Neměl by tam zcela správně stát František Josef I. císař rakouský a apoštolský král Uher ? Jo já zapoměl komunisti ho zničili......

Nikdo nemá právo odstranit sochu, kterou nevytvořil, nevztyčil. Už vůbec ne takovou, která vznikla na základě rozsáhlé sbírky a byla odhalena za účasti tisíců Jihlavanů. Přesto to někdo udělal a dodnes nepřiznal. Od něho (od nich) bychom mohli očekávat smírčí kámen – řečnická otázka: jak by to asi dopadlo, pokud by jej dokázali postavit? Smírčí kámen na místě zničené sochy postavily jiné významné osobnosti, o kterých píše paní Ludmila Klukanová …„myšlenkově hluboký a promyšlený čin…“, dovoluji si dodat - úctyhodný - a doufám, že si to přečetlo hodně čtenářů Jihlavských listů. Myslím si, že právě proto by měl smírčí kámen mementem zůstat (chtělo by to možná větší desku nebo zajistit přístup ke kameni, aby se dal text lépe přečíst). Ale… Socha významné osobnosti, i když je originální umělecké dílo, má autentickou tvář, kterou znalí poznávají a neznalí předpokládají, že skutečně patří tomu člověku. V tom je rozdíl mezi sochou a jinou formou připomínky té osobnosti. Sochu prvního prezidenta si Jihlavané přáli – vybrali potřebnou částku peněz a byly jich tisíce při jejím odhalení. Každý den se mohli oni i návštěvníci města se zakladatelem československého státu setkat – v tom je nezastupitelný význam sochy na veřejném prostranství. Proto si myslím, že socha Tomáše Garrigua Masaryka se má do Jihlavy vrátit. Dokonce jsem přesvědčen, že rozsáhlý, v současné době upravovaný prostor v ulici Jana Masaryka, skýtá dostatek možností pro její umístění.

Smírčí kameny, kapličky a kříže se stavěly na místech, kde se stalo něco nepěkného, zlého či zavrženíhodného. Stavěl je viník a dával tím najevo, že si svůj čin uvědomuje, lituje ho a prosí za odpuštění. Čekat něco takového od komunistů, kteří sochu TGM před gymnáziem zničili, je naivní a málo pravděpodobné. Dodnes nejsou známy ani konkrétní osoby, které sochu TGM zničili. Proto si myslím, že z tohoto pohledu jde spíše o památník než o smírčí kámen. Nevím s kým a hlavně s čím se mám smířit. Já jsem kolem sochy TGM jako malý kluk chodil do školy. Osobně bych si přál, aby se socha vrátila na původní místo, byť by to měla být jen kopie. Pořád je to nápad a představa sochaře Šlezingera – v tom to přece není. Na mnoha místech ČR jsou originály soch v depozitářích a na původních místech stojí kopie. Dokážu si představit úpravu prostranství před gymnáziem tak, aby tam mohla stát obě díla. Pokud by socha byla na jiném místě v Jihlavě, ztrácelo by to smysl, protože zavrženíhodný skutek rozbití a zničení symbolu svobody – sochy TGM – se stal právě tam. Spoustu zločinů minulého režimu už napravit a vrátit nejde. Sochaři Šlezingerovi už nikdo život nevrátí. Ale jeho sochu vrátit lze a je naprosto přirozené a logické, že by měla stát tam, kde stávala původně. Bylo by velice špatné, kvůli malicherným sporům toto neuskutečnit. Jediní, kdo by z tohoto měli radost, by byli ti, kteří sochu rozbili a autora zabili.

