Veronika Dawidowicz
marketing
tel.:+420 567 578 024
mobil:+420 732 506 053
dawidowicz@jihlavske-listy.cz

Jedna z nejoblíbenějších koupacích destinací na Jihlavsku, rybník Velký Pařezitý, je pro letošní rok vypuštěn kvůli opravě hráze. Proti ní dlouhodobě „bojuje“ Spolek Pařezáček 2018. Jeho členka Martina Hamplová vysvětluje, proč se snažili celé akci zabránit.

Když jste zjistili, že se Velký Pařezitý má vypouštět kvůli rekonstrukci hráze, jaká byla vaše reakce?
Celý projekt byl do poslední chvíle dobře utajovaný, že se vše dostalo ven až v momentě, kdy byla celá akce úřady schválena. 
Nás vyburcovalo strašení Agentury ochrany přírody a krajiny, která má opravu rybníka  na starosti. Strašili zprávami o záplavových vlnách, které by měly jít směr Třešť až na Jihlavu, když by se hráz neopravila. 
My jsme následně ale obdrželi dokument společnosti Inset se závěrečnou zprávou, kde není ani slovo o havarijním stavu.
S podporou se nám začali ozývat lidé, kteří jsou spíš odjinud. Místní mlčeli. Začali jsme tedy alespoň s peticí. 

Proč si myslíte, že k tomu neřekli nic přímo místní obyvatelé?
Ono je to v našem státě tak, že vždy spíš všichni nadávají v hospodě. Tím to také končí. 
Když jsme jim říkali, aby vše projednali v Řásné veřejně, třeba na setkání s občany, tak nám řekli, ať se v tom angažujeme sami. Jenže my nejsme místní. Máme tady „jen“ chalupu, a tak nás nikdo nebude brát moc vážně.

Jaká je zpětná vazba na vaši stránku na Facebooku s názvem Spolek Pařezáček 2018?
Právě díky této stránce se dostává k informacím stále více lidí. Navíc se nám díky ní ozývají odborníci, kteří těmto věcem opravdu rozumí a pomáhají nám. 
Někteří nám vysvětlí, že práce na opravě hráze Velkého Pařezáku jsou z technického hlediska opravdu v pořádku. 
Snažíme se vždy si vyžádat dokumenty k aktuálnímu dění, ale všechno vždy trvá a než se k nám podklady dostanou, stane se na staveništi zase něco dalšího.

A podařilo se tak zabránit něčemu s čím jste vy, jako Spolek nesouhlasili?
Spojili jsme se díky sociální síti s pánem, který má na starosti živočichy a okolní přírodu. Podařilo se nám zachránit jeden 400 let starý buk.
Nicméně i tak pokáceli víc stromů, než bylo původně plánováno. 
Prý to muselo být, ale postupně se ukazuje, že nemuselo. Nejspíš to bylo kvůli těžké technice.

Co vás vedlo k sepsání petice proti opravě Velkého Pařezáku?
Nepovažovali jsme situaci hráze za tak havarijní, že by se musela v dobách sucha opravovat, a hlavně v takovém rozsahu. Tak vznikla petice. Nás celkově vyburcovalo, že jsme 14 dní žádali pana ministra Brabce, zda by nás přijal s návrhy možných řešení oprav hráze rybníka. 
V přípravné dokumentaci byly varianty tři. Ta, která nakonec je realizována, je dle našeho názoru nejméně citlivá k přírodě a zřejmě i finančně nejnáročnější, jak se nyní ukazuje.

Jaké bylo podle vás nejideálnější řešení?
To nejde takhle říct: Co my jsme chtěli. My jsme chtěli především, aby vznikl nějaký časový prostor a měli možnost se k Velkému Pařezáku vyjádřit odborníci. 

V čem vidíte největší problém, který způsobilo vypuštění „Pařezáku?
Neustále nám je předhazováno, že nám to vadí proto, že se nemůžeme koupat. O to nám opravdu nejde. To má vliv na spoustu důležitějších věcí. Například slábnou přítoky. Loni dokonce se stalo, že Studánka Páně pod Javořicí vyschla. Pařezák měl být zásobárna vody pro okolí. Došlo k narušení celého ekosystému a máme obavu o dlouhodobé napuštění rybníku

Jeden z argumentů, proč je potřeba hráz opravit je, že byla porušená a v případě vyššího počtu srážek, by se mohla protrhnout a mohlo by tak dojít k záplavám. 
Opravdu si neumíme představit, jaké množství vody by muselo napršet, aby z toho vznikla taková záplava. Vždyť se jedná o takzvaný „nebeský rybník“
Pařezák se přeci dá upouštět. I v roce 2002, kdy v Česku byly povodně, tak se nic nestalo. Pouze se pustila voda do potoka a odčerpala se.
Bavili jsme se o tomto problému i s telčskými rybníkáři. I oni řekli, že je hloupost opravovat rybník tímto stylem. 

Už se někdy stalo, že byl Velký Pařezitý vypuštěn?
Byl vypuštěn několikrát a např. v roce 1968 byl vypuštěn, a ještě ani o tři roky později tehdy nebyl napuštěn. Byl déšť i sníh a ani za tři roky se celý nenapustil. Tak co teprve teď? 

Hlídáte, co bude s rybníkem teď?
Podle všeho se práce blíží do finále. Aby byla splněna podmínky pro čerpání dotací, musí začít 15. září napouštět. 
Jestliže se však zopakuje loňský suchý rok, může se stát, že potoky budou suché.

Proč je pro vás ponechání v původním stavu tak důležité?
Je to pro nás srdeční záležitost. Část z nás, co za Pařezák bojujeme, chceme, aby krajina zůstala takovou, jakou si pamatujeme.

Takže si myslíte, že po aktuálním vypuštění už Pařezák nebude Pařezákem?
Obáváme se, že ano. Navíc, voda v něm byla hojivá. Měla léčivé účinky. 
Bojíme se, že tohle všechno skončilo.

Diskuze k článku