Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Celkem 333.016 návštěvníků prošlo v roce 2018 turnikety Zoo Jihlava. To je o 1.413 méně než v rekordním roce 2016, kdy velkou roli sehrálo otevření nového tropického pavilonu (slavnostně byl otevřen 12. prosince 2015). 

Rozdíl v návštěvnosti oproti loňsku považuje vedení zahrady za zcela zanedbatelný. „V letních měsících toto číslo činí cca návštěvnost za polovinu běžného všedního dne,“ vysvětlil mluvčí zahrady Martin Maláč.

Zoo se tak loni znovu stala nejoblíbenějším turistickým cílem na Vysočině. Například oproti roku 2017 její návštěvnost opět vzrostla, a to o 16.362 lidí.

Návštěvnicky nejsilnější mě-síce zahrady byly tradičně ty prázdninové - během července a srpna přišlo více než 130 tisíc návštěvníků. „Zajímavé však byly i měsíce duben s více než 41 tisíci lidmi a říjen se 17 tisíci návštěvníky,“ dodává Maláč. Jde totiž o počty o třetinu až polovinu vyšší oproti návštěvnosti těchto měsíců v minulých letech.

Odchovy: standard

Ohledně odchovů hodnotí jihlavští chovatelé loňský rok jako standardní. Podle prvních propočtů se v zoo narodilo či vyklubalo kolem osmdesáti druhů živočichů v počtu necelých pěti set jedinců. Počet narozených kusů zvířat se nicméně podle Maláče mírně zvedl, a to díky několika úspěšným odchovům u plazů, např. vzácných dvojjazyčníků haitských nebo ještěrek pavích.

Z nejvýznamnějších odchovů roku vyzdvihují chovatelé zoo tygry sumaterské, babirusu sulaweskou, sněžné levharty - irbisy, rysy karpatské, klokany uru, outloně malé nebo pásovce kulovitého.

Pokud jde o úhyny (stářím, při neúspěšném odchovu mláďat nebo v důsledku nemoci) patřil z hlediska veřejnosti k těm výrazným například úhyn samce žirafy núbijské Manua nebo tuleně obecného Artose.

Visajánská prasata

V roce  2019 chystá Zoo Jihlava v oblasti chovu některé novinky. „Rádi bychom udělali drobnější expozici na visajánská prasata. Jde o velice zajímavý a ohrožený taxon (skupinu organismů: pozn.red.) prasete, který žije v podstatě nedaleko ostrova Sulawesi, kde žijí babirusy, což je takové naše ani ne rodinné stříbro, ale skoro zlato,“ sdělil JL mluvčí Maláč.

Prase visajanské se vyskytuje ve volné přírodě už pouze v deštných lesích na filipínských ostrovech Negros a Panay. Kvůli kácení lesů mu ubývá přirozené prostředí k přežití, počet prasat se redukuje také nadměrným lovem a křížením s jinými druhy.

Visajanská prasata chtějí jihlavští chovatelé umístit ve spodní části areálu vedle staré expozice nosálů červených. Od dalšího chovu nosálů zoo upustila, což se má podle Maláče do budoucna týkat také mývalů.

„Ti už jsou dnes vlastně také invazní taxon, podle Rady EU, a máme tam velmi staré jedince, kteří nám dožívají. Už nebude ani šance mývaly dál sehnat, protože je zákaz jejich množení a ze soukromých chovů jsou prakticky nesehnatelní,“ vysvětlil Maláč.

Sjednotit areál

Ze stavební činnosti má zoo v nadcházejících letech v plánu některé rekonstrukce, větší stavební investice nechystá. Podle vedení zoo je nyní spíše cílem sjednotit areál, kde jsou vedle sebe několik desetiletí staré, ale i moderní stavby vybudované s podporou evropských prostředků v rámci velkého projektu Zoo pěti kontinentů.

„Zásadní změny v koncepci určitě nechystáme,“ reaguje na otázku JL ředitel Zoo Jihlava Jan Vašák, který do funkce nastoupil v loňském roce, když vystřídal dosavadní ředitelku Elišku Kubíkovou.  

„Spíše bych to tak sjednotil, navázal. Mám vždycky pocit, že jenom blbec bourá pomníky předchozích, aby postavil svoje. Šel bych cestou doplnit ty celky, které tu máme, o vzácnější zvířata, která si to zaslouží, která jsou v přírodě  ohrožená,“ uvažuje Vašák.

Zahrada podle jeho slov nejde špatným směrem. „Jen bych to rád doplnil o některé drobné věci,“ avizuje ředitel.   

Zoologická zahrada Jihlava, příspěvková organizace města, je dnes domovem pro přibližně 250 druhů živočichů v počtu téměř 1.300 jedinců. Její specializací je především chov malých i velkých kočkovitých šelem, plazů a primátů.

Diskuze k článku