zapsáno cca 10 žadatelů, kteří splnili podmínky.
