Kvůli velkému přebytku dřeva způsobenému kůrovcovou kalamitou v lesích hledají lesníci z Vysočiny další odbyt v řadě zemí. Dřevo už kromě Rakouska vozí například i do Polska a do Číny. Odbyt vázne hlavně u vlákninového dřeva, jeho prodej je podle lesníků už ztrátový.

Ani poslední zima bohatá na sníh podle nich kůrovce nezastaví. Počasí může ovlivnit jen rychlost šíření, shodli se dnes zástupci lesních podniků ve Žďáru nad Sázavou.

"Všichni očekáváme, že to bude pokračovat, že dynamika kůrovcových těžeb bude nadále stoupat," řekl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva v Přibyslavi a regionální předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Cena dřeva podle něj za 1,5 roku klesla na polovinu. Vysočina patří z krajů mezi nejpostiženější kůrovcem.

Na zámku Kinských se dnes sešli zástupci firem spravujících v regionu přes 25.000 hektarů soukromých, obecních a církevních lesů, i zástupci Lesů ČR, Správy CHKO Žďárské vrchy, radnic a kraje. Díky tání sněhu se podle nich sice zjara zaplnily potoky a přehrady, voda v krajině ale zase rychle ubývá.

Lesníci se při těžbě napadených stromů potýkají s nedostatkem pracovníků, zdražují i služby. Chybět podle nich budou sazenice i peníze na budoucí zalesňování rozlehlých holin. Shodli se, že kvůli velkému úbytku lesů a jejich pomalé obnově bude z krajiny mizet i voda. "Tady je pramenná oblast několika řek," podotkl Ladislav Hromádko, vedoucí lesního provozu firmy Kinský.

Odbyt dřeva na výrobu papíru a dřevotřískových desek letos klesl i kvůli odstávkám u velkých zpracovatelů. Lesnické firmy, které dokážou dřevo prodat, zatím vzhledem k mimořádně vysokým těžbám vydělávají, ale v dalších letech očekávají propad. Svoboda uvedl, že od státu by majitelé lesů kvůli kalamitě chtěli nejlépe finanční podporu na plochu, jako mají zemědělci.

Podle Jiřího Bartoše z krajského odboru životního prostředí se odhad loňských těžeb v kraji pohybuje kolem čtyř až pěti milionů metrů krychlových dřeva. V nejlepším stavu jsou zatím lesy ve výše položených Ždárských vrších a kolem Javořice.

Aneta Dvořáková ze správy CHKO potvrdila, že Žďárské vrchy na tom jsou zatím celkem dobře, další vývoj se podle ní nedá odhadovat. Většina tamních lesů vznikla po kalamitě po roce 1930. "Takže tady dneska máme stejnověké porosty, z 90 procent smrkové. Takže kůrovec má v podstatě prostřený stůl," řekla.

Ve Žďárských vrších hospodaří i Kinští. Rozvoji kůrovce by mohlo napomoci to, že tam sníh poškodil vršky mnoha stromů, doplnil Hromádko.

V roce 2017 se podle statistiky těžba dřeva na Vysočině celkově zvýšila o čtvrtinu na 1,868 milionu metrů krychlových. Letos jen státní lesy ČR na Vysočině očekávají těžbu 2,5 milionu metrů krychlových dřeva, proti loňsku to je skoro o dvě třetiny víc. Mluvčí podniku minulý týden sdělila, že je to nejvyšší růst těžby mezi kraji v ČR.

Diskuze k článku