Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Rozpadlé trosky někdejšího obytného mlýna ve vesničce Kostelní Myslová, obci z cca šedesáti obyvateli ležící 4 km jihozápadně od Telče, připomínají tragické události druhé světové války a holocaustu. Stejně tak stále oživují odkaz židovského malíře, který tu s rodinou žil, a který po sobě v podobě kolekce působivých kreseb a akvarelů zanechal svědectví o životě v terezínském ghettu. Spolu se svou ženou a dvěma dětmi zahynul František Mořic Nágl (1889 – 1944) v plynové komoře nacistického koncentračního tábora.

Rozsáhlá výstava v domě OGV Jihlava na Masarykově náměstí 24 mapuje do 10. března Náglovo dílo. Na čtvrtek 21. února od 17 hodin je tu naplánována komentovaná prohlídka výstavy, jejíž kurátorkou je Jana Bojanovská. 

Nágl byl především malířem krajiny a prostředí, v němž se pohyboval. Jeho oleje, tempery, kvaše či akvarely vracejí pozorovatele do ulic a zákoutí Jihlavy, Telče nebo Brna, ale i Třebíče, pražské Kampy, židovského města ve Velkém Meziříčí, Mrákotína nebo malířovy rodné Kostelní Myslové.

Z Jihlavy zachycuje malíř až dokumentárním způsobem řadu scén - náměstí, Úzkou uličku, uličku V Důlkách, domy v Čajkovského ulici, rozpadající se hradby a další zákoutí. Návštěvníci na obrazech nacházejí dokonce ještě i staré, dnes již neexistující domky, které sami pamatují ze svého dětství či mládí.

Jeden z bloků výstavy je věnován Náglově cestě na Balkán. Jen několik let před tím, než byl s rodinou nacisty vystěhován ze statku v Kostelní Myslové do podnájmu do Telče, posléze zatčen a s tisíci dalších „dobytčákem“ transportován do Terezína, maloval v letech 1936 a 1937 mořské pobřeží - lodě rybářů, ostrovy Ráb a Hvar, Bašku, Kaštel Stari a Novi, Trebinje, Mostar, Crikvenicu.

Celá rodina do plynu

Už v roce 1943 a 1944 se pak Náglova témata mění. Na svých kresbách, akvarelech a temperách zachycuje v terezínském cyklu tamní vchod do kasáren, dvorky s rozvěšeným prádlem, úklid a praní, různé typy ubikací a dřevěné palandy s navršenými kufry, ale i pohřební vůz a pece. 

Jak vysvětluje kurátorka Bojanovská, ve sbírkách OGV v Jihlavě se nachází malý soubor jedenácti prací z Náglova Terezínského cyklu, původně čítajícího celkem 254 kreseb, akvarelů a kvašů. Zazděné práce byly náhodně nalezeny v roce 1950 při rekonstrukci jednoho z domů v původním židovském ghettu.

Tento cyklus se stal základem pro současnou výstavu, kterou například dále rozšířilo deset obrazů Františka Mořice Nágla z majetku jihlavského Muzea Vysočiny.

Největší soubor děl pro výstavu (celkem 38) však zapůjčil do Jihlavy Památník Terezín. Právě odtud také pocházejí zmíněné méně známé akvarely z Náglových prázdninových rodinných pobytů u Jaderského moře v Dalmácii, Bosně a Hercegovině.

Celkem předkládá výstava v OGV šedesát Náglových prací. Dominuje jí rozměrné plátno – pohled na horní část jihlavského náměstí. Obraz je z majetku České spořitelny. 

Areál čeká

rekonstrukce

K odkazu malíře Nágla a jeho rodiny se jeho region dodnes hlásí. V Jihlavě se jeho výstavy konaly v letech 1954 a 1998, v Telči v roce 2005.

V květnu 2002 byla z iniciativ sdružení Phoenix Telč a Phöenix Berlin otevřena na návrší nad Kostelní Myslovou Náglova vyhlídka v podobě kamenného stolu a čtyř vysazených lip (posléze byla opakovaně poničena sprejerskými protižidovsky laděnými nápisy).

Boblíž kašny v horní části náměstí Zachariáše z Hradce v Telči, kde byl malíř Nágl při malování zatčen nacisty, byla v dlažbě odhalena pamětní deska. Její motiv vychází ze známé fotografie  Nágla, malujícího u stojanu právě v těchto místech.

