Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Spisovatelka Božena Němcová (rodným jménem Barbora Novotná, později Panklová, 1820 Vídeň? - 1862 Praha -  Nové Město) pobývala v Polné v letech 1840-1842. Na její počest byla v červnu 2017 na prvním nádvoří zámku také odhalena spisovatelčina bronzová socha. Zhotovena byla díky donátorskému daru podle vzoru polenského sochaře Jana Adolfa Vítka (1899-1950), jehož dílo je uloženo v Městském muzeu Polná. 
Pobyt Němcové v Polné, kde se poprvé seznámila s českou literaturou, dodnes připomíná též pamětní deska na domě č. 47 na Husově náměstí, kde pobývala. V samotném seriálu, který se v neděli uzavře čtvrtou částí, se ovšem konkrétní zmínka o spisovatelčině polenském pobytu neobjevila.

Svobodomyslná žena
Nejvýznamnější českou spisovatelku před několika roky přiblížil např. ve svých přednáškách v Polné a ve Velkém Meziříčí Jan Prchal, předseda polenského Klubu za historickou Polnou. Jak vzpomíná, z reakcí některých účastníků tehdy vycítil nelibost, když Němcovou též vylíčil (mimo jiné) jako „ženu na svou dobu snad až přespříliš svobodomyslnou, hledající štěstí a lásku v objetí mužů – zvláště v pražském prostředí.“
„Sama Němcová si v kratičkých poznámkách, jež si pravidelně zapisovala, uvedla svůj ´vřelý´ vztah k patnácti mužům; v záznamech jsou slova jako ´láska´, ´první láska študenta´, ´věrný milovník´ nebo ´vyznání lásky´…,“ popisuje Prchal. 
Není podle něho lehké hodnotit její životní „styl“ s odstupem času.  

„Domnívám se, že odsuzovat její feministické projevy (nota bene milostné vztahy) nám nepřísluší,“ uvažuje Prchal s tím, že zhotovit scénář pro několikadílný filmový obraz, mapující nelehký život Němcové, bylo podle něho pro autorky televizní série úkolem nelehkým. 

„Ze scén je patrná snaha přiblížit nám slavnou ženu především jako člověka se všemi kladnými i zápornými vlastnostmi a projevy. Dialogy jsou často plné emocí a děj nutí diváka k zamyšlení. A to se scenáristkám i režisérce Lence Wimmerové, domnívám se, podařilo,“ míní Prchal. 
Jak ale dodává, chyběla mu ve zpracování scénka z dvouletého pobytu Němcové v Polné, kde se jí dostala v obrozenecké společnosti do rukou poprvé česky psaná kniha a kde se narodila její dcera Theodora (pokřtěna 19. června 1841, pozn. red.)
„Avšak uvědomuji si, že do čtyřdílné minisérie není možné vtěsnat veškeré životní etapy spisovatelky,“ konstatuje Prchal. 

Jak apeluje, měli bychom si všímat a hodnotit především odkaz osobnosti, a ten je v případě Němcové v podobě pohádek, pověstí, povídek a nejznámějšího díla „Babička“ bohatý, hodnotný, úžasný. 

Takhle to nebylo 
Dr. Ivan Prokop, někdejší předseda a nyní už třetí rok místopředseda Klubu za historickou Polnou, hodnotí ze tří zatím odvysílaných dílů právě ten třetí jako nejslabší. 
„První dva díly jsem bral, bylo to takové syrové a dost autentické, co se týče prostředí, toho vztahu atd. Třetí díl mi přišel takový selankovitý, myslím si, že to tak nebylo. Tak, jak jsem si o tom přečetl různé materiály, Němcová to měla daleko těžší a ta domácnost úpěla, ty děti nebyly v takové pohodě,“ uvažuje. 
V domácnosti spisovatelky panovala podle I. Prokopa značná bída: „Když vidíte ty interiéry (v seriálu), tak to je takové poměrně honosné. Myslím si, že to tak nebylo, že to je trošku nadnesené.“  
Řadu diváků série podle reakcí a komentářů zaskočily sexuální scény a vykreslení vztahu Němcové k mužům. „To asi pravdivé je, protože ona po těch mužích jaksi šla docela agresivně. To nebylo, že by muži dobývali ji, ale ona spíš dobývala ty muže,“ reaguje na tuto stránku seriálu I. Prokop.     

