Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Petr Jonáš pochází z Velkého Beranova. Jeho příběh, jak se z dětského snu stal šampionem mistrovství světa, může na první pohled vypadat jako scénář nějakého kýčovitého hollywoodského filmu. V případě 30letého štíhlého a optimisticky naladěného muže je to však realita.

Říká, že o létání se začal zajímat ve třetím ročníku na střední škole. „Letadla mě chytla z ničeho nic. Lítal jsem s nimi v počítačové hře,“ začíná vyprávění.

Mnozí zájemci o létání nakonec u počítačových her i skončí a nikam dále se již neposouvají. To však nebyl případ Petra Jonáše, který se rozhodl létání vyzkoušet na vlastní kůži. A proto ještě jako středoškolák zavítal do jihlavského Aeroklubu, který sídlí na henčovském letišti.

Do vzduchu se poprvé dostal ve svých 17 letech na motorovém kluzáku L-13SE Vivat, což je vrtulový jednomotorový dvoumístný turistický letoun. „Byl to krátký 15 minutový let, ze kterého jsem byl naprosto unesený. Řekl jsem si: Tomu se chci věnovat,“ pokračuje ve vyprávění.

Po svém prvním letu se přihlásil do Aeroklubu k plachtařskému výcviku. Následující dva roky létal na větroni. Jenže posléze se u větroňů objevily technické potíže a nějakou dobu nesměly létat, byly takzvaně uzemněné.

Petr Jonáš však nechtěl čekat, až se problémy s větroni vyřeší, a proto si udělal pilotní průkaz na ultralehké letadlo, se kterým pak létal.

Dvojnásobným šampionem

na mistrovství světa

Petra Jonáše létání natolik pohltilo, že si vybral vysokou školu s příbuzným zaměřením. Začal studovat Dopravní fakultu Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.

Paralelně s vysokou školou prováděl letecký výcvik na ultralehkých letadlech v Praze-Letňanech. A pak se stal zásadní zlom v jeho životě. „Těsně před tím, než jsem dokončil výcvik, tak jsem dostal email z Letecké amatérské asociace, že mají program pro podporu mladých pilotů pro soutěže v letecké navigaci,“ vysvětluje.  

V případě tehdy 22letého rodáka z Velkého Beranova se doslova jednalo o nabídku, kterou nelze odmítnout. Dostal se do programu mladých talentů u Letecké amatérské asociace. Trénoval na ultralightech. Od roku 2012 se začal pravidelně účastnit soutěží.

Naučil se také létat na stroji Cessna 152, se kterou později začal soutěžit v letecké rally. Jedná se o typ navigační soutěže dvoučlenných posádek, které se skládají z pilota a navigátora.

V jedné soutěžní etapě obsahuje dvě disciplíny. Těmi jsou navigace letu spojená s vyhledáváním objektů a přesnost přistání.  

Mistrovství světa v letecké rally se konají jednou za dva roky. Posádky soutěží ve dvou kategoriích. Náročnější je pojmenována Unlimited a lehčí Advanced. Petr Jonáš první velký úspěch okusil na mistrovství světa v roce 2016, které se uskutečnilo v portugalském Santa Cruz.

Spolu s navigátorem Jurajem Čekanem vyhráli zlato v lehčí kategorii Advanced. „Protože jsme byli na mezinárodní soutěži v rally poprvé, tak jsme byli v podstatě začátečníci a soutěžili jsme v nižší kategorii, kterou jsme vyhráli,“ okomentoval svůj první velký letecký úspěch.  

O dva roky později se další mistrovství světa v letecké rally uskutečnilo ve slovenské Dubnici nad Váhom. Petr Jonáš se rozhodl, že se pokusí o úspěch v nejvyšší kategorii Unlimited. Do boje o medaili vyrazil do vzduchu spolu s navigátorem Markem Velátem z Havlíčkova Brodu. A nakonec… vyhráli zlato!

Snazší, než řídit auto

Mnoho lidí se domnívá, že naučit se řídit letadlo je náročné. Většina si také myslí, že neprojdou zdravotními testy. Podle Petra Jonáše požadavky pro amatérské piloty tak přísné nejsou. Jedním z mýtů o létání například je, že pilot nemůže nosit brýle.   

„Není to překážka. Když jsem začínal létat, tak jsem měl asi šest dioptrií a dotáhl jsem to dokonce na osm. S očima jsem šel na operaci až později,“ vyvrací.

Říká, že létají i lidé s alergiemi, pohybovými problémy a dokonce někteří piloti jsou i handicapovaní. „Pokud je člověk způsobilý řídit osobní automobil, tak s největší pravděpodobností bude moci létat alespoň sám pro sebe soukromě,“ vysvětluje.

Upozorňuje však, že požadavky na piloty dopravních letadel jsou mnohem vyšší, ale že ultralighty jsou náročností na úrovni osobního automobilu.  

K získání průkazu na hobby létání na malých letadlech jsou kromě praktického výcviku nutné i některé teoretické znalosti. „Je potřeba absolvovat nějaké školení teorie, vědět, jak se letadlo ve vzduchu udrží, znát nějaké zákonitosti aerodynamiky, něco z leteckých předpisů i jak se komunikuje ve vzduchu po rádiu atd.,“ přibližuje mladý světový šampion.

Sám se cítí jistěji spíše v letadle, než když řídí osobní automobil. „Ve vzduchu je potřeba mít v hlavě víc věcí, plánovat víc dopředu, trochu být připravený na různé nouzové situace, je tam však většinou na všechno více času. Nestane se, že ze vteřiny na vteřinu musíte reagovat,“ popisuje.

Petr Jonáš v současné době dělí svůj čas mezi Brusel a Prahu. V evropské metropoli pracuje jako inženýr leteckých radarů. Do Prahy se pak vrací za svoji rodinou.   

Diskuze k článku