Terénní auto je ideální prostředek na průjezd dvou ulic v Horním Kosově. Město je neprohrnuje. Jsou totiž soukromé.

 Ulice Kaštanová a Jeřabinová vznikly před deseti lety a žije v nich asi 150 obyvatel. Město je ale od počátku neprohrnuje ani nečistí, protože některé pozemky mu jejich spolumajitelé odmítají převést.„Město sice neprovádí údržbu, ale na jediné volné místo sem osadí kontejnery, takže se tu nedá zaparkovat a pomalu ani projet," ukazuje Alice Škrabánková na kontejnery trčící ze sněhu a jmenuje i další paradoxy: ačkoli ulice není města, město na sebe převedlo lampy, které někde brání ve výjezdech z domů. Pro ně prý platí výjimka.

 Obyvatelům ulic už za deset let dochází trpělivost a mj. se také ptají, proč musí platit městu stejnou daň z nemovitosti jako obyvatelé udržovaných ulic. Soukromý majitel sice občas na urgence místních ulici prohrne, ale jednak bývá už sníh umrzlý a jednak to není jeho povinnost. Podle Alice Škrabánkové by prohrnutí dvou ulic navíc město nezruinovalo, zvlášť když jejich obyvatelé za spory města s vlastníky nemohou.

 Magistrátní odbor dopravy se brání: vjezd údržbářů na soukromou cestu by byl protizákonný. Zvlášť na vsích je přitom běžné, že traktorista placený obcí prohrne i kus soukromé nebo lesácké cesty. Co se týká kontejnerů, odbor životního prostředí argumentuje tím, že obyvatelé jsou povinni platit za odpad a kontejnery musí být rozesety v určitých dochozích vzdálenostech. 

 Město platit nehodláProč situace nastala? Než začal investor stavět nové domy, město s ním předběžně dojednalo i převod investic. Koncem roku 2001 obdržel majetkový odbor nabídku vlastníka ulice Bohuslava Šlígla na bezúplatný převod ulice a pozemků pod ní, kterou schválili jihlavští zastupitelé.

 Jenže následnou darovací smlouvu tři spoluvlastníci pozemků odmítli podepsat. Magistrát tedy loni navrhl převzít pozemky aspoň „svolných" majitelů (ty tvoří devět dvanáctin), ale to zastupitelé považovali za nesystémové a zamítli to. „Pro mě jsou komplikace v tom, že mi nikdo nezaplatí údržbu. Několikrát jsem se snažil sejít se se spoluvlastníky, ale nepodařilo se mi je přesvědčit," vysvětluje Bohuslav Šlígl, pro kterého se stává rizikem i to, že kdyby si na ulici někdo zlomil nohu, tak po něm může chtít náhradu.

 „Situace místních nám není lhostejná a děláme vše pro její vyřešení. Sám jsem osobně s třemi vlastníky jednal, ale stále trvají na úplatném převodu," říká vedoucí majetkového odboru Petr Štěpán, podle kterého by měli mít zájem na převodu pozemků i další vlastníci, včetně samotného majitele komunikace. Podle informací JL odmítá podepsat jedna z rodin, potomci původního majitele, kteří nyní žijí v Brně. Argumentují prý tím, že ve znaleckém posudku je hodnota investic 4,8 milionu korun, a proto nebudou převádět pozemky městu zdarma. Místní se ptají: Tak proč jim město nezaplatí? „Zatím všichni investoři nových zástaveb přistoupili na bezúplatný převod. První úplatný převod by byl precedentem, který by byl nespravedlivý vůči ostatním, a někdo by také mohl město vydírat," vysvětluje náměstek primátora pro majetek Josef Kodet (KDU-ČSL).