David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Enormní nárůst požárů lesních porostů a hrabanky zaznamenali od počátku dubna hasiči napříč Vysočinou. Za první čtyři dny vyjížděli k více než 70 požárům v přírodním prostředí. Na Jihlavsku jich bylo celkem 13 (2x tráva, 11x požár v lese – pozn. red.). Vše se naštěstí obešlo bez zranění.

„Samostatnou kapitolu tvoří zásahy v průběhu čtvrtečního dne. Jejich počet se zastavil na počtu 141. Je to obrovské číslo,“ podotýká krajská mluvčí hasičů Petra Musilová s tím, že dlouhodobý denní průměr počtu událostí se pohybuje okolo 25.

Drtivá většina zásahů hasičů souvisela se silným větrem. Škody se teprve sčítají, ale už teď je jasné, že půjdou minimálně do několika stovek tisíc korun.

Extrémně vysoké číslo požárů klestí, hrabanky a lesních porostů podle Musilové přímo souvisí s kůrovcovou kalamitou, která sužuje Vysočinu. Lidé prý proto pálí víc, ale problém je v tom, že se mnohdy nedostatečně věnují uhašení ohnišť. 

„Požáry v lesích mají přitom s největší pravděpodobností příčinu právě v podobě nedostatečně uhašených ohnišť,“ dodává.  

Hned tři jednotky hasičů museli ve čtvrtek odpoledne zasahovat u požáru hrabanky ve Vržanově, který je místní částí Kamenice na Jihlavsku.  

„Na tísňovou linku byl ohlášen požár hrabanky. Provedli jsme lokalizaci a likvidaci požáru, který se obešel beze škody. Hasiči včasným zásahem uchránili majetek v hodnotě půl milionu korun,“ vypočítává Musilová.

O tomhle konkrétním požáru ve své místní části sice starostka Kamenice nevěděla, ale uvedla, že se v téhle souvislosti snaží apelovat na občany, aby dodržovali ohlášku pálení. „Zejména u starších občanů se to ale nesetkává s příliš kladnou odezvou,“ přiznává.

Pálení klestí v lese nedoporučuje rovněž jednatelka Okresního mysliveckého spolku Jihlava Marie Deržmíšková.

„Je to samozřejmě záležitost každého majitele lesa. Osobně jsem však toho názoru, že by se větve v lesích pálit neměly, protože je to nebezpečné,“ nastínila jednatelka, která je zároveň i majitelkou lesa.

Majitelům lesů doporučuje zelené větve, které může napadnout kůrovec, naštěpkovat a rozházet například někde na lesní mýtině. U suchých větví, pokud jich je málo, považuje za nejlepší řešení dát je na hromady.

„Postupem času pak suché větve splynou se zemí,“ dodala Deržmíšková. 

Diskuze k článku