DOKUMENTÁTORKA Sylva Pospíchalová připravuje více než sto let staré havířské kostýmy pro velkou sezónní výstavu o novodobé historii Jihlavského havířského průvodu, která začne 7. června v Muzeu Vysočiny. Foto: Jiří Varhaník
Jihlavu čeká v druhé polovině června velké setkání hornických měst. Muzeum Vysočiny u té příležitosti připravilo výstavu ke 120. výročí pořádání havířského průvodu v moderních dějinách Jihlavy.
Havířský průvod byl ve městě organizován od roku 1899, v druhé polovině 20. století však byla jeho tradice umlčena. Obnoven byl v roce 1999 skupinou nadšenců kolem promotéra Milana Medvěda Koláře. Dnes patří průvod k nejvýznamnějším a mezinárodně vnímaným kulturním fenoménům města.
Výstava Jihlavský havířský průvod aneb Archeologické muzejní havíření bude v Muzeu Vysočiny zahájena vernisáží dnes 7. června v 16 hodin, v rámci programu Muzejní noci. Jejím těžištěm bude zejména ohlédnutí za dvěma dekádami obnoveného havířského průvodu.
Prezentovány tedy budou původní dětské hornické kroje. V havířské části výstavy bude vystaveno celkem 22 krojů - základních postav havířského průvodu. Z depozitáře muzejníci vyjmou i původní praporec průvodu z 19. století, prezentována bude historie novodobých průvodů od roku 1999 po současnost.
Jak podotýká archeolog muzea David Zimola, jsou některé součásti krojů původní, více než sto let staré. „Dnes se už v havířském průvodu nepoužívají, spolek si během dvaceti let nechal ušít kompletně novou sadu krojů,“ vysvětluje Zimola.
Vystavené kroje doprovodí staré fotografie Jihlavy, jak je na začátku 20. století pořídil obnovitel průvodu, jihlavský fotograf Johannes Haupt (1849 – 1928). „Rozhodli jsme se, že ty černobílé fotografie, které máme v muzeu uložené ještě na skleněných deskách, vykolorujeme a budeme je prezentovat k porovnání, vždy bude jedna černobílá a jedna barevná fotka kroje,“ avizuje Zimola.
Druhá část výstavy připomene někdejší slávu jihlavského hornictví, a to formou prezentace archeologických objektů. Představeny mají být i aktuální nálezy získané v rámci archeologických výzkumů na Vysočině.
„Ty budou rozděleny na hornické artefakty, jako jsou např. železná kladívka a další nástroje, a nálezy jiného charakteru, jako jsou mince, nálezy z doby římské nebo keltské,“ přiblížil Zimola.
Pozornost bude ve velkém výstavním sále na půdě muzea věnována také jednomu domnělému „devítkovému“ výročí, a sice údajnému založení města Jihlavy v roce 799 Karlem Velikým.
Tisíc účastníků
Výstavu doprovodí pro veřejnost také komentované prohlídky, organizované během červnového havířského víkendu. Výstavu totiž muzejníci naplánovali právě k nadcházejícímu období konání Jihlavského havířského průvodu 2019 (21. - 23. června), kdy bude Jihlava také dějištěm 23. ročníku Setkání hornických měst.
Průvod se má tentokrát poprvé ubírat zcela novou trasou, jiné bude i místo, kde jsou havířské postavičky představovány divákům. Jak už dříve vysvětlil na dotaz JL organizátor Milan Kolář, je cílem přestěhovat oficiální momenty průvodu z rozpáleného Masarykova náměstí pod stromy do parku.
Organizátoři průvodu od počátku preferovali prostor Smetanových sadů, ve hře byl také park na Štefánikově náměstí nebo prostor v blízkosti středních škol poblíž kina Dukla. Epicentrem dění bude nakonec právě prostor Smetanových sadů, společně s pivovarským nádvořím.
Jihlavští havíři se k této změně inspirovali při svých cestách, např. v Chomutově, kde bylo hornické setkání řešeno právě v parcích.
Do Jihlavského havířského průvodu bylo začátkem května přihlášeno už 160 dětí, zbývalo posledních několik volných kostýmů. Zásadní novinky v kostýmovém vybavení postav se nechystají. Dosavadního představitele perkmistra Davida Vacka, který už své postavě odrostl, ale nahradí talentovaný divadelník Šimon Škrdla.
Na průvod v rámci Jihlavského havíření podle M. Koláře stabilně přijíždí do Jihlavy na 800 účastníků. Letos přijedou další ještě z Německa. Na hornické oslavě je tak celkem očekáváno přes tisíc účastníků.
V pořadí 22. setkání hornických měst a obcí se konalo loni v první polovině září v Sokolově. Mezi 700 účastníky byla nejpočetnější právě jihlavská skupina havířů a zástupců magistrátu.
Tehdejší jihlavský primátor Rudolf Chloupek převzal v Sokolově pro Jihlavu světlo svaté Barbory, putovní hornický prapor Sdružení hornických a hutnických spolků ČR, švancarku a hornický flek, tedy atributy hostitele 23. hornického setkání.
V rámci setkání jsou také udělovány tematické ceny. Podle informace z magistrátu tomu tak bude i na setkání v Jihlavě. Jde např. o cenu Český Permon, udělovanou osobnostem nebo institucím, které se zasloužily o rozvoj hornických tradic.
Stříbrná Jihlava
Pokud jde o výstavu k havířskému průvodu, potrvá v jihlavském muzeu až do poloviny října, tedy do termínu konání letošní konference k dějinám starého hornictví a hutnictví Stříbrná Jihlava 2019.
Už tradiční konferenci připravuje Muzeum Vysočiny již podeváté, letos na termín 10. - 12. října. V kongresovém sále Krajského úřadu se opět sejdou geologové, historici, archeologové i další badatelé. „Máme v tuto chvíli asi 33 příspěvků ze všech možných koutů světa, od doby bronzové až po 19. století,“ sdělil už začátkem května Zimola.
Na sérii přednášek a prezentací naváže 11. října společenský večer účastníků na hradě Roštejně, spojený s prohlídkou nových hradních expozic. Ty budou letos v létě po rekonstrukčních pracích dokončeny otevřením nové historické expozice na prohlídkové trase A.
Konference Stříbrná Jihlava je přístupná široké veřejnosti, informace a přihlášku lze stáhnout na webu muzea. Součástí konference je vždy také exkurze po hornických památkách v okolí. Letos účastníci zamíří 12. října do havlíčkobrodského rudného revíru.
Diskuze k článku