Nesouhlasím s názorem paní spisovatelky Ludmily Klukanové o nevhodném umístění repliky sochy T.G.M. před jihlavské gymnázium. Reaguji na článek "Proč smírčí kámen a ne socha". Stať byla otisknuta v pátek 26.2.2010 v Jihlavských listech. Již po druhé světové válce si přáli občané našeho města mít sochu našeho I. presidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Od roku 1947 probíhala peněžní sbírka na tuto sochu. Byla po poválečná léta a mnohé rodiny neměly velké finanční prostředky, ale rádi přispěli. V té době úcta k našemu presidentu osvoboditeli byla samozřejmá. Byl to přece on, který se snažil s Dr. Eduardem Benešem, generálem Rostislavem Štefánikem o náš samostatný stát - Československo. Oporou jim byli legionáři, kteří bojovali za naši svobodu i mnozí krajané v zahraničí. Před koncem I. světové války, po dlouhých diplomatických jednáních se našim představitelům v čele s T. G. M. se podařilo naši samostatnost prosadit. Světové mocnosti USA, Velká Británie a Francie potvrdily ve Versailles smlouvu o naši samostatnosti. Kdyby se to vše nepodařilo, byly by Češi i Slováci menšinami ve státech, které nás obklopují. T. G. M. ve své presidentské funkci energicky vystupoval proti českému antisemitismu, nacionalismu, fašismu, vyvracel učení Marxe a Engelse a byl také proti falešným národním mýtům. Přesto, že byl věřící, měl výhrady ke katolické církvi. O zásluhách a aktivitách našeho I. presidenta bych mohl psát mnohem víc. Chtěl bych připomenout, že svůj presidentský plat poskytoval Československému červenému kříži na humanitární účely. V té době předsedkyní této organizace byla jeho dcera Alice. Zhotovením sochy v našem městě byl pověřen akademický sochař Jaroslav Šlezinger. Socha byla odhalena v roce 1948 za velké účasti občanů Jihlavy. Osobně jsem byl přítomen této slavnostní chvíle. V roce 1961 bylo toto sochařské dílo komunistickými funkcionáři v nedalekém lomu zničeno. Autor této sochy byl v politickém procesu odsouzen k 23 letům žaláře a zemřel v roce 1955. Dne 7. března 1998 jako připomínku komunistické zvů1e k demokracii byl v místě, kde stála socha T. G. M. pořízen žulový monolit. Rozpůlený vedví jako symbolika(rozpolcení) a železná deska, která obě části spojuje. Nápis na desce připomíná Masaryka, ale i autora zničené sochy. Ke vzniku tohoto monolitu dal podnět už zesnulý předseda konfederace politických vězňů pan Antonín Štěpánek a geolog Doc. Zdeněk Laštovička. I když tento rozpolcený kámen má být připomínkou totality a smírem mezi viníky a jejich oběťmi, nic nebrání tomu, aby se na původním místě obnovila replika sochy. Původní velikost by měla být zachována k okolnímu prostředí. Dokonalé repliky soch neubírají nic na jejich kráse a vnitřním napětí. V samotné Jihlavě máme několik replik soch a vůbec nám to nevadí. Vhodným umístěním smírčího kamene před repliku sochy by bylo vhodné a účelné. Chtěl bych se dožít toho, že opět bude stát před prostorem gymnázia obnovená socha T.G.M. Určitě upoutá kolemjdoucí občany našeho města, kteří se zastaví a přečtou si na smírčím kameni o smutném osudu autora sochy akademickém sochaři Jaroslavu Šlezingerovi.

Kdo má na triku odstranění a zničení jihlavské sochy maršála Radeckého ???Paroubek ???? komunisti ještě nebyli! Takže je to sport i demokradů ničení soch ? Helemesehelemese......A co Masaryk , protestoval tehdy ?

