„Pražský hrad se stal po vyhlášení samostatnosti Československé republiky v roce 1918 oficiálním sídlem
prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Ten v roce 1920 jmenoval architektem Pražského hradu Jože Plečnika, který měl za úkol přestavět hrad na centrum mladé republiky a zpřístupnit jej veřejnosti,“ připomínají autoři."

Sochařem TGM byl Vincenc Makovský
------------------------------
Pražský hrad po konci totality byl sídlem
prvního českého prezidenta Václava Havla
Jeho architektem byl:
Bořek Šípek světoznámý český výtvarník, architekt, designér a vysokoškolský učitel, známý zejména jako tvůrce skleněných uměleckých objektů a nábytku nebo jako hlavní architekt správy Pražského hradu z období prezidenta Václava Havla (1992–2002).
Sochařem Václava Havla je syn Vincence Makovského Zdeněk Makovský.

Výstava ve vile Stiassni představí Václava Havla jako inspirátora a objednavatele současné architektury
Od pátku 11. října 2019 bude ve výstavním sále vily Stiassni k vidění výstava připomínající architektonické počiny Evy Jiřičné, Josefa Pleskota, Bořka Šípka a dalších umělců, kteří pracovali na zakázkách iniciovaných Václavem Havlem. Věnovat se ale bude i stavebním počinům Havlových předků. Připomene tak výročí 30 let svobody, 83 let od narození Václava Havla či 90 let od otevření Barrandovských teras.
Výstava představí na 15 panelech jednotlivé stavby, okolnosti jejich vzniku i autentická svědectví jejich autorů. Texty připravila kurátorka Vlasta Loutocká ve spolupráci s vydavatelstvím Foibos Books, Knihovnou Václava Havla a Nadací Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Brněnský sochař, architekt a pedagog Zdeněk Makovský pak pro výstavu vytvořil kresebné portréty Václava Havla a také několik plastik, které budou dominantními vizuálními prvky výstavy.
Pozornost výstavy je soustředěna především na úpravy Pražského hradu.
Rehabilitace tohoto symbolu české statnosti stála bývalého prezidenta značné úsilí, jak ostatně řekl sám:
„… Záhy jsme pochopili, že nemá-li to navždy zůstat nějakým kafkovským začarovaným zámkem, musí tam být důmyslně propleteny různé funkce:
reprezentace a státnost, ezoterická propojení hlavních bodů, ubytování včetně studentského, vysokoškolská fakulta, zábava, galerie, pohostinství, obchůdky, prostě všechno, co patří k sobě, má-li nějaký architektonický či urbanistický prostor skutečně žít…“.
Ne všechny záměry byly realizovány, přesto se hrad otevřel veřejnosti v takové míře, jako nikdy předtím a ani potom.
Kromě současných staveb výstava přibližuje také stavitelské počiny Havlových předků – od paláce Lucerna přes Barrandovské ateliéry až po Barrandovské terasy. Nechybí ani rodokmen s unikátními rodinnými snímky z archivu Ivana M. Havla.
Výstava bude ve vile Stiassni přístupná až do 15. prosince. Návštěvníci ji mohou vidět vždy v pondělky, pátky a o víkendech v době od 10 do 17 hodin. Jednotné vstupné činí 30 Kč a zahrnuje vstup do jedné z největších vilových zahrad založených v meziválečném Československu.