David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

V zaměstnání pomáhá a chrání. Když mu ale skončí služba, tak Josef Vítů (24) z Telče sedne na kolo. Nedávno se mu ale podařilo spojit obě činnosti najednou. Jako policista z obvodního oddělení v Telči se jako jediný z Vysočiny dokázal probojovat přes neúprosné síto kvalifikace v celorepublikové konkurenci na v pořadí už třetí Světové policejní hry. Ty se konají vždy po dvou letech, letos bylo jejich dějištěm italské Miláno. 

„Itálie je země cyklistiky, proto tam tahle disciplína i byla. Za dva roky už tam asi zase nebude,“ míní. V rámci závodu musel ujet trasu dlouhou 120 kilometrů a nastoupat 2.200 výškových metrů.
Na hry se do cyklistického závodu dostal ještě s jedním kolegou z Česka. V obrovské celosvětové konkurenci Vítů dojel na čtvrtém místě. „S tím jsem tam určitě neodjížděl, že bych měl ambici být v celkovém pořadí takhle vysoko,“ dodává. Za úspěchem stojí forma, kterou si načasoval přesně na světové hry.

Dva týdny před nimi měl možnost účastnit se prestižního podniku Dolomitenmann. „Je to opravdu extrémně těžký závod. I proto si myslím, že se mi v Miláně povedlo zajet takový výsledek,“ vysvětluje.
Od třetího místa ho v Itálii dělilo jen něco málo přes 120 sekund. „Ti první tři byli prostě lepší cyklisté. Nemyslím si, že jsem měl navíc, forma se mi sešla a nedělal sem chyby v těžkém a namoklém terénu. Závod byl hodně kopcovitý a já nejsem zrovna žádný extra vrchař.“ vysvětluje.

Za dva roky se konají policejní hry v Kuvajtu a policista se domnívá, že tam se cyklistika nedostane. „Příští rok je policejní mistrovství Evropy, tak se chci zkusit kvalifikovat tam,“ nastiňuje své nejbližší plány. 
Důležité pro něj bylo, že za ním do Itálie na závody dorazili jeho nejbližší. „Můj kamarád Jan Procházka z Třeštice to všechno zburcoval. Přijelo dohromady asi deset lidí včetně rodiny a přítelkyně,“ vypočítává. Přiznává, že pro něj byli pozitivním dopingem. 
Speciální přípravu měl i od policie. „Měl jsem v srpnu týden služebního volna, kdy jsem mohl potrénovat,“ říká. Přes zimu hodně času tráví na běžkách nebo běháním.

„Je to úplně normální silniční kolo, se kterým jezdím závody v Čechách, ročně na něm najezdím od osmi do deseti tisíc kilometrů,“ dodává. Po závodě měl možnost si Itálii prozkoumat i jinak než z cyklistického sedla.
„Byli jsme se podívat i v Katedrále Narození Panny Marie nebo i na severu u jezera Como,“ popisuje turistické zážitky. Kolegové na stanici si jeho úspěchu a pozitivní reprezentace sboru váží. „Už proběhly nějaké náznaky a signály, že bych měl donést nějaké občerstvení, tak asi něco proběhne,“ říká.

On sám je hlavně rád, že si mohl poměřit své síly na kole s policisty z celého světa. „Hlavně tam byli borci z Ekvádoru, kteří jsou zvyklí žít ve vysokých nadmořských výškách, mají víc červených krvinek, a to bylo moc znát,“ hlásí.
Překvapilo ho hlavně to, že někteří měli například speciální kola s vysokými ráfky, ale přesto ho dokázal předjet jen Ital, Malajec a třetí pozici bral také domácí Ital.

„Všechno to byli závodníci, kteří jsou sice u sboru, ale spíše se profesionálně věnují právě cyklistice,“ dodává. Na trati moc krizových momentů neměl. „Závod se začal poměrně zostra. Kolumbijec to rozjel od podlahy. Nasadil strašné tempo, byť to bylo do kopce,“ říká. „Z přední skupiny jsem si musel vystoupit, ale postupně jsem ji dojel zpátky,“ dodává. Obával se totiž, že by mu v takovém zběsilém tempu mohly dojít síly, proto takticky zpomalil.  
Josef Vítů podotýká, že člověk musí trénovat celý rok. Přes zimu hodně času tráví v posilovně nebo běháním.

Diskuze k článku