Antonín Zvěřina
region
tel.:+420 567 578 034
mobil:+420 736 193 623
zverina@jihlavske-listy.cz

Hraboši polní se natolik rozmnožili, že mají ohrožovat české zemědělství. Ministerstvo zemědělství proto schválilo používat plošně přípravek na hubení hrabošů. Proti tomu protestovala odborná veřejnost včetně ministerstva životního prostředí. Důvodem má být obava z likvidace nejen hrabošů, ale i mnoha dalších užitečných živočichů. Ministerstvo zemědělství poté své rozhodnutí pozastavilo. 
Jak je na tom Kraj Vysočina? Jsou i zde hraboši přemnožení? „Na Vysočině žádná kalamita zemědělcům nehrozí,“ uklidňuje obyvatele předseda Krajské agrární komory Kraje Vysočina Josef Blažek.
„Problém se týká spíš jižní Moravy,“ naznačuje Blažek. Ale i lidé na Vysočině registrují, že myší, jak se těmto živočichům obecně říká, je nadměrné množství.
Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), spadající pod ministerstvo zemědělství, proto vydal povolení používat účinný prostředek STUTOX II plošným rozhozem s tím, že tato aplikace neohrožuje přírodu.
Proti tomu se vzedmula vlna odporu zejména z ministerstva životního prostředí. „Plošná aplikace přípravku Stutox II není povolena ani v Rakousku, ani v Německu, a podle našich informací plošně ani na Slovensku. Je potřeba začít vážit nejenom ekonomické dopady na zemědělce, ale také dopady na životní prostředí a ekosystémové služby přírody. Je potřeba se ptát, kdo nám zaplatí nevratné škody na životním prostředí,“ vyjádřil se ministerský náměstek Vladimír Dolejský.
Ministerstvo zemědělství se nakonec rozhodlo, že plošné používání prostředku STUTOX II nebude možné. 
„Povolení na cílenou aplikaci přípravku na hubení hrabošů rozhozem zůstane nadále pozastaveno. Kompromisní návrhy pro omezenou aplikaci odmítlo ministerstvo životního prostředí, návrh na řešení kalamity však nepředložilo,“ kontrovalo ministerstvo zemědělství.
Ze stanoviska ÚKZÚS však vyplývá, že lze podávat individuální žádosti o povolení aplikace přípravku STUTOX II rozhozem na místně příslušný orgán ochrany přírody a krajiny, který žádost posoudí z hlediska rizik pro životní prostředí na konkrétním stanovišti. Při kladném rozhodnutí pak ÚKZÚS zváží vydání výjimky žadateli. 
„Přemnožení je spojeno se zdravotními riziky i pro lidi. Některé studie prokázaly, že hraboš polní je zdrojem nákaz tularémie, leptospirózy, klíšťové encefalitidy, toxoplazmózy, spirochety a podobně. Počátkem zimy vnikají hlodavci i do sídlišť a zemědělských objektů, do zahrad a do okrajů venkovských sídel,“ varuje ministerstvo zemědělství, což platí i pro obyvatele Vysočiny.

Diskuze k článku