Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Urychlení čechizace Moravy, znásilňování moravské historie, tradic a samosprávy, i volání po konci nadvlády Prahy. Tak vidí Českou republiku členové Moravského národního kongresu (MNK). Oslavy sto let nezávislosti vidí jako nepřiměřené.

To jsou některé myšlenky, obsažené v prohlášení MNK k oslavám stého výročí vzniku Československa. Historik Michal Stehlík považuje aktivity Moravanů za historický anachronismus (umístění nějaké věci, představy nebo jevu do jiné doby než té, kam skutečně patří – pozn. red.). 

„Vznik Republiky Československé podstatně urychlil čechizaci Moravy, započatou v době tzv. národního obrození vzepětím českého a německého nacionalismu,“ uvádí se v prohlášení MNK.

MNK považuje situaci Moravanů v ČR i nadále za neuspokojivou. „Soustavné znásilňování moravské historie, tradic a samosprávy pokračuje i za současné České republiky,“ píše se dále v prohlášení.

Předseda MNK Josef Pecl ve svém komentáři názory Moravanů ještě přitvrdil. Zamýšlí se, jestli je století republiky pro Moravany důvodem k oslavám, nebo zda by Moravané neměli vyhlásit výročí a 28. říjen Dnem moravského národního smutku.

Za ideální považuje zřízení konfederace tří rovnoprávných subjektů, Moravanů (Slezanů), Slováků a Čechů. „Věřme, že po nadvládě Vídně, Berlína a Moskvy skončí i nadvláda Prahy,“ vyjádřil své přání Pecl.

Kromě Čechů se předseda MNK Pecl pořádně opřel také do Slováků. Podle Pecla byly základy současné ČR položené v roce 1969 za sovětské okupace a husákovské totality.

„1. ledna v roce 1993 to vše bylo znovu potvrzeno; krom jiného i trapnou zradou spoluobčanů z Félvidéku – Horného Uhorska, dnes Slovenska,“ doplnil Pecl.

Historik: Je to umělý konstrukt bez reálného základu

Historik Michal Stehlík se na-rodil v Třebíči. Žije v Dačicích, které se sice nacházejí v Jihočeském kraji, územní příslušností však na Moravě.

Stehlík s postoji MNK nesouhlasí. „Připadne mi to úsměvné. Podobné prohlášení považuji za anachronismus, skládaný do umělého konstruktu, který nemá reálný základ,“ vyjádřil se Stehlík.

Podle Stehlíka vycházejí Moravané také z některých relevantních událostí, jako například zrušení zemského zřízení v roce 1949. Domnívá se, že u většiny obyvatel Moravy spíše převládá regionální povědomí, než povědomí příslušnosti k moravskému národu.   

Argumentuje také jazykovou homogenností celé ČR. U obyvatel Moravy také nevnímá silný tlak zdola, který by tlačil na prosazování moravské identity.

Na Moravě žije v současné době přes 3,1 milionů obyvatel. Z nich se jich více než půl milionu hlásí k moravské národnosti.

O uznání za národnostní menšinu se před více než rokem pokusili Moravané na Vysočině. V regionu se, podle údajů kraje, k moravské národnosti hlásí více než 35 tisíc obyvatel.

Jejich požadavek však zamítli vysočinští zastupitelé. Při hlasování se opírali o stanovisko tehdejšího ministra bez portfeje Jana Chvojky (ČSSD), který Moravany za národnostní menšinu nepovažuje. 

Diskuze k článku