HERCI HDJ František Mitáš, Lukáš Matěj a Zdeněk Stejskal v Havlově Žebrácké opeře jako Macheath, Jack a Jim. Foto: Igor Stančík
Už dvakrát vidělo publikum v historii Horáckého divadla Žebráckou operu. Jak ale připomíná dramaturg HDJ Jaroslav Čermák, šlo v obou případech o inscenace hry německého dramatika Bertolta Brechta (1898 - 1956).
Zítra večer však bude v premiéře uvedena inscenace Žebrácké opery, hry z počátku sedmdesátých let z pera Václava Havla. A podle anoncí čeká publikum typicky havlovská, absurdně zábavná podívaná.
„Samotná hra má předobraz a stejnojmennou předlohu v podobě baladické opery anglického spisovatele a básníka Johna Gaye, která byla nejen ve své době velice oblíbená,“ vysvětluje dramaturg Čermák, že na tuto hru (premiéru měla 29. ledna 1728 v divadle na Lincoln‘s Inn Fields: pozn.red) byla vytvořena řada adaptací.
Ta Brechtova vznikla k dvoustému výročí. Jako Krejcarová opera (Die Dreigroschenoper) měla premiéru 31. srpna 1928 v Berlíně, s hudbou Kurta Weilla. Z ní se proslavila úvodní skladba, uváděná později po celém světě v anglické verzi jako Mack the Knife. Českou verzi Žralok zuby má jak nože opatřil textem Jiří Suchý a v černobílém klipu nazpíval Miloš Kopecký.
Hrdinové ulice
Děj hry Žebrácká opera tvoří intriky a milostná dobrodružství figurek londýnského podsvětí v čele s lupičem Macheathem, známým též jako Mackie Messer.
Jak připomíná dramaturg Čermák, vyjadřují se tyto figurky jazykem ulice, což je v rozporu s tehdejšími divadelními zvyklostmi. Havel však tyto „hrdiny z ulice“ nechává promlouvat květnatou češtinou intelektuálů, a vytváří tak pro sebe typickou absurdní komiku.
Podle Čermáka ovšem nejde o samoúčelnost, nýbrž o promyšlenou slovní a myšlenkovou stavbu, která i bez podpůrné hudební partitury drží díky vrcholné práci s jazykem zpěvný až operní ráz. Ten odkazuje k původní předloze a zasahuje diváka svou hravostí.
Palčivá aktuálnost
HDJ Havlův text zařadilo do své slavnostní sezony věnované stému výročí vzniku československého státu. Podle Čermáka tak chce dramaturgie jihlavské profesionální scény zpřítomnit společenský fenomén samotného Václava Havla jako člověka zásadního ve směrování celého národa.
Dramaturgy HDJ ale oslovila i komika, nadhled a palčivá aktuálnost textu. „I když byla hra napsána za probíhající normalizace roku 1972, vymanila se svým vhledem a nadčasovostí nejen době a režimu a opět mě oslovila svou současností,“ říká k tomu hostující režisér kusu, zkušený divadelník a hudebník Michal Lang, od roku 2013 ředitel pražského Divadla pod Palmovkou.
Ten se v Jihlavě uvedl už prací na divácky veleúspěšných inscenacích Rok na vsi a Přelet nad kukaččím hnízdem. V případě Žebrácké opery bude spolu s hereckým souborem bavit diváka komickými situacemi, které ale mají „strašidelný předobraz v každodenních událostech, které nás nejen v médiích obklopují.“ To vše je u Havla velmi autenticky, ale přiznaně inspirováno i zábavnými motivy z červené knihovny, komedie dell‘arte či dobového soudružského slovníku.
Scénografii pro zítřejší premiéru měl na starosti přední český scénograf a vedoucí katedry scénografie na DAMU prof. Jan Dušek. Jak připomíná dramaturg Čermák, byl Dušek celoživotně spjat s režisérem Andrejem Krobem, prvním inscenátorem Havlovy Žebrácké opery.
Očekávat lze variabilní scénografii, která se, podobně jako text, elegancí a funkčností vymaňuje dobovému sevření. „Po revoluci všichni říkali, že je hra svázaná se starým režimem, a teď není o čem to hrát,“ komentuje hru scénograf Dušek. Navzdory dobovým reáliím je ale podle něho humanistický přesah hry současný v tom, jak jsme nikdy nepřestali být manipulováni.
Kostýmy pro inscenaci navrhla pedagožka DAMU Ivana Brádková, jejíž práci zná publikum třeba z Věrčákových filmů Saturnin a Ceremoniář či z desítek televizních inscenací. V HDJ vytvořila kostýmní návrhy pro inscenaci Deník ničemy.
Autorem hudby je Sebastian Lang. Lupiče a vraha Macheatha si zahraje František Mitáš, Williama Peachuma, překupníka kradeného zboží a policistu v jedné osobě, Jakub Škrdla. V dalších rolích se představí prakticky celý soubor divadla.
Diskuze k článku
HAVEL DRAMATIK TOTÁČE
"Po prezidentovi T.G. Masarykovi je Václav Havel ve Varech nejvíce připomínaným státníkem. Kromě nové busty v hotelu Prezident stojí v blízkosti Grandhotelu Pupp i Lavička Václava Havla. Na festivalu odhalili bustu Václavu Havlovi. 03.07.2017
Jedním z politiků, který měl k MFF obzvláště vstřícný vztah, byl i Václav Havel. Právě proto mu na letošním MFF odhalili v hotelu Prezident (který je po něm dokonce pojmenován) bustu.
Jejím autorem je syn slavného českého sochaře Vincence Makovského, Zdeněk.
Malý slavnostní akt, uspořádaný majitelkou hotelu a bývalou Havlovou lékařkou Miladou Sárovou, většina médií ani nezaznamenala. A to přesto, že se ho osobně zúčastnila Uma Thurman, největší letošní festivalová hvězda. Přišla skromně, v černých džínách a černém sáčku a vřele se přivítala s Dagmar Havlovou."
------------------------------
TGM si vážil práce "svého sochaře" natolik, že si vyžádal, aby jeho posmrtnou masku odlil on. Zdeněk Makovský si váží tradice presidentova sochaře a uspořádá ve ville Stiassni výstavu od 4. října - 15. prosince výstavu HAVLOVA ARCHITEKTURA.
Moc bych dílo Václava Havla neironizoval, třeba jenom proto, že u jeho dramat se musí kapánek myslet. A šel se na výstavu Zdeňka Makovského podívat. Věrnost otce i syna Makovských k prvému Československému a prvním Českému je obdivuhodná.