Žiju sice v Praze, ale v Jihlavě jsem studovala v době, kdy tam před gymnáziem ještě stávala socha TGM od sochaře Jaroslava Šlezingera. Vůbec jsem tenkrát netušila, co všechno se kolem té plastiky odehrálo. Až při jednom abiturientském setkání mě spolužák upozornil na "Zaváté šlépěje" od Marie Bohuňovské a já se dozvěděla o jihlavském politickém procesu, jednom z nejkrutějších u nás, v němž padaly hlavy. To že se odehrálo v mé milované Jihlavě, kde koncem 50.let Horácké divadlo dávalo výborné inscenace, na koncertě znělo Otvírání studánek od Martinů a kde se rodil zárodek mé knihovny i úmysl dál studovat? Tím víc mě potěšilo, že se v Jihlavě našli lidé, kteří se rozhodli alespoň kopii sochy, když byl originál zničen, vrátit, kam skutečně patří: na své místo před gymnáziem. Minulý víkend jsem se ale při návštěvě přátel dozvěděla, že v Jihlavských listech zazněl názor, aby byla socha TGM umístěna někam jinam. Před gymnáziem jsou prý přece už několik let vztyčeny smírčí kameny! Chodím tudy sice od autobusového nádraží, ale žádných kamenů jsem si doposud nevšimla. Tak jsem se tam vypravila a zjistila, proč je chodec tak málo vnímá. Kameny jsou nízké, z boku se očím téměř ztrácejí, kvůli trávníčku si asi málokdo vyšlápne k nenápadné desce s nápisem. Ostatně, jaképak smírčí kameny, když je to akce politických vězňů a nikoliv původců všeho tehdejšího bezpráví a utrpení? Nějak se nám to smíření nepovedlo... Vznikající spor o kopii zničené sochy považuji za velice nešťastný. Předně je to nedůstojné velikosti našeho prvního prezidenta, který má právo vrátit se tam, kde původně stával - a je to necitlivé i k památce samotného sochaře Jaroslava Šlezingera. Nabízí se i nepříjemné srovnání. Jihlava se chystá s velkou pompou odhalit sochu Gustavu Mahlerovi, rodáku z Kališť u Humpolce, a je správné, že velký hudebník v centru Vysočiny bude mít svůj park, ale proč má být jiná socha jiného velikána, s nímž jsme historicky tolika pouty spojeni, kamsi odklizena? Chápu,že umučený politický vězeň Šlezinger postrádá světovou proslulost a nepřiláká do Jihlavy žádné zahraniční turisty, ale je věcí cti, aby byla vůči němu odčiněna křivda, i když ji dnešní obyvatelé Jihlavy nezpůsobili. Smekám před všemi, kteří v dobrovolném občanském sdružení dávají na kopii sochy TGM korunku ke korunce. Je to jakýsi plebiscit slušnosti. A pokud jde o technickou stránku věci, šikovný architekt jistě bude vědět, jak to udělat, aby před rozlehlou budovou gymnázia mohly být jak socha TGM, tak smírčí kameny.

Já su fakt dement. Spisovatelka Ludmila Klukanová napsala Babičku nebo v Zámku a v podzámčí? Já teda nevím, ale když vo sobě někdo napíše, že je spisovatelka, tak by měla bejt aspoň v čítánkách. Spisovatelů je asi málo, ale holt pisálků těch je!!! Co furt někdo kope do sochy kumštýře, co ho zavraždili komunisti? Možná jenom ty, co si za komančů udělali kariéru. Vážená paní, dělejte něco dobrýho a nekopejte kolem sebe. My vám natahujem spadlý dráty, vděku se nedočkáme, tak si toho važte a neplivejte na jiný. Každej má dělat to svý, ale neměl by kopat do jinejch, když nemá na to, co ty jiný dělaj.

Co se ýče paní Ludmily Klukanové mám na to svůj názor. Tato tehdy soudružka byla vyhodnocena jako jedna z nejlepších dopisovatelek tehdejší Jiskry / jsou na to důkazy/ za takové bláboly tak zvané verše.Nazdar