K zajímavostem patří nalezení torza rámovaných kulis, namalovaných pro místní ochotníky právě Františkem Mořicem Náglem. Objeveny byly před časem na půdě místní fary. „Byly to však už jen zbytky pláten ve zcela poničeném stavu, bohužel nebylo možné je zachránit,“ popisuje někdejší starosta Kostelní Myslové L. Nosek, který se angažuje v činnosti současného ochotnického spolku v obci.   

Nezdarem skončily před několika lety snahy sdružení Phoenix Telč, které vzniklo z iniciativy L. a Z. Noskových z Kostelní Myslové,  zakoupit zbytky zdevastovaného Náglova mlýna a tamní statek a vybudovat zde k malířově odkazu kulturní centrum.

Podle aktuálních informací však areál statku přece jen čeká rekonstrukce a nové využití. Jeho novými majiteli a investory chystaných oprav jsou manželé Kolářovi. Jak sdělila JL advokátka Veronika Kolářová z Bohuslavic na Telčsku (viz rozhovor na str. 1), podařilo se jim areál zakoupit a do tří let chtějí provést jeho rekonstrukci.

Ta začala opravami rybníku. Na místě Náglova mlýna má vyrůst obytný dům, špejchar má po adaptaci sloužit jako víceúčelová budova s apartmány pro pořádání společenských akcí a rekreaci.

Jak avizuje Kolářová, měla by být zachována stávající naučná Náglova stezka. „Byl bych moc rád, kdyby se stezku podařilo zachovat – to údolí je opravdu krásné,“ komentuje uvažovanou rekonstrukci někdejší starosta Nosek.

František Mořic Nágl (1889 - 1944)

• Narodil se v Kostelní Myslové u Telče, na rodinném statku rodičů Julia a Jindřišky Náglových.

•  Navštěvoval Zemskou vyšší reálku v Telči (1900 – 1904) a docházel na hodiny kreslení k ak. malíři Františku Fromkovi.

•  Studoval na Umělecko-průmyslové škole (1905 – 1908) a na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Hanuše Schwaigra (1909 – 1912).

•  V říjnu 1914 povolán na balkánskou frontu 1. sv. války. Rok nato utrpěl vážné zranění ramene pravé ruky v bojích v severní Itálii.

•  V roce 1916 se zotavoval po operaci ve Vídni a byl propuštěn z vojenské služby jako válečný invalida.

•  Umělecky směřoval k zobrazování přírody a každodenní reality. Maloval moravskou krajinu a prostředí, ve kterém žil.

•  V roce 1920 se oženil s pražskou houslistkou Vlastou Nettelovou, žili na rodinném statku v Kostelní Myslové. V roce 1921 se jim narodila dcera Věra, v roce 1922 syn Miloslav.

•  Nágl maluje a vystavuje (v roce 1931 např. v Terasovém sále jihlavského Legiodomu). V roce 1933 manželé koupili domek v Telči na Tyršově náměstí a střídavě zde pobývali.

•  V roce 1939 je Náglovým konfiskován majetek a stěhují se do podnájmu v Telči.

•  V roce 1940 je Nágl zatčen gestapem při malování na telčském náměstí a téměř půl roku vězněn v Kaunicových kolejích v Brně.

•  Dne 22. 5. 1942 je Nágl s rodinou deportován do Terezína.

•  Dne 6. 9. 1943 je syn Miloslav deportován do vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi, kde zahynul.

•  Dne 28. 10. 1944 Nágl se ženou a dcerou deportován do Osvětimi, kde jsou rovněž popraveni v plynových komorách.

•  V roce 1950 objeveno 254 Náglových kreseb, akvarelů a kvašů ukrytých na půdě jednoho z terezínských domů.

•  V roce 1951 se v Malé výstavní síni SVU Mánes v Praze koná posmrtná výstava 92 Náglových terezínských prací.

•  Výstavy z Náglova díla v Jihlavě: 1954 v Krajské galerii Vysočiny, 1998 v Oblastní galerii Vysočiny.

•  V roce 2004 vyšla o Náglovi publikace Oldřicha Klobase Malíř neumírá. Kniha vzešla z iniciativy občanského sdružení Phoenix Telč, jehož aktivity byly inspirovány životem malíře Nágla.

Diskuze k článku