Ilustrační foto: archiv JL
Nadcházející víkend se ponese obcemi na Jihlavsku v předvánoční náladě. Přinese ji řada akcí.
V sobotu 23. 11. nachystali v sokolovně v Opatově Adventní krámek (10 – 17). Vánoční trhy mají na tento den připravené ve vyhřívaném stanu na náměstí v Lukách nad Jihlavou (9 – 15)
Sváteční atmosféru navodí akce Před-adventní světélkování v Třešti. V sobotu od 10 do 16 hodin se bude před tamním kulturním domem i v jeho prostorách konat prodejní předvánoční trh. Nabídne vánoční aranžmá, věnce, ozdoby, bižuterie nebo řezbářské výrobky.
V programu bude místo i na pohádku. Maňáskové divadlo DDM Třešť uvede ve 13.30 O perníkové chaloupce, v 15 hod. Kašpárek v pekle.
Zájemci si také budou moci samy zdobit perníčky, vyrobit si vánoční přáníčka atd.
Kulturní dům v Batelově ožije v neděli 24. 11. Předvánočními trhy (9 – 15).
Diskuze k článku
Advent (z lat. adventus = příchod) je začátek liturgického roku,
Aktualitou JL je článek:
Víkend ve znamení předadventní nálady
Ilustrační foto: archiv JL
22.11.2019 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Ladislava Brabencová
Nadcházející víkend se ponese obcemi na Jihlavsku v předvánoční náladě. Přinese ji řada akcí.
V sobotu 23. 11. nachystali v sokolovně v Opatově Adventní krámek (10 – 17). Vánoční trhy mají na tento den připravené ve vyhřívaném stanu na náměstí v Lukách nad Jihlavou (9 – 15)
Sváteční atmosféru navodí akce Před-adventní světélkování v Třešti. V sobotu od 10 do 16 hodin se bude před tamním kulturním domem i v jeho prostorách konat prodejní předvánoční trh. Nabídne vánoční aranžmá, věnce, ozdoby, bižuterie nebo řezbářské výrobky.
VÁNOCE 2019 BEZ STROMEČKU, BETLÉMU?
NEBO V RÁMCI PŘÁTELSTVÍ NA VĚČNÉ ČASY A NIKDY JINAK,
„DJÁDJA MARÓZ“ ?
Jan Schwarz
Emeritní patriaarcha Cčsh a unitářský pastor v Třebíči:
Spinoza, Tolstoj, Schweitzer i Kant a další moudří věděli, že pravá víra je zatím skryta v zárodku, že záleží jenom na nás, na lidech, jestli se jí podaří uchovat, jestli mezi námi zahyne, nebo se zítra v našem srdci rozvine, přátelé již dnes probuzení, avšak nikým a k ničemu nenuceni; pravá víra nás objevuje láskou.
TGM má na vlajce: Pravda vítězí. . . syn Jan, ale dá to fušku,
viz současné demonstrace v Praze.
Havel: Pravda a láska zvítězí na lži a nenávistí, to není klišé jak říká Klaus,je to
/ demokracie nad totalitou/
——————————————
1. blade říká:
Středa, 20. 11. 2019 v 9:52
Válečná seménka:
Podle CIA Amerika utratila na zničení SSSR celkem 13 bilionů dolarů.
Je komentář určený pro tu část veřejnosti nad 60 let o které mluví Zeman:
„Třetina obyvatel této země je slabá
duchem. Každý sedmý občan je debilní
nebo dementní nebo alkoholik,“ to
prohlásil Miloš Zeman v roce 1992,
když bojoval proti celostátnímu referendu.
———————————————————————
Obsah anonymního komentáře pochází ne z
prefabrikátů vyrobených v panelárně v Jihlavě,
ale v Moskvě.
Podílejí se na ní renomované agentury na prací prášky.
Oddělení pro praní buněk mozkových
důchodců a venkovského obyvatelstva,
spolupracují s renomovanými
psychology a psychiatry.
V roce 1939, stejně jako v roce 1989,
stejně jako dnes je zřejmé,
PRAGA CAPUD REGNI
/ pejorativní Pražská kavárna byla už na Zemanovu koresponďáku k jeho první volbě/
Hlavní město s universitami a studenty,
kteří se ve svém věku zatím nebojí o své děti
dokáže říct co si myslí.
