Zmínil, že odvážení odpadu jinam bude stát občany Jihlavy nemalé peníze..............jako kdyby jsme měli spalovnu, tak budeme platit méně za odpad? V Jihlavě, provinčním městě, jehož radnice nasazovala téměř ve všem nejvyšší ceny v republice jako první? By to možná dopadlo jako s vodou, občané by se stali ekonomičtí otroci monopolu.

JL „Debata o spalovně byla vyostřená“  Aktuality : 02.06.2010.
Odpadky už není kam dávat, musí se pálit, tvrdili zástupci kraje.
Jenže spalování odpadů je nebezpečné, oponovali ekologové.
Na jedné straně většina zelených a ekologů, na druhé straně menšina zástupců kraje a energetické agentury.
Tak vypadala debata asi 40 lidí v jihlavském kině Dukla o krajské spalovně. Pro ni je i část vedení města Jihlavy.


Myslím, že je škoda debatovat o problematice, která byla již před léty studována a myslím, že i dost optimálně místně a dopravně řešena.
Dovoluji si proto v tomto blogu na původní návrh upozornit:
Spalovna odpadků pro okres Jihlava byla  řešena v rámci  sídliště Bedřichov.

Stalo se tak  v souladu s  „Usnesením rady ONV z 28. června 1977 číslo 41 – 07“.

Dobrým znatelem této problematiky je Ing. Jiří Vondrák, tehdejší vedoucí odboru výstavby ONV.
Na této úrovni zpracoval většinu dokumentů, které jsou  na webu:   bedrichov.atlasweb.cz
Jde zejména o doklady na obr. 35, 37, 37, a průvodní zprávu na obr. 32, 33, 34,
Umístění spalovny odpadků je schematicky zakresleno  na obr.  7.
Realizaci spalovny zabránilo,  že ze sídliště byla realizována pouze 1. stavba.
Prostředky na spalovnu  měly být získány z komplexního nákladu na byt v rámci THU  a fondu čistoty ovzduší ČSSR. Viz. bod c/ na straně 1/a uvedeného usnesení.
Nevím, jak dalece je dokumentace zachována v archivu. Touto spalovnou se v rámci sídliště zabýval dílče
Ing. arch. Z. Baueršíma.
Byli jsme se spolu podívat se na spalovnu v Bratislavě.
Její geneze začala ve spalovně v Košicích, které získaly velkou  podporu ze Švédska.
Architekt Baueršíma spalovnu nakreslil, vyřešil a projednal systémem zavlečkování. Jako optimální byly tehdy vybrány kotle typu Buderus vyráběné v Düseldorfu.
S výrobcem jednal  topenář-specialista  Zdeněk  Nováček, který i továrnu navštívil.
Umístění spalovny bylo  podmíněno získáním prostředků ze sídliště Bedřichov a dopravním řešením, které s ním souviselo.
Tedy výjezdem  od Pávovského přivaděče na Sokolovskou a vlečkou z hlavního nádraží.
Původní směrný plán Jihlavy tomuto řešení nevyhovoval. Jeho autor Ing. arch. Jiří Šubrt však trasu přivaděče v něm zakreslenou vytrvale hájil.
Teprve, když jsem vyhledal renomovanou autoritu, vedoucího katedry dopravních staveb VÚT Brno, 
Prof.Dr. Ing.  Vladimíra  Veselého,
který přijel do Jihlavy a osobně se problematiky ujal, nastala změna.
Formou šesti zadáních státnic v Brně a stejného počtu státnic zadaných jeho kolegou v Praze, bylo prokázáno optimální řešení.
Bylo to výhodné z estetického pohledu krajináře i technického pohledu hygienika v souvislosti s hlukem v krajině.
 Součástí řešení sídliště Bedřichov bylo také umístění spalovny odpadků, která by tento dopravní sběrač využívala. Dokládají to modely a výkresy situací na zmíněném webu:  bedrichov.atlasweb.cz 
Prof.Dr. Ing.  Vladimír Veselý – autor původního dopravního řešení Březinek - byl tímto komplexním krajinářským a dopravním řešením natolik zaujat, 
že i zajistil,  v této souvislosti,  na VÚT  v Brně, 
studii svozu odpadků pro okres Jihlava.
Tedy včetně Telče, Třeště atd. , byl to značně tlustý foliant!
Studie byla  podkladem pro topenáře, kteří propočítali tepelnou kapacitu odpadků a určili množství doplňkového paliva – plynu.
Koncepce  byla projednáno na všech instancích od MNV, ONV, KNV včetně Minsterstva výstavby a techniky -  MVT.
Po komplexním schválení všech souvislostí, podmiňujících investic, atd.
byla výstavba sídliště Bedřichov zahájena 1.  stavbou. Plynová kotelna zde měla být pouze provizoriem,
před realizací spalovny odpadků – centrálního tepelného zdroje sídliště.
Ze sídliště Bedřichov byla tedy realizována nejenom tato stavba, ale i areály rodinných domků na jeho okraji. Podstatnou záležitostí však zůstává stávající trasa přivaděče, na kterou měl logicky navazovat jižní obchvat města.
Je škoda, že se jej nepodařilo realizovat v parametrech Pávovského přivaděče, tedy čtyřech proudech.
Je to obdobná škoda, jako likvidace čtyř proudů a narušení segregregace, realizovaná podle projektu stejného autora dopravního řešení na Březinkách profesora Veselého.
----------------------
Myslím, že by bylo škoda na toto úsilí zcela zapomenout a nepovšimnout si  řešení alespoň jako alternativy.
Zdeněk Gryc,
prosí pisatele případných komentářů, aby se plně podepisovali"