Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Dostat kus naděje nebo životní radosti mi přijde opravdu jako životodárné a důležité, říká farář Českobratrské církve v Jihlavě Jan Keřkovský.  

Jaký podle vás mají pro lidi v současné době Velikonoce význam. Změnil se nějak v historickém pojetí smysl jejich vnímání?

Myslím si, že se jejich vnímání změnilo. V dnešní době Velikonoce jsou hlavně svátky lidových tradic. Ostatně i Parlament jako jeden z dnů, kdy mají být zavřené velké obchody, určil Velikonoční pondělí a ne neděli, což by více odpovídalo křesťanskému pojetí. Velikonoční pondělí slouží spíše takovému lidovému veselení. Dokud byla Evropa výrazně křesťanská, tak to asi bylo vnímáno jinak.

Mají Velikonoce co dát lidem i v dnešní době?

Myslím si, že ano. Jsou formulovány jako příběh. Formou příběhu se  tam vypráví o svobodě, vysvobození člověka, daru života. Dnešní člověk v bohaté zemi jako je ČR, ve městech jako je třeba Jihlava nebo Praha prožívá určitě jiné potíže a problémy, než naši praprapředkové kdysi v předminulém století.

V dnešní době, myslím tím posledních sto let, jsou lidé více ohroženi například myšlenkami na sebevraždu. Vypovídá to něco o tom, že něco v našem životním běhu lidem chybí. Myslím si, že Velikonoce a křesťanství by mohly být odpovědí. Ovšem museli bychom to formulovat asi tak, aby to odpovídalo otázkám dnešních lidí.

Co pro vás osobně Velikonoce znamenají?

Mám je hodně rád. Jako dítě jsem měl rád Velikonoční pondělí, ale s tím, že jsem nerad chodil na pomlázku. Vyrůstal jsem v křesťanské rodině. Pro mě Velikonoce symbolizovaly svobodu, jak již jsem říkal formou příběhu, že byl celý lid v otroctví a vyšel z něho ven.

Člověk může mít všelijaké nesnáze, průšvihy, deprese a nevím co ještě…  A to, že nejsem na světě zbytečně, někdo mě má rád, někdo o mě stojí, to všechno pro mě k Velikonocům patřilo a patří. Proto mám ty svátky rád. Nikdy jsem Velikonoce nevnímal jako ponuré, ale spíše jako veselé svátky.

Ať už jsou lidé křesťané, nebo ateisté, jak by měli Velikonoce strávit?

Měli by se oprostit od toho, co je přetěžuje. U nás nebo na celé zeměkouli je strašně moc lidí, a když je něco potřeba, tak nejsou lidi a hlavně není čas. Podepisuje se na nás něco, od čeho se je potřeba oprošťovat, jestli se nemá člověk úplně zbláznit. Tak to je jedna z možností.

Velikonoční svátky má u nás většina lidí spojené s římskokatolickou církví. Liší se v něčem oslava Velikonoc u Českobratrské církve evangelické?

V podstatě ne, máme to stejné. Katolické zvyklosti jsou o trošku bohatší v tom, že ještě v sobotu večer, ale asi ne všude, mají zvláštní bohoslužby. Jinak to máme v podstatě stejné.

Můžete nám přiblížit, jaký má program na Velikonoce Českobratrská církev evangelická?

Chystáme bohoslužby tak jako vždycky, což znamená na Velký pátek připomínkou ukřižování a na Velikonoční neděli tu radost, že smrt nad námi nemá poslední slovo. Takhle je to asi ve všech kostelích všech křesťanských církví.

Před tím ještě na Zelený čtvrtek se v katolické církvi slouží mše, při níž se umývají nohy… To my nemáme. My na Zelený čtvrtek čteme příběh, jak se blížilo ukřižování. Snažím se, aby to nebylo ponuré. Je to taková kombinace písniček a čtení z bible, tak aby lidé odcházeli domů rádi a ne úplně zrození.

Tedy lidé by měli cítit radost z radostné zvěsti a ne strach z trestu…

Ano. Mám snahu, aby to tak bylo vždycky, když se lidé sejdou v kostele nebo na faře, protože jak není čas a jsme uštvaní, tak do toho dostat kus naděje nebo životní radosti mi přijde opravdu jako životodárné a důležité. Aby člověk odcházel ještě více zmlácený, tak to fakt ne.

Diskuze k článku