Nejlepší ukázkou a dokladem je jak dlouho to trvalo,
než Sametová revoluce dorazila do Jihlavy,
TRVALO TO TÝDEN
30 let je dlouhá doba od Sametové revoluce,
teprve pan Beran mne upozornil na můj omyl v datování. Fakt je, že:
———————————————
Listopad 1989 propukl v Jihlavě až týden po demonstraci v Praze
—————————-----------------
Více na https://www.e15.cz/magazin/listopad-1989-propukl-v-jihlave-az-tyden-po-demonstraci-v-praze-853327
Listopad 1989 propukl v Jihlavě až týden po demonstraci v PrazeTomáš Blažek11. listopadu 2009 • 10:31 var author = ‚Tomáš Blažek’; Revoluční nálada se do Jihlavy dostala opožděně. První jiskry solidarity s Prahou vznikly mezi vysokoškoláky. div#ads-widesquare td{ background:transparent; margin:0px; padding:0px; } if(typeof _SAS === ‚object’) _SAS.ad({site:’E15′,pos:’Rectangle480-1′,type:’article’}); Fáma, že při zásahu policie proti studentům na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989 byl ubit student Martin Šmíd, působila výbušně i v Jihlavě. Byla překročena mez toho, co byli lidé ochotni odumírajícímu totalitnímu režimu tolerovat. Jenže zde byli toho dne na okresním výboru KSČ ve vší spořádanosti přijati nejlepší studenti okresu. Po revoltě ani stopy. Na vysoké to začalo První ohnisko revoluce vzniklo už následujícího dne v prostředí tehdejší jihlavské pobočky brněnské Vysoké školy zemědělské, kde se studenti scházeli v učebnách už o víkendu 18. a 19. listopadu. Radili se, jak na pražskou protistudentskou represi reagovat. „Protože jsem měl v té době syna na brněnské architektuře, prvně jsem volal tam. Studenti vysokých škol si přes víkend vyměňovali informace a domlouvali se na protiakci. Nebyl internet, nebyly mobily, a tak se šířily informace často i značně zmatečné,“ vzpomíná Zdeněk Laštovička, kterého 17. listopad 1989 zastihl jako pedagoga zmíněné vysokoškolské pobočky. V pondělí poté ještě Jihlava spala. Aktuální informace z Prahy a Brna sem proudily pomalu a to ještě jen do akademických kruhů. Změna přišla v úterý 21. listopadu ráno, kdy studenti vysoké školy vstoupili do stávky. A v ohlase na zprávy o každodennních a stále sílících demonstracích v Praze se shromáždila hned ráno skupinka studentů také před jihlavskou střední průmyslovou školou. Zpočátku brali své shromáždění jako recesi (autor článku byl mezi nimi). Jenže události už měly svou vlastní energii, takže zprvu nadsazené volání: „Je stávka, nechoďte do školy!“ už nebrali další příchozí jako legraci. Před osmou hodinou už byl z původních čtyř studentů dav dobře dvousethlavý, opojený euforií, že už není cesty zpátky. Na průmyslovce už toho dne vyučování nezačalo. „Dění na průmyslovce uvedli do pohybu studenti, kterým se zřejmě ten den nechtělo moc do vyučování. Vyzývali, abychom podpořili revoluční dění v Praze. Před vchodem se srotil celý dav,“ říká Jiří Šenigl, který byl tehdy ve čtvrtém ročníku. Vedení školy proti studentům nezasahovalo, od počátku s nimi jednalo. Malé skupinky se z průmyslovky vydávaly na ostatní školy, aby vymohly možnost promluvit s dalšími studenty. Pětice, ve které šel Šenigl, zamířila na zdravotní školu v Husově ulici. „Ve vstupu nám bránil školník, nakonec jsme se dovnitř dostali. Když jsme po jednání vyšli ven, posbírali nás policajti. Zapsali si údaje a zase nás pustili,“ říká Šenigl. Když se vrátil, stávkový výbor už jednal s vedením školy. „Byli jsme jeden z kamínků, které uvolnily lavinu,“ míní. Hlavními lídry prvních dnů revoluce v Jihlavě však byli vysokoškoláci. Zprostředkovávali přísun informací, na školách vysvětlovali, jak kreslit letáky a kam je vylepovat. „Na jednání OV KSČ se hodně probíralo dění na vysoké škole, studenti mluvili o výhrůžkách, že kdo se bude