Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Šokující objevy ve vesmíru byly 27. prosince tématem přednášky v Malovaném sále Muzea Vysočiny v Jihlavě. A takřka šokující byla pro organizátory také účast cca stovky posluchačů.

Přednáška zakončila celoroční program akcí Jihlavské astronomické společnosti. Tato nezisková organizace se zabývá popularizací a podporou astronomie a příbuzných vědních oblastí. Vznikla 20. února 2004, vzniku formálního sdružení (pozdějšího spolku) však předcházela činnost v rámci astronomického klubu občanského sdružení Jihlavská brána. Ten vznikl v prosinci 2002.

Astronom Miloš Podařil, statutární zástupce pořadatelského spolku, poděkoval v úvodu prosincové přednášky pravidelným účastníkům akcí za celoroční zájem. „Za rok 2018 se nám podařilo uspořádat dvanáct těchto přednášek, ale celkem padesát akcí, které navštívilo asi dva a půl tisíce lidí. To je na neziskovku našeho typu dobrý výsledek,“ shrnul.

V současné době má podle něho Jihlavská astronomická společnost přes tři desítky členů, z toho asi polovina je aktivních. „Ohledně  věkového průměru na tom nejsme tak špatně, budeme někde kolem pětatřiceti let. Jsme všichni bývalí středoškoláci jedné generace, a teď pomalu stárneme,“ usmívá se Podařil.

Spolek podle něho netrápí problém získávání veřejných prostředků na činnost. „Trápí nás ale to, že v Jihlavě není pro naši činnost žádné zázemí,“ konstatuje Podařil.

Spolek působí na Bráně Matky Boží. „Za to jsme samozřejmě rádi, ale na druhou stranu je to dost komplikované místo. Byli bychom rádi, pokud by se povedlo zahájit diskuzi o nějaké maličké hvězdárně nebo pozorovatelně, která by byla trošičku vstřícnější z hlediska toho zázemí,“ uvažuje Podařil. 

Pro tetičku Stáňu

Aktérem poslední astronomické přednášky roku byl 27. prosince Petr Dvořák (původem z Herálce u Humpolce) ze Středoevropského technologického institutu CEITEC a VUT Brno. Přednášel na téma Experimentální kosmologie aneb Šokující pravda o Vesmíru.

Jak připomněli organizátoři, kosmologie bývala výhradně teoretickou disciplínou popisující Vesmír, s rozvojem moderních měřicích metod však bylo odhaleno množství informací o našem Vesmíru, který se snažíme přirozeně pochopit. 

„Co jiného dělat mezi svátky, než  se vzdělávat. Protože vzdělávat bychom se měli pořád,“ uvedl přednášku Dvořák.

Přednášku věnoval své tetičce Stáně: „Nebýt jí, tak já se astronomii možná ani nevěnuji. Protože ona jako jedna z mála poslouchala rádio, které v té době moc posluchačů nemělo. A ona mi řekla o tom, že v rádiu byl takový jeden člověk, Miloš Podařil, který tady v Jihlavě právě zakládal astronomický kroužek. A díky tomu jsem tam před patnácti lety začal chodit,“ vzpomínal přednášející.  

Jeho informace o nejnovějších poznáních vesmíru, mezi nimi aktuální poznatky a data z loňského roku, pak vyvolaly i řadu dotazů. Dvořák shrnul nejnovější experimentální výsledky a důkazy o tom, jaký ve skutečnosti náš Vesmír je. Astrofyzikální novinky  podával v maximálně možné populární formě.

Přednášet přijede

i astrofyzik Grygar

Miloš Podařil odprezentoval na přednášce též veřejný program Jihlavské astronomické společnosti pro první pololetí roku 2019. „Rok bude našlápnutý, doufáme, že nám zachováte přízeň. Opět se budeme většinou scházet tady v Malovaném sále,“ pozval publikum.

V lednu (18. 1. v 17) má Jakub Hraníček z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přivézt téma astronomických událostí, které nás čekají.

Mimořádné pozorování úplného zatmění Měsíce připravuje společnost na časné ráno v pondělí 21. ledna na vyhlídkovou terasu Brány Matky Boží. „Tento jev budeme moci za předpokladu jasné oblohy z území České republiky pozorovat v celém rozsahu,“ avizují astronomové.

Začátek částečného zatmění bude ve 4.34, začátek úplného zatmění v 5.41. Maximální fáze zatmění bude v 6.12, konec úplného zatmění v 6.43 a konec částečného zatmění v 7.50 hodin. Pozorovatelna na  bráně Matky Boží bude pro veřejnost otevřena od 4.15 do cca 8.00 hodin.

V únoru (21. 2. v 17) přijede Pavel Suchan (místopředseda České astronomické společnosti a předseda její Odborné sekce pro světelné znečištění) z Astronomického ústavu Akademie věd. „Budeme slavit narozeniny a také si budeme povídat o světelném znečištění,“ avizuje Podařil.

V březnu (14. 3. v 17) bude Petr Scheirich z Astronomického ústavu hovořit o astronavigaci. Mimo jiné vysvětlí, proč se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu nebo proč se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd.

Na duben (termín je v jednání) jsou jihlavští astronomové v rámci přednáškového cyklu Science Café předběžně domluveni se známým astronomem a astrofyzikem Jiřím Grygarem (* 1936,  popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry). „Budeme se asi muset přesunout někam jinam, protože tady to neklapne,“ zhodnotil Podařil pro tuto akci kapacitní možnosti muzejního sálku.

V květnu přijede Lenka Zichová (vědkyně a výborná popularizátorka vědy působící v belgickém královském institutu pro aeronomii)  přednášet na téma kosmického počasí.

V červnu povede Tomáš Přibyl kosmonautickou přednášku k nadcházejícímu výročí letu Apolla 11. Šlo o americký pilotovaný kosmický let, během něhož 20. července 1969 lidé poprvé stanuli na povrchu Měsíce.  

Diskuze k článku