OBA byli pravomocně odsouzeni za tragickou dopravní nehodu, při které vyhasly pokaždé dva lidské životy. Přesto Martin Krechler (vlevo) a Jakub Čtveráček inkasovali u Okresního soudu v Jihlavě rozdílné tresty. Detailní analýza obou případů se pokouší vysvětlit, proč. Foto: archiv JL
V minimálně novodobé historii okresního soudnictví dosud nikdy dvě dnes už pravomocná rozhodnutí nevyvolala u veřejnosti tolik vášnivých diskuzí a emocí.
I když od rozsudků nad viníky fatálních dopravních nehod u Vílance a Čenkova na Jihlavsku už uplynul nějaký čas, pořád jde o velmi živé kauzy.
Stačí jet autobusem, chvíli brouzdat po internetu nebo sociálních sítích na to, abyste během chvíle zjistili, že laická veřejnost oba případy, při kterých svorně vyhasly dva životy, v sobě stále nemá uzavřeny.
Lidé u piva v hospodě, v rámci internetových diskuzí, zkrátka skoro všude, kde vás napadne, řeší vlastně stále pořád dokola mimo jiné základní otázky: Jak je možné, že odsouzení inkasovali tak rozdílné tresty, které navíc jsou nejen podle pozůstalých naprosto směšné…
Právě proto se v následujících řádcích ještě jednou a naposledy v JL vracíme k oběma tragédiím, které už napořád obrátily během vteřiny život několika rodinám o 180 stupňů.
V redakci totiž věříme, že právě detailní analýza obou dopravních nehod a rozhodnutí, která pokaždé padla u Okresního soudu v Jihlavě, definitivně odpoví na výše zmíněné otázky, které svou rezonancí už dávno přesáhly hranice Vysočiny.
Otázka první:
Co se vlastně stalo?
Vlastně ani nejde začít ničím jiným než alespoň základním shrnutím faktů obou tragických nehod, které se staly už v průběhu loňského roku.
K první došlo na konci března 2019 u Vílance nedaleko Jihlavy. Podle pravomocného rozsudku Jakub Čtveráček (26) jako řidič Audi RS3 Sportback nepovolenou a nepřiměřenou rychlostí v levotočivé zatáčce vjel do protisměru, kde se čelně střetl s protijedoucím vozem Škoda Felicia.
Ve škodovce v té chvíli cestovali dva muži z Pavlova na Jihlavsku na noční směnu do zaměstnání.
Utrpěli taková zranění, která nebyla dál slučitelná se životem.
K nehodě u Čenkova poblíž Třeště došlo 18. srpna loňského roku. Hodiny tehdy ukazovaly chvíli před třetí hodinou ráno. Dva opilí mladíci se v té době vraceli z taneční zábavy po levé straně směrem na Třešť.
Záhy do nich s vypůjčeným autem narazil přední částí staršího Volkswagenu Passat vozu namol opilý Martin Krechler (26) z Třeště. Když mu v jihlavské nemocnici o víc než dvě hodiny po tragédii zdravotníci odebrali krev, ještě pořád z ní zjistili přítomnost více než 2,5 promile alkoholu.
I následky tohoto střetu byly fatální. Oba mladíci na místě zemřeli. Jeden ležel ve struze a tělo dalšího náraz odmrštil dokonce několik desítek metrů daleko. Ani jejich zranění podle soudních znalců nebyla dál slučitelná se životem.
Otázka druhá:
Proč k tragédiím došlo?
Patří podotknout, že kriminalisté odvedli v obou případech precizní práci. Spisový materiál pokaždé dozorujícímu státnímu zástupci případu s návrhem na podání obžaloby k soudu postoupili po zhruba ročním vyšetřování. Zvláště v případě nehody u Vílance odvedli titěrnou, místy až mravenčí práci, což bylo zejména u vílanecké nehody extrémně důležité.
Pražský obhájce obžalovaného Čtveráčka v rámci hlavního líčení totiž chvíli zkoušel prokázat, že poškození jedoucí ve felicii neměli zapnutá světla, a proto je Čtveráček neviděl. Nakonec ale od téhle strategie obhajoba rychle ustoupila a prakticky v plném rozsahu přiznala zavinění nehody.
Soudní znalec z oboru dopravy během hlavního líčení totiž jednoznačně konstatoval, že Čtveráček jel chvíli před nehodou moc rychle. Musel místem projíždět rychlostí nejméně 105 kilometrů v hodině. Proto, aby zatáčku vůbec projel, musel do protisměru, kde došlo ke střetu obou vozidel.
Bezpečné projetí zatáčky a odvrácení nehodového děje by se dalo podle znalce absolvovat pouze v případě, pokud by viník nehody respektoval dopravní značení a doporučení na snížení rychlosti v daném úseku na 70 kilometrů v hodině.
Ohledně venkovské nehody byla příčina nehodového děje ještě jasnější. Hlavní roli v ní totiž sehrál alkohol v těle obžalovaného řidiče. Víc než 2,5 promile alkoholu naprosto zásadním způsobem ovlivnily podle soudního znalce úsudek obžalovaného za volantem.
Znalec mimo to konstatoval, že za nehodou v žádném případě nestál technický stav vozu a nikterak neovlivnil ani její průběh. Vůz se s mladíky střetl v rychlosti někde mezi 68 a 74 kilometry v hodině.
Otázka třetí:
Proč ani jeden z řidičů neskončil ve vazbě?
Dost možná první otázka, nad kterou se veřejnost ve větší míře začala pozastavovat. Přitom odpověď na ni je veskrze jednoduchá. Oba obžalovaní čelili obvinění z nedbalostních trestných činů. V takovém případě proto podle platných zákonů není dán ani jeden z možných vazebních důvodů.
Obvinění sice oba skončili v cele předběžného zadržení, ale po provedení procesních úkonů je policisté dál už ve věci stíhali na svobodě.
Rozdíl mezi oběma mladíky byl ale v tom, že viník nehody u Čenkova kvůli těžké opilosti nejdřív musel vystřízlivět na jihlavské záchytce.
Hned po nehodě navíc Krechler právě kvůli alkoholu přišel i o své řidičské oprávnění, kdežto Čtveráčkovi „papíry“ zůstaly až do doby, než rozsudek soudu v Jihlavě nabyl právní moci.
Více v tištěném vydání JL s datem 23. 10.
Diskuze k článku