angažovat, nemusí dostudovat,“ vzpomíná nynější zástupce ředitele gymnázia Miloš Janderka. Ve středu 22. listopadu se večer poprvé na náměstí Míru sešla skupina lidí, kteří na znamení solidarity s pražskými demonstranty u kašny zapálili svíčky. „Informace jsem měla od dcery z Prahy. Říkala jsem si, že se něco podstatného děje, a přestože jsem byla na nemocenské, tak jsem se zabalila do kabátu a šla na náměstí. Cítila jsem, že u toho musím být,“ vzpomíná na listopad 1989 evangelická farářka Daniela Brodská, tehdy disidentka a dispečerka autodopravy. O tři měsíce později se Brodská stala starostkou města. Ještě něco se stalo 22. listopadu. Mimořádně zasedaly rady Okresního národního výboru a okresní Národní fronty. Schválily podporu tehdejší vládě generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše. Stalo se nevídané: hlasování, které se mělo stát aktem jednoty KSČ a trpěných stran a organizací, se zdrželi zástupci socialistů, lidovců a Klubu filatelistů. Zdánlivě překvapující je, že mezi těmi, kdo se postavili proti Jakešovi, byl dodnes přesvědčený komunista Pravoslav Schleiss. Vedl filatelisty. „Odmítl jsem podpořit Jakešovu vládu, protože partaj se nezasadila zásadně o to, aby lidi přesvědčila. Členové tehdejšího ÚV KSČ šli na ruku druhé straně. Drtivá většina Jakeše podpořila, ale já už tehdy neměl pocit, že je ten stav udržitelný, že se něco musí změnit, například propaganda mezi lidmi. Většina chtěla změnu, ale Jakeš už vládnout nebyl schopen,“ vzpomíná Schleiss. Občanské fórum vzniklo v Jihlavě 23. listopadu. U jeho zrodu byl například disident a pozdější spoluzakladatel ČSSD Pavel Novák, budoucí poslanec Tomáš Fejfar, zmíněná Daniela Brodská a její manžel Petr či lékař Pavel Svítil. Do konce listopadu vznikly na jihlavském okrese tři stovky buněk Občanského fóra. Každý večer se na náměstí konaly demonstrace, účastníků přibývalo. Čtyřiadvacátého listopadu se objevili už i řečníci, o den později přijeli i zástupci pražských studentů. Oficiální moc jednala se zástupci Občanského fóra v Jihlavě poprvé 26. listopadu. Velké generální manifestace 27. listopadu se na náměstí zúčastnilo deset až patnáct tisíc lidí. „Okamžitě jsme cítili, že ustal tlak. Ti, co nás hlídali, si velmi rychle začali hlídat vlastní záda,“ vzpomíná tehdy dlouhovlasý rocker Vítězslav Schrek. Toto datum bylo také pro mnoho lidí signálem, že je čas změnit stranu. Ze zarytých komunistů se přes noc stávali horliví revolucionáři. Říkalo se jim „převlékači kabátů“ a pro mnoho lidí je toto téma dodnes silně citlivé. ONLINE: Česko slaví 30 let svobody. Na listopad 1989 zavzpomínají Klaus i Horáček >>> Kdo se dral do KSČ Zmíněný filatelista Schleiss se netají: byl odpůrcem revoluce. „Já jsem přesvědčení nezměnil, ale převlékače kabátů jsem samozřejmě zažil, byli to ti nejposlednější členové KSČ. Vyloženě se tam drali a pak byli mezi prvními, kteří knížky zahazovali,“ řekl. Také Zdeněk Laštovička si převlékače pamatuje. „Dodnes je potkávám. Je jich několik kategorií – skromní, spíše pracovití, mírně aktivní a super aktivní. Z těch „super“ chtě nechtě musím sledovat jednoho, který je klasickým úspěšným a drzým převlékačem. Otočil o 180 stupňů, začal pracovat na popularitě své osobnosti a kupodivu mu to docela vychází,“ říká Laštovička, který byl v listopadu 1989 zvolen na jihlavské vysoké škole do čela Občanského fóra. Sám se s jedním z převlékačů úspěšně soudil. „Nemají daleko k vhodným advokátům, jsou drzí, dokáží nepravdivě napadat, jsou to ubozí jedinci. Pokud je někdo bystrý, snadno je pozná,“ míní Laštovička. $(‚p, h1.title’).selectionSharer(); $.clipboard(); Autor: Tomáš Blažek
.... a "Zdeněk" to vše zaspal jak králíček ve Stavoprojektu :-D