Populární herec Jaroslav Moučka zemřel minulou sobotu po dlouhé nemoci ve svých 86 letech. Rodák ze Studené u Telče (* 1923) si v letech 1944­-46 zahrál také na scéně Horáckého divadla.

 Moučka, původně učeň kamnářství či pekařství a vyučený strojní zámečník, začínal ochotnickým divadlem. Vypracoval se až do pražského Národního divadla a do Divadla na Vinohradech. Publikum Horáckého divadla vidělo mladého J. Moučku ve třinácti inscenacích. Začínal tu v sezóně 1944/45 kupcem Starikovem v Gogolově Ženitbě, zahrál si pak např. Kubu ve Strakonickém dudákovi, Zahradníka v Romanticích nebo Kováře v Čapkově Loupežníkovi. Objevil se ve Steinbeckově klasice O myších a lidech, ale v dobovém repertoáru si zahrál třeba i raněného Němce ve hře Partyzáni.

 "Nehrál tu první milovníky, ale spíše vedlejší role," nahlíží do archivu ředitel jihlavského divadla Josef Fila, "nepochybně se pak ale vypracoval na Vinohradech." Moučka se v Horáckém divadle těsně minul se slavnými herci své generace, jako byli např. Otomar Krejča (v HDJ 1940-42), Oto Sklenčka (1942­-44) nebo Jan Skopeček (1946-48). Moučka zde působil v éře ředitelů Ludvíka Žáčka (1940­-45) a Jana Strejčka (1945-47). Pamětníky této éry dnes již v okruhu HDJ nalézt nelze.

 Divadelní domovinou J. Moučky byla přes čtyřicet let pražská scéna na Vinohradech. Od padesátých let odehrál na divadle kolem 150 rolí, širokou popularitu si ale získal především účastí v desítkách filmů a seriálů. Jeho dvě nejslavnější role vystihují dvě polohy J. Moučky jako herce ­ byli to na jedné straně čert Trepifajksl z filmové adaptace Drdovy pohádkové hry Dalskabáty, hříšná ves (po boku J. Bohdalové), a na straně druhé přísný, ale bodrý tajemník KSČ Pláteník ze seriálu Okres na severu (1980). Podobnou roli si zahrál např. v Dietlově seriálu Nemocnice na kraji města.

 "Hrál ty Pláteníky, nestyděl se za to a byl rád, že má práci. Byl takový typ i fyzicky ­ stává se to, že je herec režiséry zaškatulkován do jednoho typu role. Někdo se s tím smíří, někdo ne a musí pak odejít od divadla...," uvažuje ředitel HDJ J. Fila.

 Moučka byl pro režiséry také oblíbeným představitelem spravedlivých a lidských vyšetřovatelů v detektivkách (Vrah skrývá tvář, Na kolejích čeká vrah). Hrál i ve filmech Dařbuján a Pandrhola, Smrt si říká Engelchen, Atentát, Markéta Lazarová, Pěnička a paraplíčko atd., v seriálech 30 případů majora Zemana, Panoptikum města pražského, Synové a dcery Jakuba Skláře nebo Dnes v jednom domě. Zahrál si i v dabingu ­ u dětí je velmi oblíbená jím namluvená postavička létajícího strýčka Fida ve večerníčku Tip a Tap.

 V rodné Studené u Telče (mj. i rodišti spisovatelky Vlasty Javořické) se J. Moučka během života neangažoval. "Hlásíme se k odkazu Vlasty Javořické, organizujeme např. její pochody, ale nepořádaly se tu žádné oslavy výročí nebo jiné aktivity spojené s panem Moučkou," uvažuje starosta obce Josef Rod. Jaroslava Moučku podle svých slov vnímal jako dobrého herce, ať už hrál jakoukoli roli. "Sledoval jsem ho i v seriálu Okres na severu. Ten byl tehdy poplatný době, ale dnes jsou zase jiné takové seriály...," dodává starosta Rod (nezávislý za KSČM).

 Jaroslav Moučka se angažoval ve stranických a odborářských orgánech, hrál funkcionáře v režimu poplatných propagandistických a ideologických dílech, nosil titul zasloužilý umělec, převzal Státní cenu Klementa Gottwalda. Po roce 1968 se ovšem objevil i ve slavném trezorovém filmu Ucho s J. Bohdalovou a R. Brzobohatým, jasně brojícím proti estébácké diktatuře. V šedesátých letech stál na straně reformy a Pražského jara a na protest proti okupaci 1968 vystoupil z komunistické strany (v roce 1977 pak znovu vstoupil). Jak uvedla ČTK, zrušil Moučka dokonce veškeré kontakty se svým bratrem, který byl v padesátých letech mj. vedoucím vyšetřovatelů StB v procesu s Miladou Horákovou.

 Jako kumštýř byl Jaroslav Moučka nepochybně v každé své roli mimořádně mistrným hercem.