Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Inscenaci operetky Járy Beneše Na tý louce zelený uvedou zítra večer v premiéře ochotníci ve Stonařově. Se souborem ji nastudoval herec Horáckého divadla Josef Kundera.

Veselý příběh a taky řadu písniček, které se hned po prvním uvedení staly velkými prvorepublikovými šlágry, nabídne nová inscenace Divadelního souboru Stonařov. Po satirické komedii Deskový statek, s níž stále objíždějí štace v okolí, sáhli Stonařovští po známém lidovém operetním kousku, hudební komedii Na tý louce zelený.

Autorem hry je hudebník Jára Beneš (1897 - 1949). Ten působil na přelomu dvacátých a třicátých let jako kapelník a skladatel jevištní hudby v Bukurešti a v pražské Vinohradské zpěvohře.

Beneš skládal hudbu pro činohru, psal operety. Jako autor vytvořil zejména pro pražská divadla několik oblíbených titulů (C. a k. polní maršálek – 1931, U svatého Antoníčka - 1932, Pařížanka - 1933, Z pekla štěstí - 1934, Na tý louce zelený - 1935, Uličnice -  1936, Panna Pusy - 1937, Za naší salaší - 1938, Růže z Argentiny - 1940, Bílá orchidej - 1943, Já – ty – on – ona -  1943, Potápka - 1943, Zaječí pacička - 1943, Děvčata v modrém -  1944).

Jeho nejpopulárnější operety (U svatého Antoníčka, Na tý louce zelený, Uličnice a Pařížanka) byly také zfilmovány. Beneš je také autorem hudby pro řadu filmových šlágrů, jako jsou C. a K. polní maršálek, To neznáte Hadimršku, Anton Špelec Ostrostřelec, Falešná kočička, Přednosta stanice a mnohé další.

V epizodních rolích se objevoval i jako filmový herec. Po válce se vyhnul případnému vyšetřování činnosti za protektorátu a emigroval do Vídně, kde záhy zemřel.

V úpravě M. Junáška

V operetě Na tý louce zelený se Alena Skalická vrací po studiích na své panství, které zatím spravoval její strýc za pomoci lesního inženýra Miláčka. Alena je nespokojena s tím, jak je panství vedeno, a k jeho modernizaci pozve poněkud popleteného odborníka, profesora  Bulfínka.

Na místě starého lesa plánuje mladá majitelka vybudovat bazén, golfové hřiště či tenisové kurty. Do vztahové komedie se připletou sňatkový podvodník Horowitz, svérázný místní hajný Štětivec, jeho půvabná dcera Hančí a další figurky.

Podle operety natočil v roce 1936 režisér Karel Lamač také film. Ten ještě posílil popularitu šlágrů, jako jsou skladby Venoušku, Venoušku nebo Já bych chtěl mít tvé foto.

Stonařovská divadelní premiéra se odehraje 13. dubna od 19 hodin na scéně kulturního domu, představení je přístupné od 15 let věku. Autory libreta jsou Karel Tobis, Václav Špilar, Václav Mirovský a Vladimír Rohan. Operetka se bude hrát v úpravě někdejšího uměleckého šéfa Horáckého divadla v Jihlavě Michaela Junáška (1942 – 2016), který několik let se stonařovským souborem spolupracoval jako hostující režisér.

Tentokrát na režisérskou židli pohostinsky usedl další dlouholetý člen souboru HDJ Josef Kundera. Alenu Skalickou si zahraje Milana Zámková, hajného Štětivce Ivo Toth, profesora Bulfínka Jiří Pojer, správce panství Miláčka Martin Obořil, Hančí Jana Pryclová, Skalického Luděk Doležal, Horowitze Pavel Holík.

V dalších postavách uvidí publikum Danu Tothovou, Annu Dvořákovou, Lenku Doležalovou a Stanislava Málka. Na akordeon představení živě doprovodí Lubomír Zadina. Už tradičně se publikum od stonařovského souboru dočká komediálních situací a sólových i sborových pěveckých scén.

Diskuze k článku