Také jeho ale mrzí, že v seriálu byl opomenut spisovatelčin pobyt v Polné: „Pokud jde o scénáristky, myslím si, že to byla chyba,“ argumentuje Prokop, „protože jednak se tady narodila a byla zde pokřtěna její dcera Dora, a v Polné se také Němcová seznámila s místními vlastenci, s Antonínem Pittnerem, pozdějším starostou od roku 1866.“
Obchodník Pittner provozoval obchod a vinárnu, kde se polenští vlastenci – obrozenci scházeli. „Z Borové sem snad dokonce přijel i Karel Havlíček Borovský. V Polné Němcová začala číst české knihy, do té doby četla německy. S českou literaturou se setkala až tady, což je poměrně významný okamžik, který v tom filmu byl opomenut,“ zdůrazňuje I. Prokop.    

Jak vysvětluje, obsahují deníky spisovatelky poznámku, že v Polné četla Alhambru (překlad z angličtiny). Polenský kněz poté Němcové půjčoval další české knihy, Tyla atd. 
Vliv na spisovatelku měl též zmíněný obchodník Pittner, který odebíral Krameriovy noviny, Českou wčelu (příloha Pražských novin, vycházela 1834 až 1847, kam přispívali např. Karel Havlíček Borovský, František Ladislav Čelakovský, Božena Němcová, Václav Bolemír Nebeský či Karel Slavoj Amerling, pozn. red.) či Květy (vycházely 1834–1848, šlo o tzv. zábavník sloužící hlavně k organizování českého národního hnutí. Vznikl přejmenováním časopisu Jindy a nyní, který v roce 1833 převzal Josef Kajetán Tyl, pozn. red.).

„Máme tady v Polné v muzeu dva dopisy, kdy v roce 1845 žádala (už z Prahy, pozn. red.) obchodníka Pittnera, aby jí zapůjčil na maškarní ples polenský kroj. On jí sehnal a poslal kroj z Polenska – někteří badatelé říkají, že to byl kroj německý. Ona poté píše, že kroj vrací, že děkuje a že se kroj líbil,“ připomíná I. Prokop.    

„Jako polenské lokal-patrioty nás mrzelo, že z toho Polná vypadla, když je to čtyřdílný seriál, takže to místečko by tam možná bylo, na úkor jiných záběrů, které třeba nejsou tak významné. Byli jsme z toho trošku ´otrávení´. Nicméně je to umělecká nadsázka a umění je něco jiného než historická věda,“ uzavírá místopředseda Klubu za historickou Polnou.    

Rozporuplné hodnocení
Vedle Klubu za historickou Polnou působí v Polné Spolek polenského muzea. Za cíl si klade podporovat rozvoj regionálního bádání v oblasti historie a přírodních věd a zpřístupňovat výsledky vědeckého poznání nejširším vrstvám obyvatelstva.  
Jak na dotaz JL uvádí Miluše Skočdopolová, předsedkyně Spolku polenského muzea v Polné, na nový seriál Božena se těšila s napětím i radostí. 

„Mé hodnocení je rozporuplné. Nejvíce je kritizováno přeobsazení hereček, ale to mi nevadilo, líbily se mi obě,“ uvádí Skočdopolová po zhlédnutí tří dílů série. Podle svých slov také obdivovala výborné dobové kostýmy i vybavení místností. 
„Děj mi přišel zdlouhavý, někdy i nudný. Reálné milostné scény byly většinou zbytečné, např. milování s Nebeským na ulici v dešti u vrat, nahá ženská u Němce, když píše v Uhrách dopis manželce. Všichni vědí, že Němcová byla svému muži nevěrná a on jí také, ale proč to tak naturalisticky zobrazovat (např. znásilnění B. N. jejím mužem). Předpokládala jsem, že se něco z jejího života dozvíme, ale jistě ne to, jaká byla v posteli. A nyní jsem zvědavá, jaký bude čtvrtý díl,“ uvažuje Skočdopolová. 

Je to trošku fabulace
„Musím se přiznat, že seriál nesleduji nijak cíleně. Přesto mám pocit, že některé v něm zobrazené motivy jsou trošku fabulace,“ komentuje dosud odvysílané díly série Marta Vomelová, jednatelka Spolku polenského muzea v Polné. 
Významnější absencí v seriálu je i podle ní skutečnost, že filmaři nezmínili pobyt Němcové v Polné. „V zásadě mi to až tolik nevadí, ale zase na druhé straně řada autorů uvádí, že právě tady v Polné se jí narodila dcera Theodora,“ uvažuje Vomelová. 
Také ona připomíná, že právě prostředí Polné je přisuzováno probuzení lásky Němcové k české literatuře tím, že jí zde došly německy psané knihy a poprvé si tady četla českou knížku. „Pokud by tedy seriál měl ambici odpovídat historické skutečnosti, Polná by zde měla být alespoň zmíněna,“ uvažuje M. Vomelová. 

Diskuze k článku