Dovolte mi krátce reagovat na Váš článek, který se týká vrácení sochy T.G. Masaryka do Jihlavy. Na začátek musím za všechny členy našeho sdružení napsat, že si velmi vážíme politických vězňů a obětí komunistické zvůle a ctíme jejich odkaz. I když hlavním důvodem vzniku našeho sdružení je navrácení sochy TGM, v našich myslích je i druhá idea: tímto způsobem uctít památku všech obětí totality a připomenout to, co k nim vedlo. Dobře víme, že pokud se nedokážeme poučit z historie, může se opakovat. Pokud jde o samotné umístění sochy do Jihlavy, víme, že jde o věc složitou a je možné se na výběr místa dívat z různých úhlů. Všichni ve sdružení chceme, aby socha stála na místě dostatečně atraktivním, důstojném, viditelném a také na místě odpovídajícím významu prvního českého prezidenta. Přemýšleli jsme o tom hodně a víme, že zdaleka nejsme na konci. Chceme do procesu hledání adekvátního místa zapojit i občany Jihlavy, aby měli šanci se vyjádřit k možným lokalitám. Připouštím zároveň, že by se nám místo před gymnáziem velmi líbilo, ale v žádném případě ve svých úvahách nechceme zlikvidovat současné pietní místo. Umístění „kamenů“, připomínající nejbrutálnější politický jihlavský proces v současné době, v podstatě neumožňuje přečtení vysvětlující cedule. Ten kdo neví, tak nemá šanci se poučit a význam tohoto místa je tak potlačen. Děkuji moc za vaši reakci a zájem. Vážíme si každé reakce a snahy pomoc. Jsme rádi, když se mluví o „soše“, o tom kdo ji vyrobil, proč zmizela, za jakých okolností a o dalších souvislostech. Snad o tom svědčí i fakt, že paní Štěpánková, jejíž manžel byl hnacím motorem vybudování současného památníku, osobně sbírku finančně podpořila, za což tímto děkuji a přidávám ujištění, že kamenům nikdo z nás neublíží a od gymnázia neodstraní. Politické oběti komunistické totality si vytrpěli dost a my nepatříme k těm, kteří by chtěli jejich útrapy prohlubovat. Proto bych chtěl, aby se nevžilo pro „kameny“ umístěné před gymnáziem pojmenování „smírčí kameny“. Z historického hlediska totiž smírčí kameny stavěli vrazi a jiní kriminálníci na důkaz svého pokání. V tomto případě je postavily sami oběti, aby nebylo zapomenuto na ně a jejich „spolutrpitele“. Vám i všem lidem, kterým nejsou osudy politických vězňů a sochy TGM lhostejné za celé sdružení děkuji.

Nertvrdím, ž ebyla komunistka, ale kvůli karieře byla u komunistů, ale to je pěkný rozdíl. Takových lidí v té době bylo hodně

Pisateli Čochtanovi: Celá společnost je přece založena na střetávání názorů a dle mého názoru je to dobře. Každý z lidí "vnucuje" svůj názor ostatním. Politické strany "vnucují" své názory, kolegové v práci, rodiče dětem a děti rodičům. Myslím, že je to přirozené a správné. Vy jste asi měl na mysli vnucované jednostranné názory, kdy jsou druhé názory násilně potlačovány. Opět musím konstatovat, že to dělali jak nacisti tak komunisti, takže souhlasím s pisatelem Ladicem. Něco takového dnes přece není. Jestliže se vám nelíbí jedny noviny, teelvizní nebo rozhlasová stanice, tak ji můžete vypnout a naladit si jinou. Jsem rád, že i Jihlavské listy přispívají ke tříbení názorů tím, že zveřejňují pohledy na věc "zleva" i "zprava". Vždyť komunistické názory například jihlavských zastupitelů jsou na stránkách JL velmi často. Nikdy se nestalo se, že bychom je odmítli. Mnohdy je ale problém s diskutujícími na webu, kteří skryti v anonymitě, urážejí a řeší si tím své vlastní mindráky. Vždyť se podívejte i na tyto diskuzní příspěvky. Má maminka napsala názor a anonym tam připíše takový nesmysl, že byla kvůli kariéře v KSČ. A celá diskuze, která měla být přehlídkou různých pohledů na umístění sochy TGM, se rozplizne do osočování a lží. Omlouvám se za delší příspěvek mimo téma sochy TGM. Pokud chcete, můžete mě v redakci navštívit a můžeme si pohovořit o všem možném.