Antonín Zvěřina
region
tel.:+420 567 578 034
mobil:+420 736 193 623
zverina@jihlavske-listy.cz

Chov exotických ptáků - záliba Ladislava Pýchy z Kracovic místní části Starče na Třebíčsku. „Pocházím od Znojma, bydleli jsme v domě na vesnici. Tam jsme chovali holuby, králíky, prasata, kozy a další užitková zvířata,“ vzpomíná. Znamenalo to pro něj, že po návratu ze školy okamžitě následovala práce - pasení koz či chození na kopřivy... „Tehdy jsem tíhl k holubům a pořídil jsem si i andulky, kanáry,“ vysvětluje. 
Když se přestěhoval do Kracovic, dovezl si holuby s sebou a pořídil si i koně. 
Sedm let pak s párem koní stahoval dřevo v lese. Po změně zaměstnání se postupně začal vracet k chovu exotických ptáků. Přiznává, že je to pro něj radost. 
Netají, že tato záliba vyžaduje hodně času, a to každodenně nevyjímaje víkendy a svátky. 
„Musí se také kontrolovat zdravotní stav ptáků a v případě nějakého onemocnění nejlépe navštívit specializovaného zvěrolékaře,“ vysvětluje Pýcha.  

Různé dospívání
„Když začne chovatelská sezona, mění se krmení a ptáci se začínají pářit. Ale každý druh jinak dospívá,“ naznačuje.  Poznamenává, že někteří ptáci hnízdí již druhým rokem, někteří za šest let a mnohdy i ve vyšším věku. 
Dostáváme se ke krmení. Chovatel netají, že většinou se jedná o plodiny, které rostou v domě a okolí. „Některé plodiny si zamrazím, koupil jsem si kvůli tomu nový mrazák. Samozřejmě kupuji i zrní. I přesto ptáci nedostanou takovou skladbu jako v přírodě,“ připouští Pýcha.  
V zimním období nakupuje například jablka. „Ty musí ptáci dostat každý den,“ nastiňuje chovatel. Vysvětluje, že luštěniny se musí povařit, protože syrové obsahují látky, které exotickým ptákům škodí.   
Strava musí obsahovat i vitamíny a samozřejmostí je každodenní čistá voda. „Pokud jde o chov, nikdo v něm nesmí hledat peníze, výdělek. Pro chovatele je největší zážitek, když mu rodiče vyvedou mládě na bidlo,“ zdůrazňuje Pýcha.  
Aktuálně má k dispozici 16 voliér. Pořídil si ptáky, kteří jsou náročnější na obsluhu. Některým musí i přitápět. Ven ptáky pouští jen v době, kdy teplota neklesne pod bod mrazu. „Pak by jim mohly omrznout nohy,“ sděluje Pýcha. 
Chovatel informuje, že v každé voliéře má párek exotů, ale nyní zkouší u alexandrů odchov více jedinců ve voliéře. 
„Byl jsem na Tenerife, kde je největší sbírka papoušků na světě a doporučuji návštěvu všem chovatelům. Tam jsem zjistil právě skutečnost, že se někteří exoti dají chovat i v hejnu,“ informuje Pýcha.  
Ale zdůrazňuje, že to tři roky zkouší u pěti párů pouze u zmiňovaného druhu, jiní ptáci by se při páření mohli zabít.
Dostáváme se k tomu, zda má chovatel v rodině nějakého pokračovatele. „Jednomu z vnuků jsem daroval žaka, už ho naučil mluvit. Říkám mu, teď jsi milovník, ale až budeš mít exoty v páru a odchovávat mláďata, staneš se chovatelem,“ usmívá se Pýcha. 

Ptáci ulétli
Chovatel netají, že se mu už stalo, že mu chovaný pták ulétl. Několik se mu jich podařilo odchytit, ale o některé i přišel. 
Zmiňuje, že se stalo, že kuna ukousla chovanému exempláři nohu. Také se mu do voliéry dostala lasice, která způsobila velkou škodu. 
Pýcha připouští, že si ještě nesplnil všechny svoje chovatelské sny. „Pořídil jsem si jedince, které jsem chtěl, ale ještě se mně nepodařilo je odchovat,“ říká. 
Přiznává, že se pokusil mládě odchovat sám, ale není nad to, když se o ně postarají rodiče. „Krmení je velice náročné na čas. Podařilo se mi to, ale nakonec jedinec něco vdechl a uhynul. Vzal jsem ho na pitvu a veterinář mi řekl, že jak neuměl sám žrát, vdechl nějakou slupku,“ vzpomíná Pýcha.
A chovatelovo krédo? „Než sedět u počítače nebo v hospodě, to je určitě lepší a zdravější se věnovat chovu exotických ptáků. Mohu jen doporučit,“ uzavírá své vyprávění chovatel Ladislav Pýcha.   

Diskuze k článku