Ničí prý úrodu zemědělcům, myslivcům zase plaší a stresují zvěř a ruší její klid. Těchto hříchů se stále častěji dopouštějí  čtyřkolkáři na Vysočině.

 Zemědělci si stěžují na řidiče čtyřkolek, které jim jezdí po osetých polích anebo plaší dobytek na loukách a pastvinách. Při pohledu z druhé strany ale nemají čtyřkolkáři dostatek prostoru k tomu, aby se na svých strojích dostatečně projeli. 

 Na Vysočině totiž chybí areál, který by byl určený pro tento druh sportu, neskrývají svou nespokojenost přívrženci čtyřkolek.

  Kam tedy máme jezdit? Na silnici bez značky nesmíme, a pokud vyrazíme do lesa nebo na louku, spílají nám ochránci přírody i hajní, zní jejich nejčastější odpověď na otázku, jak problém čtyřkolek vyřešit.

 „To se zcela jistě netýká pouze čtyřkolek. Všeobecně bych řekl, že je to problém neuvážlivých jedinců, kteří místo vyjeté, případně mapované cesty, byť i polní, vyrazí raději na jízdu třeba skrze zaseté pole," tvrdí Michal Zelený z Vílance, prodejce a příznivec čtyřkolek, který rezolutně odmítá házení do jednoho pytle se čtyřkolkovými piráty.  

 „Zemědělci, případně myslivci, si podle mě stěžují ve většině případů neprávem, jen co uvidí pohyb čtyřkolky. Ještě jsem nikdy neslyšel, aby se povídalo, či v nějakých zprávách psalo, například že čtyřkolkáři zničili úrodu nebo lesy, tak jako to umí třeba počasí," dodává s tím, že podle něj je "problém čtyřkolkářů" jen velká nafouknutá bublina: „Osobně zcela uznávám, že příroda a cizí majetek se ničit nesmí, a taky se tak vždy chovám. Jednoduše řečeno: 100 lidí - 100 názorů. Což jistě potvrzuje i fakt, že i myslivci a zemědělci si od nás kupují čtyřkolky." 

 Lesní zákon zakazuje jezdit a stát s motorovými vozidly na lesních pozemcích, kam patří i lesní cesty. „Jízda po lesních pozemcích, pokud se nejedná o výjimku, je vždy porušením lesního zákona a může být klasifikována jako správní delikt s možností uložení sankce až do výše 100 000 korun," vysvětluje Milan Slavinger z oddělení lesního hospodářství a myslivosti jihlavského magistrátu.

 Z hlediska myslivosti se podle něj jedná při jízdě čtyřkolkami především o stresování zvěře, o znemožnění lovu plašením zvěře, na kterou myslivec čeká třeba několik hodin, a bezpečnost při lovu. „Setkáváme se i s jízdou mimo cesty, kdy dochází k poškození či zničení malých stromků v kulturách, poškození kořenů stromů, které jsou potom napadeny dřevokaznými houbami, a dochází ke znehodnocení dřeva hnilobou," vypočítává Slavinger. 

 Daleko větší problémy v tomto směru prý mají uživatelé zemědělských pozemků, kdy někteří řidiči těchto zařízení jezdí napříč brázd brambor či v obilí a nerespektují vlastnická a jiná práva.

 „Majitelé čtyřkolek hřeší na to, že je nikdo v terénu nedohoní ani není schopen je zastavit. Vím o případu, kdy řidič čtyřkolky najížděl na lesní stráž, která ho chtěla zastavit. Stráž neměla jinou možnost než v poslední chvíli uskočit do příkopu," popisuje Milan Slavinger. Oddělení lesního hospodářství a myslivosti jihlavského magistrátu doposud s policií žádnou společnou akci nerealizovaly. Pokud v těchto aktivitách budou čtyřkolkáři pokračovat, bude o tom muset magistrát uvažovat. „Stížnosti a informace o čtyřkolkách máme z mnoha míst. Nejčastěji se jedná o individuální jezdce, ale víme i o skupinových jízdách. V současné době šetříme jeden případ na Jeníkovsku," dodává. „Možná by věci pomohl dobrý podnikatelský záměr na vybudování kvalitní dráhy, kde by se majitelé těchto vozidel mohli realizovat."

 Na jméno nemohou čyřkolkářům přijít ani zemědělci. Stěžují si, i když ne oficiální cestou. „Žádná stížnost mi nebyla osobně doručena, i když povšechně je k uvedenému nešvaru slyšet značná kritika," říká Vlastimil Vaněk, ředitel Okresní agrární komory Jihlava. 

 Uvedený problém má podle jeho slov stoupající tendenci, přitom se však prozatím nelze nájezdům řidičů čtyřkolek  účelně bránit: „V současné době snad není proti tomuto způsobu devastace obrana. Devastátoři krajiny si tak mohou prakticky dělat, co chtějí! Neznám způsob řešení, snad legislativně, určitě kontroly a přísné postihy."

 Problémem v lesích ale nejsou jen čtyřkolkáři. Jak uvádí Milan Slavinger,  v letním a podzimním období jsou to houbaři, v zimním období pak běžkaři a v neposlední řadě i  cyklisté, kteří jezdí nejen po značených cyklotrasách.