Také si při projíždění městy a obcemi všímáte nových sídlišť a okolních satelitů? Některé by nám byly hned na první dojem sympatické k bydlení, jiné ne. A vlastně ani nevíme proč.

 Pojďme se s JL na výstavbu v obcích podívat očima projektanta Jaroslava Rouše ze Žďáru nad Sázavou. Řadu věcí, které podvědomě cítíme, nám potvrdí nebo nabídne další pohledy...

 Jak odborník říká na úvod, města i obce mají svůj přirozený vývoj. Tedy většinou historický střed, od kterého se rozrůstají. Výstavba by měla pozvolna přecházet do krajiny. Samozřejmě mnohem jednodušší to mají obce, jež neobepínají průmyslové zóny.

 „Výhrou pro větší města je městský architekt, který hlídá výstavbu ve svém rajónu z celkového pohledu a s developery předjednává jejich záměry,“ vítá Ing. Rouš. Pak střed a dopravu měst nezatěžují např. velká obchodní centra a podniky, které náleží na periferie.

 Aby nesousedil „Štaflík se Špagetkou“

 Ve městech, která mají svého městského architekta, také nemůže docházet k tomu, že v sídlišti se 40 domky, ve kterém se pohybuje 20 projektantů, vznikne všehochuť různých stylů.

 Výsledek však není chybou projektantů, kteří vesměs splnili dané regulativy. Právě proto, že regulativy jsou tak volné, může zcela regulérně vzniknout poněkud nesourodá výstavba. Domy v sousedství nám pak připomínají večerníčkové postavičky Štaflíka a Špagetku.

 „I když samozřejmě na stavebních úřadech jsou většinou kompetentní odborníci, přece jenom městského projektanta nemohou suplovat, protože mají jinou náplň práce,“ je si vědom projektant.

 Jako vzorný příklad přístupu zastupitelů k rozvoji města Jaroslav Rouš uvádí město Litomyšl. Zde si své město hlídají před nevhodnými projekty developerů.

 Na téměř každou stavbu - a nejen na městské zakázky - zde vypisují architektonické soutěže.

 „Město je schopno k témuž donutit i soukromé stavební investory, pokud mají zájem o stavbu na městském pozemku. Na vzhledu města je to pomalu vidět. Vznikají zde moderní a krásné stavby, což je velký vklad do budoucna. Příkladem může být úprava okolí zámku, autobusové nádraží, obchodní dům, nový kostel a z drobnějších staveb třeba lávka přes řeku,“ chválí odborník.
Výstavba není jen o zabírání plochy

 Jaroslav Rouš je názoru, že nová výstavba ve městech není jen o zabírání další plochy.

 „Já si cením toho, když se povede zastavět proluka a na místo zbouraného starého domu v centru se posadí vhodná novostavba. Každé takovéto místo má svou historii a své genius loci, a to je na něm cenné. Příkladem budiž dostavba ulice Veselské ve Žďáře,“ míní stavař.

 „Zde vznikla kvalitní urbanistická studie s hranicemi zastavitelné plochy, orientace hřebenů jednotlivých objektů, různý počet podlaží, čili dobré regulativy výstavby. „Nová“ Veselská svým vzhledem a funkčností silně konkuruje ulici Nádražní,“ je přesvědčen.

 Městům sluší řadovky

 Vedle samostatných rodinných domků podle Ing. Rouše sluší městským sídlištím i řadovky.

 „Je to i o nakládání s pozemky. Těch bohužel nepřibývá a podle mě s nimi nedokážeme hospodařit. Myslím, že nedoceněná zůstává právě řadová zástavba,“ konstatuje.

 Jako příklad pěkného sídliště odborník uvádí atriové domečky v obci Henčov u Jihlavy. „Ty se opravdu povedly. Vše má tzv. hlavu a patu. Rodiny oceňují dvorek, kam mohou bezpečně vypustit malé děti,“ dodává.

 Co se týká samotného Žďáru, zde se postupným zastavěním sídliště Klafar krásně doplní tvar města do podkovy.

 „Já bych ale šetřil s pozemky a volil spíš řadovky a dvojdomky,“ míní za sebe. Co se stylu týče, tak unifikované dvojdomky z první etapy výstavby sídliště prý působí solidním a kompaktním dojmem. „Na další etapě ale pracovaly desítky projektantů a je tu bohužel patrná jistá architektonická nesourodost, daná rozmanitostí přání stavebníků,“ vidí ze svého odborného pohledu.

 Když satelit splyne s okolím

 Zakomponovat nový obytný soubor rodinných domů, dnes tak populární „satelit“, do stávající zástavby na okraji města nebo vesnice, je prý celkem oříšek.

 Jeden z mála povedených satelitů prý vyrostl na Plzeňsku. Zde totiž soukromý developer před prodejem pozemku vyžadoval vyřízené stavební povolení na dům, jehož podobu stavebníkům schvaloval se svým architektem.

 „Přes různé velikosti rodinných domů působí tento satelit kompaktně, jsou zde použity kvalitní materiály, vesměs chybí před domy ploty, což bych nejraději uzákonil. Je tu i dostatek zeleně, prostě paráda,“ vítá projektant. Celkový dojem ale prý trošku kazí fakt, že si s tím developer dal práci jen proto, že sám v satelitu bydlí.